Ceny rostou rychleji než platy, takže výběr správného supermarketu začíná připomínat strategii, ne běžný nákup.
Francouzská spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir prověřila tisíce prodejen a podrobně analyzovala jejich ceníky. Výsledek tohoto srovnání ukazuje, kde lze v roce 2026 skutečně ušetřit a kde naopak účet u pokladny dokáže bolet nejvíc.
Výzkum zahrnoval reálné ceny, se kterými se zákazníci potýkají každý den, ne jen jednotlivé efektní akce z letáků. Organizace neporovnávala pouze jeden produkt nebo několik populárních značek, ale prakticky celé spektrum toho, co průměrná rodina vkládá do košíku. Pro domácnosti, které pečlivě sledují rodinný rozpočet, může rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší sítí znamenat v průběhu roku částku v řádu stovek eur.
Rozsáhlý výzkum zahrnul přes 4500 prodejen po celé Francii
UFC-Que Choisir v lednu 2026 podrobila analýze více než 4500 prodejních míst nabízejících nákupy ve formátu drive, tedy s vyzvednutím připravených objednávek. Šlo o reálné ceny, se kterými se zákazníci setkávají denně, ne o jednotlivé propagační nabídky z katalogů.
Organizace porovnávala celé spektrum produktů, které průměrná rodina běžně kupuje. Výzkum zahrnoval výrobky známých značek dostupných v celé Francii, privátní značky obchodních řetězců i různé formáty prodejen – od hypermarketů po středně velké supermarkety. Díky tomu srovnání odráží skutečnou úroveň výdajů za potraviny, ne jen izolovaný cenový výkyv u několika položek.
Výzkumníci z UFC-Que Choisir sledovali:
- produkty prémiových značek jako Danone, Nestlé a Coca-Cola
- privátní značky jednotlivých řetězců
- čerstvé potraviny včetně ovoce, zeleniny a pečiva
- mléčné výrobky a sýry
- mražené potraviny a hotová jídla
- základní potraviny jako mouka, rýže a těstoviny
- hygienické potřeby a drogerii
- nápoje od minerální vody po džusy
E.Leclerc opět na vrcholu žebříčku nejnižších cen
V lednu 2026 se na první příčce umístil stejný řetězec jako v předchozích letech – E.Leclerc. Tato síť si udržuje image místa, kde lze dostat účet nejvíce dolů, a tentokrát to potvrdila tvrdá čísla z rozsáhlého srovnání.
Organizace popisuje náskok E.Leclerc jako výrazný, ne symbolických pár centů na jednotlivém produktu. Tento řetězec kombinuje nízké ceny značkových výrobků s agresivní politikou u privátních značek. Z pohledu spotřebitele to dává dvojí efekt – můžeš snížit náklady na nákup, aniž bys úplně rezignoval na oblíbené značky, a tam, kde je to možné, sáhnout po levnějších síťových alternativách.
E.Leclerc působí ve Francii od roku 1949 a dnes provozuje přes 700 prodejen. Řetězec sází na model nezávislých franšíz, což mu umožňuje flexibilnější cenovou politiku než u klasických centralizovaných sítí. Odborníci z UFC-Que Choisir zdůrazňují, že právě tato struktura přispívá k udržení nízkých cen po celý rok.
Hyper U na druhém místě díky velkým prodejním plochám
Na druhé pozici se umístil Hyper U, tedy hypermarkety patřící do skupiny U. Tento silný hráč těží právě z velmi velkých prodejních ploch. Velká metráž znamená větší obraty, a vysoké obraty často dávají prostor k jednání s dodavateli a agresivnější cenové politice.
Hyper U sice nepředehnal E.Leclerc, ale dokázal se výrazně oddělit od zbytku středního pole. Pro mnoho rodin je to signál, že nákupy ve formátu hypermarketu dokážou být reálně levnější než v menších supermarketech, i když samotný dojezd bývá méně pohodlný.
Skupina U funguje na principu kooperativy nezávislých obchodníků a v roce 2026 provozuje přes 1500 prodejen různých formátů po celé Francii. Hypermarkety Hyper U nabízejí průměrně 25 tisíc produktů a využívají silnou pozici při vyjednávání s dodavateli jako Unilever, Procter & Gamble nebo L’Oréal.
Intermarché a Super U nabízejí rozumné ceny, přestože nejsou rekordně levné
Na třetím místě srovnání se ocitly hypermarkety Intermarché, těsně za nimi supermarkety této stejné skupiny a prodejny Super U. Tyto sítě hrají v jiné lize než giganti typu E.Leclerc, protože působí častěji na středních plochách blíže obytné zástavbě.
To způsobuje, že je pro ně těžší vyjednat stejné podmínky u dodavatelů a snížit marže stejně výrazně. Přesto dokážут nabídnout atraktivní ceny díky silně rozvinutým privátním značkám, které v mnoha kategoriích nahrazují dražší brandy. Intermarché například nabízí privátní značky jako Pâturages nebo Capitaine Cook, které konkurují známým výrobcům v kategoriích jako jogurty, konzervy nebo zmražená zelenina.
Výzkumníci konstatují, že rozdíl v celkovém účtu mezi těmito řetězci a lídrem E.Leclerc se pohybuje v rozmezí 3 až 5 procent. Pro rodinu, která utrácí měsíčně 400 eur za potraviny, to znamená rozdíl 12 až 20 eur měsíčně. Za rok se tak nasbírá až 240 eur, což není zanedbatelná částka.
