Vědci objevili možná chybějící dílek skládačky v boji s Crohnovou chorobou. Ukazuje se, že jedna specifická střevní bakterie, která se běžně hojně vyskytuje ve zdravých střevech, u mnoha pacientů téměř úplně chybí. Nyní svítá naděje, že cíleným navrácením této bakterie ve formě živé terapie by bylo možné záněty v těle dlouhodobě utlumit.
Co je Crohnova choroba a proč je střevní mikroflóra tak klíčová?
Crohnova choroba představuje chronický zánět trávicího traktu. Pacienti se často potýkají s obdobími silných bolestí břicha, průjmy, krví ve stolici, únavou a úbytkem hmotnosti. Zánětlivá ložiska se mohou objevit kdekoli v trávicím systému, od úst až po konečník.
Lékaři v posledních letech zaznamenávají zřetelný nárůst chronických střevních onemocnění, souhrnně označovaných jako IBD. Kromě Crohnovy choroby sem patří také ulcerózní kolitida. Životní styl, strava, genetické predispozice a především složení střevního mikrobiomu hrají v rozvoji těchto nemocí zásadní roli.
Ve střevech sídlí obrovský ekosystém bakterií, kvasinek a dalších mikroorganismů. Tento mikrobiom pomáhá s trávením, vyživuje střevní stěnu a reguluje náš imunitní systém. Pokud dojde k narušení této křehké rovnováhy, může se oslabit střevní bariéra a imunitní systém se stane přehnaně aktivním.
Ztracený klíčový hráč: Faecalibacterium prausnitzii
V tomto střevním ekosystému hraje normálně hlavní roli jeden konkrétní druh bakterie: Faecalibacterium prausnitzii. U zdravých dospělých patří mezi nejrozšířenější druhy v tlustém střevě. Její vyšší množství je spojováno s lepším celkovým zdravím a klidným zažíváním.
Naopak u lidí s Crohnovou chorobou a některými dalšími chronickými střevními záněty nacházejí vědci nápadně nízké hladiny této bakterie. Již dřívější laboratorní studie ukázaly, že Faecalibacterium prausnitzii má silné protizánětlivé vlastnosti. Mimo jiné podporuje tvorbu interleukinu-10 (IL-10), což je signální molekula, která imunitní systém zklidňuje.
Zdá se, že čím méně bakterie Faecalibacterium prausnitzii se ve střevě nachází, tím křehčí je rovnováha imunitního systému u Crohnovy choroby.
Až dosud však nebylo zcela jasné, jak přesně tato bakterie komunikuje s lidskými imunitními buňkami. A právě na to se zaměřil nedávný výzkum.
Nový objev: Bakterie přeprogramuje lidské imunitní buňky
Nejnovější výsledky výzkumu odhalily, jak přesně Faecalibacterium prausnitzii ovlivňuje náš imunitní systém. Vědci izolovali imunitní buňky z krve a střevní stěny jak od pacientů s chronickým střevním zánětem, tak od zdravých dobrovolníků. V laboratoři pak tyto buňky vystavili různým podnětům.
V centru pozornosti stály především monocyty, typ bílých krvinek, které hrají klíčovou roli při spouštění a tlumení zánětů. Monocyty musí umět na hrozby reagovat velmi rychle, ale stejně důležitá je i jejich schopnost se opět zklidnit.
IL-10: „Brzdový pedál“ imunitního systému
Ukázalo se, že kontakt s Faecalibacterium prausnitzii vedl k přímému a silnému nárůstu produkce IL-10 v lidských monocytech. Tato látka funguje jako přirozená brzda zánětlivých procesů v těle.
Zajímavé bylo, že tato reakce se lišila od reakce na jiné bakterie. Zatímco klasický zánětlivý signál často zvyšuje i hladiny agresivních látek, jako je TNF-α, u Faecalibacterium prausnitzii byl pozorován velmi příznivý profil: hodně zklidňujícího IL-10 bez současného nárůstu prozánětlivých molekul.
Tato bakterie imunitní systém nevypíná, ale spíše obnovuje klidový režim, který u pacientů s Crohnem často chybí.
