Strmá horská silnice mezi lyžařským střediskem Saint-Lary-Soulan a stanicí Pla d’Adet v Pyrenejích vypadá na první pohled nenápadně. Až v polovině stoupání lidé zjišťují, jak náročná dokáže být tato trasa.
Mezi lyžařským střediskem Saint-Lary-Soulan a stanicí Pla d’Adet vede klikatá, technicky náročná silnice. V létě se po ní trápí cyklisté, v zimě rodiny s dětmi a lyžařskou výbavou. Řada z nich teprve v půli výstupu zjistí, jak zrádná umí být tahle horská cesta.
Odborníci z Mezinárodní cyklistické federace dlouhodobě upozorňují, že právě takové serpentiny patří mezi nejnáročnější typ horských komunikací v Evropě. Kombinace strmého sklonu, výškového převýšení a proměnlivého počasí vyžaduje od řidičů i cyklistů daleko více sil a opatrnosti, než by se na první pohled zdálo.
Saint-Lary-Soulan leží asi dvě hodiny jízdy od Toulouse a platí za největší lyžařské středisko v Pyrenejích. Nabízí přes 100 kilometrů sjezdovek, 700 hektarů terenu a tři propojené sektory: Pla d’Adet, Espiaube a Vallon. V hlavní sezóně se na svah vydává až 10 tisíc lyžařů denně – značná část právě po jediné strmé přístupové silnici. Dole v údolí Aure začíná trasa nenápadně, ale rychle se mění v pořádný test fyzické i technické zdatnosti.
Strmá serpentina nad údolím Aure: lákavé výhledy, nemilosrdný sklon
Výjezd začíná u kruhového objezdu v obci Vignec, těsně za Saint-Lary-Soulan. Po několika ostrých zatáčkách zůstávají domy dole a asfaltový pás stoupá balkonovými úseky nad údolím Aure. Stanice Pla d’Adet, položená v nadmořské výšce asi 1700 metrů, vypadá z dálky jako snadný cíl, ale silnice k ní rychle prověří kondici řidičů i cyklistů.
Trasa měří sotva 10 kilometrů, ale průměrný sklon 8,5 procenta a dlouhé úseky s 10 až 13 procenty z ní dělají opravdový horský test možností. Asfalt vede většinou po otevřeném svahu. Stromy poskytují stín jen místami, takže v létě cyklisté bojují nejen se stoupáním, ale i s horkem.
V zimě je čeká jiný soubor výzev: zledovatělé zatáčky, sníh nanášený větrem na vozovku a výrazně horší přilnavost pneumatik. Odborníci z Francouzského úřadu pro bezpečnost silničního provozu zdůrazňují, že právě tato kombinace faktorů způsobuje na pyrenejských serpentinách nejvíce nehod.
V půli výstupu leží vesnice Soulan. To je první opravdové místo k oddychu: stojí tu fontána se studenou vodou, u které odpočívají cyklisté a řidiči kontrolují brzdy a sněhové řetězy. Od Soulanu silnice znovu strmě stoupá vzhůru, míjí Espiaube a velkou serpentinu, kde odbočuje na přesmyk Portet – další legendární bod cyklistické mapy Pyrenejí.
Proč tento výstup tak unavuje cyklisty i řidiče
Od Vignec do Pla d’Adet je asi 10 kilometrů a 834 metrů převýšení. Statistika vypadá hrozivě, ale v praxi je to ještě těžší. Prvních 7 kilometrů sklon téměř neklesá pod 10 procent, objevují se krátké fragmenty s 12,2 procenty a strmé nájezdy dosahující 13 procent. Proto má tahle trasa pověst výstupu první kategorie, hodného největších závodů.
Na trase jsou umístěny tabulky každý kilometr – ukazují, kolik vzdálenosti zbývá do vrcholu a jaký sklon čeká v dalším úseku. Pomáhá to naplánovat tempo, ale nemění to fakt, že při náhlém zhoršení počasí může každá z těchto tabulek vyvolat lehkou paniku. Výzkumníci z Univerzity v Toulouse zjistili, že psychologická zátěž na dlouhých stoupáních roste právě v momentě, kdy se lidé dozvědí, kolik úseku ještě zbývá.
Závěrečný úsek vede už spíše přímou linií, ale stále vysoko nad údolím. U stanice vidíš tabulky a stély věnované cyklistickým hrdinům. Právě tady Tadej Pogačar ve žlutém dresu vyhrál etapu Tour de France 13. července 2024, a jméno Raymonda Poulidora připomína dávné souboje na stejných svazích. Pro mnoho fanoušků cyklistiky je výjezd na Pla d’Adet splněným snem.
Auto, autobus, nebo radši lanovka? Jak nejlépe vyjet na Pla d’Adet
Pro mnoho rodin dovolená začíná v autě plném kufrů, lyží a dětí na zadním sedadle. Podle místních údajů řidiči dojíždějí po 9 kilometrech serpentin do Espiaube (Saint-Lary 1900) a po 11,5 kilometru do Pla d’Adet (Saint-Lary 1700). Povrch vozovky platí za slušný a provoz bývá obvykle mírný. Problémem je něco jiného: nedostatek zimních zkušeností a podceňování obtížnosti, zejména při sněhu a mlze.