Carrefour ztrácí náskok, Auchan je nejdražší z velkých sítí
Níže v tabulce začínají výsledky, které mohou překvapit lidi pamatující agresivní cenové kampaně spřed let. Skupina Carrefour dopadla slabě ve srovnání s lídry – rozdíl v účtu je citelný především při velkém rodinném nákupu.
Ještě hůř vypadá situace u řetězce Auchan. Poté, co z trhu zmizely sítě Casino a Cora, stal se Auchan podle údajů UFC-Que Choisir nejdražším velkým hráčem na trhu. To se týká zejména supermarketů této značky, které výrazně překračují celostátní průměr.
Pro zákazníka to znamená jedno – v prodejnách s tímto logem bude účet za podobný set produktů nejčastěji nejvyšší. Rozdíl není vždy viditelný po jedné návštěvě, ale za měsíc či kvartál se nasčítá na reálné částky. Odborníci z UFC-Que Choisir upozorňují, že Auchan se zaměřuje spíše na širší sortiment a pohodlí nakupování než na agresivní cenovou politiku, což se odráží právě ve vyšších cenách běžných potravin.
Kde jsou v tomto srovnání diskontní řetězce jako Lidl nebo Aldi
Zvlášť je třeba se podívat na segment, který se v Česku spojuje především s řetězci jako Lidl, Aldi nebo Penny – tedy diskonty. V hlavním žebříčku UFC-Que Choisir chyběly z velmi prozaického důvodu: Lidl a Aldi neprovozují služby drive v měřítku srovnatelném s velkými hypermarkety.
Bez jednotného systému a každodenních online ceníků je obtížné sbírat data se stejnou přesností jako u klasických sítí provozujících rozvinuté platformy drive. Organizace proto rozhodla, že je nezahrne do jednoho srovnání s hypermarkety a supermarkety. To však neznamená, že by diskonty byly cenově nevýhodné – jen se k nim musí přistupovat jinak.
UFC-Que Choisir má však čerstvá data i o diskontech z samostatné analýzy provedené rok předtím. V tomto testu byl zohledněn košík, ve kterém dominovaly privátní značky, tedy scénář velmi typický pro zákazníky diskontů. Výsledek může překvapit: při košíku ovládaném privátními značkami se Lidl ukázal ještě levnější než E.Leclerc.
To znamená, že při správně vybraných produktech dokáže diskont překonat i nejagresivnější hráče z tradiční velké distribuce. Lidl nabízí například privátní značky jako Milbona pro mléčné výrobky, Dulano pro uzeniny nebo Freeway pro nápoje, které cenově výrazně podkopávají známé brandy jako Danone, Madeta nebo Kofola.
Naopak Aldi dopadl hůř a nevyrovnal se cenovým lídrům. Samotná etiketa diskont tedy nedává záruku nejnižších nákladů. Výzkumníci upozorňují, že záleží na konkrétní skladbě košíku a na tom, jak moc jsi ochotný nahrazovat značkové výrobky privátními alternativami.
Jak můžeš tyto závěry prakticky využít při vlastních nákupech
Závěry z francouzského výzkumu lze v klidu přenést na každodenní nákupní rozhodnutí i v Česku. Stojí za to věnovat pozornost několika jednoduchým pravidlům, která ti pomohou skutečně ušetřit.
Prvním krokem je dívat se na celkový účet za košík, ne pouze na ceny vlajkových produktů z reklam. Marketingové oddělení řetězců rády prezentují slevené máslo nebo pivo, zatímco ostatní položky mají běžnou nebo dokonce nadprůměrnou cenu. Odborníci doporučují vést si několik týdnů evidenci skutečných útrat v různých prodejnách.
Vědomě kombinuj privátní značky se známými brandy tam, kde nevidíš rozdíl v kvalitě. Například mouka, cukr, rýže nebo těstoviny z privátních značek mají často srovnatelnou kvalitu s prémiovými výrobky, ale stojí o 30 až 50 procent méně. U některých kategorií jako sýry, šunka nebo čokoláda však rozdíl v chuti být může.
Porovnej několik konkrétních účtenek z různých sítí místo spoléhání se výhradně na reklamní slogany. Aplikace jako Kupi nebo Rohlík ti umožňují kontrolovat ceny online ještě před výjezdem do prodejny. Pro mnoho domácností se jako nejvýhodnější ukazuje hybridní model: část produktů koupená ve velkém hypermarketu známém nízkými cenami, zbytek v nedalekém diskontu, kde privátní značky dokážou velmi výrazně snížit účet.
Můžeš na základě tohoto srovnání opravdu dlouhodobě ušetřit
Žebříček pro rok 2026 je snímek z konkrétního okamžiku. Řetězce reagují na taková srovnání a dokážou rychle upravovat své strategie. Pro spotřebitele to znamená jedno: pozorné sledování účtenek a ochota měnit zvyklosti dokážou přinést větší úsporu než nejeden slevový kód.
Výzkumníci z UFC-Que Choisir zdůrazňují, že rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším řetězcem může u rodinného nákupu dosáhnout 15 až 20 procent. Pro domácnost s měsíčními výdaji na potraviny kolem 500 eur to znamená roční úsporu přes 1000 eur jen změnou prodejny. Určitě stojí za to věnovat pár minut porovnání a najít si svůj optimální mix prodejen podle toho, co nakupuješ nejčastěji.