Kompletní reset spotřeby energie v imunitních buňkách
Studie šla ještě dál a zkoumala, jak se mění energetický metabolismus monocytů. Imunitní buňky mohou fungovat ve dvou hlavních režimech:
- Rychlá glykolýza: Spalování cukru, typické pro aktivní buňku v „bojovém“ režimu.
- Mitochondriální dýchání: Efektivnější spalování, které buňka využívá spíše v klidovém nebo regeneračním stavu.
Bakterie Faecalibacterium prausnitzii jasně posunula monocyty směrem k druhému, úspornějšímu režimu. Zvýšilo se mitochondriální dýchání, zatímco glykolýza poklesla. Jakmile vědci mitochondriální dýchání uměle zablokovali, protizánětlivý účinek bakterie zmizel. To dokazuje, že tato bakterie neovlivňuje jen signální dráhy, ale zasahuje přímo do „energetického motoru“ imunitních buněk.
Od laboratoře k živé terapii: Kmen EXL01 jako lék budoucnosti
Tato zjištění dávají silný impuls myšlence takzvaných živých bioterapií – léčebných postupů, při nichž se jako lék podává pečlivě vybraný živý kmen bakterie. Pro tento účel je vyvíjen kmen EXL01, speciální varianta Faecalibacterium prausnitzii.
V současné době probíhá klinická studie, kde je kmen EXL01 testován u lidí s Crohnovou chorobou, kteří jsou díky stávající léčbě v klidové fázi (remisi). Cílem je zjistit, zda přidání této bakterie pomůže udržet klidový stav déle a zabránit novým vzplanutím nemoci.
Co to znamená pro pacienty s Crohnem právě teď?
Pro pacienty se v ordinacích zatím nic nemění. Základem terapie zůstávají standardní léky, jako jsou protizánětlivé přípravky, imunosupresiva a biologická léčba. U lékařů však roste povědomí o mikrobiomu jako o nepostradatelném faktoru pro dlouhodobou kontrolu nemoci.
Živé bioterapie by v budoucnu mohly být nasazeny vedle stávajících léků. Lze to přirovnat k obnově poškozeného ekosystému: současná léčba se soustředí hlavně na „hašení požárů“, zatímco cílená bakteriální terapie se snaží posílit samotný „les“, aby byl odolnější.
Vědci však upozorňují, že Faecalibacterium prausnitzii nebude zázračným řešením pro všechny. Každý pacient má jiné složení střevní mikroflóry a genetické pozadí. Je pravděpodobné, že taková terapie bude nejlépe fungovat v kombinaci s dalšími opatřeními, jako je zdravý životní styl a úprava stravy.
Mikrobiom, probiotika a co můžete udělat sami
Výzkum kmene EXL01 se dotýká i širší otázky: lze si střevní flóru obnovit pomocí běžných probiotik nebo stravy? Odpověď je složitější.
- Běžná probiotika ze supermarketu obvykle Faecalibacterium prausnitzii neobsahují.
- Tato bakterie je extrémně citlivá na kyslík, což velmi komplikuje její výrobu a skladování.
- Cílené lékařské přípravky, jako je EXL01, jsou speciálně vyvinuty tak, aby tento problém obešly.
Správná strava a životní styl však mohou pomoci vytvořit ve střevech příznivější prostředí. Strava bohatá na vlákninu, rozmanité rostlinné zdroje a omezení vysoce zpracovaných potravin podporují pestřejší střevní mikroflóru.
Co je ještě potřeba prozkoumat?
Současné výsledky pocházejí především z laboratorních testů na buňkách. Stále zůstává otevřeno několik důležitých otázek:
- Udrží se kmen EXL01 ve střevech dlouhodobě, nebo bude nutné jeho opakované podávání?
- Bude bakterie stejně účinná u různých forem a stupňů závažnosti Crohnovy choroby?
- Jak se tato živá terapie kombinuje se stávajícími léky?
- Může hrát tato bakterie roli i u jiných onemocnění?
Pro pacienty s Crohnovou chorobou to znamená, že se pozornost stále více přesouvá od pouhého potlačování příznaků k obnově přirozené rovnováhy v těle. Pokud budou klinické výsledky v příštích letech pozitivní, mohl by se objevit první skutečný lék zaměřený na mikrobiom, který hluboce ovlivňuje fungování imunitního systému.