- Časně ráno řidiči bojují se zledovatěním ve stínu svahů
- Odpoledne sjíždějí lyžaři dolů unavení, často při oslňujícím slunci
- O víkendech přibývá stres spojený s kyvadlovou dopravou a manévry autobusů
- Dostupné jsou i nabíjecí stanice pro elektromobily, umístěné v městečku a aktivované pomocí karty
- Pro velké autobusy nad 20 míst platí mezi prosincem a dubnem přesná časová omezení
- Zákaz vjezdu v odpoledních špičkách a povinné parkování v Espiaube
- Tato opatření mají rozložit zácpy a snížit riziko na strmých úsecích
Čím dál více hostů nechává auto v údolí a přesedá na veřejnou dopravu. Pro obyvatele Toulouse připravili nabídku Ski Go spojující jízdu autobusem se skipasem. V jedné sezóně takový balíček využilo asi 4 tisíce lidí, což znamenalo 70 jízd partnerských autobusů. Na místě funguje místní doprava: kyvadlový bus jezdí mezi Saint-Lary a Pla d’Adet a lanovka vyváží lyžaře i turisty přímo na horu.
Pro nezkušené řidiče a rodiny s dětmi se lanovka často ukáže jako rozumnější volba než samostatný boj s 11 kilometry horské silnice. Mnoho lidí volí právě tuto možnost, aby se vyhnuli stresu spojenému s jízdou po serpentinách a zároveň si mohli prohlédnout panorama údolí Aure z bezpečné kabiny.
Na vrcholu: lyžařský front v zimě, opuštěné bloky mimo sezónu
V zimě Pla d’Adet pulsuje životem jako lyžařský front celého komplexu Saint-Lary. Kolem horní stanice kroužejí rolby, fungují lyžařské školy, obchody a bary. Pro mnoho lidí je to první kontakt s vysokými Pyrenejemi, takže dojem dělá nejen panorama, ale i intenzivní slunce.
V této nadmořské výšce se paprsky odrážejí od sněhu a zesilují expozici ultrafialovému záření. Záchranáři a instruktoři opakují stále tytéž zásady: krém s vysokým faktorem, brýle s dobrým filtrem a zakryté ruce i šíje. Lidé, kteří tato doporučení podceňují, často sjíždějí dolů s popálenou kůží a podrážděnýma očima. Dermatologové z pařížské nemocnice Hôpital Saint-Louis varují, že horské slunce v kombinaci se sněhem dokáže poškodit pokožku rychleji než na pláži.
Mimo zimní sezónu se obraz dramaticky mění. Většina budov zůstává zavřená a řady bytových domů dokážou zakrýt výhled na vrcholky. Turisté, kteří sem přijedou v létě a počítají s malebnou horskou vesničkou, bývají překvapeni poněkud surovější betonovou zástavbou.
Co nejčastěji překvapuje návštěvníky této trasy
Opakují se tři typické chyby. Za prvé, řada řidičů vyjíždí bez reálného posouzení předpovědi počasí. V Pyrenejích se podmínky mění rychle: silnice, která byla ráno suchá, může být odpoledne místami zledovatělá. Za druhé, rodiny v osobních autech často nemají řetězy nebo je neumějí nasadit, když náhle začne padat sníh.
Třetí chyba se týká cyklistů. Část z nich bere výstup jako běžných 10 kilometrů stoupání, protože vzdálenost nevypadá velká. Teprve na prvních kilometrech zjišťují, že tu prakticky nejsou lehčí úseky k odpočinku a nedostatek stínu zesiluje únavu. Stává se, že cyklisté otáčejí v Soulanu a uznávají, že zbytek trasy přesahuje jejich možnosti daného dne. Sportovní lékaři z výzkumného centra v Bordeaux upozorňují, že právě konstantní sklon bez oddechových pasáží zatěžuje srdce a svaly výrazně více než delší, ale méně strmé výstupy.
Jak se připravit, aby ses nedostal do potíží
Lidé plánující zimní výjezd autem by měli k této silnici přistupovat jako ke klasickému alpskému stoupání: plná zimní sada pneumatik, prověřené brzdy, řetězy v kufru a schopnost je nasadit už před výjezdem. Stojí za to počítat s větší časovou rezervou na případné zastávky a odklízení sněhu.
Pro cyklisty budou klíčové lehčí převody než obvykle a zásoba nápojů. Fontána v Soulanu zachraňuje situaci uprostřed léta, ale první úsek bez vody v láhvi může být brutální. Rozumné je vyrazit časně ráno, když je teplota nižší a provoz aut menší. Specialisté na cyklistiku z časopisu Velo doporučují testovat si náročné výstupy nejprve na známějších trasách, než se vydáš na pyrenejské serpentiny.
Osoby cestující s malými dětmi nebo nejistě se cítící za volantem mohou předem naplánovat dojezd busem nebo lanovkou. Zbavuje to hlavy stresu spojeného se serpentinami a při tom snižuje emise spalin na horské silnici, která i tak bývá hlučná v hlavní sezóně. Tahle trasa v sobě spojuje dvě povahy: je krásnou výhledovou cestou k největšímu lyžařskému komplexu v Pyrenejích a zároveň vážnou výzvou. Pro jedny představuje sportovní cíl – ikonu známou z Tour de France. Pro druhé má být jen dojezdem na svah. V obou případech nedostatek přípravy snadno promění výjezd v nervózní zkoušku, zatímco pár jednoduchých rozhodnutí před vyražením dokáže úplně změnit zážitek z této horské cesty.
