Evropská klinická studie přináší důkazy, že běžný antiepileptický lék dokáže významně omezit noční zástavy dechu. Pro pacienty, kteří netolerují CPAP masku, se otevírá naděje na léčbu prostou tabletkou.
Miliony lidí po celém světě se potýkají s obstrukční spánkovou apnoí, přesto mnozí o svém problému vůbec nevědí. Budí se unavení, s bolestmi hlavy, mají problémy se soustředěním a jejich blízcí si stěžují na hlasité chrápání. Standardní léčba pomocí CPAP přístroje sice funguje velmi dobře, ale skoro polovina nemocných ji během prvního roku vzdává kvůli nepohodlí.
Odborníci odhadují, že spánkovou apnoí může trpět až miliarda lidí na planetě. Při této nemoci dochází během spánku k opakovaným přerušením dýchání, protože se horní cesty dýchací zužují nebo úplně uzavírají. Nejlépe prozkoumanou a nejúčinnější metodou léčby zůstává CPAP přístroj, který přes nosní masku dodává vzduch pod stálým tlakem a brání tak kolapsu dýchacích cest.
Problém je, že mnoho pacientů tuto terapii nezvládá psychicky ani fyzicky. Vadí jim hluk přístroje, pocit dušení, vysušování sliznic nebo tlak masky na obličej. Lékaři proto už roky hledají farmakologické přístupy, které by alespoň část nemocných umožnily léčit tabletkami namísto přístroje s maskou.
Sulthiam: starý lék proti epilepsii v nové roli
Přelomové výsledky přinesla evropská klinická studie FLOW, která testovala účinek sulthiamu u pacientů s umírněnou až těžkou obstrukční spánkovou apnoí. Sulthiam je dlouho známý antiepileptický preparát, který se dosud používal především v neurologii pro léčbu záchvatových onemocnění.
Studie zahrnovala 298 dospělých pacientů v pěti evropských zemích. Léčba trvala patnáct týdnů a účastníci byli rozděleni do skupin s různými dávkami léku nebo s placebem. Vědci chtěli zjistit, jestli sulthiam dokáže snížit počet zástavových epizod a zlepšit okysličení organismu v noci.
Při nejvyšších dávkách lék snižoval počet nočních přerušení dechu průměrně o 47 procent a současně zlepšoval hladinu kyslíku v krvi během spánku. Jde o velmi výrazný efekt, protože dosud neexistoval žádný perorální preparát působící přímo na mechanismy apnoe, nikoli pouze na její následky.
Výzkumníci ze studie FLOW zdůrazňují, že výsledky otevírají cestu k farmakologické léčbě nemocných, kteří CPAP masku odmítají nebo ji prostě nezvládají používat pravidelně. Pro klinickou praxi to může znamenatrevoluční změnu v přístupu k této diagnóze.
Jak tento lék na spánkovou apnoi funguje
Sulthiam patří do skupiny inhibitorů karbonátdehydratázy. V kontextu spánkové apnoe je nejdůležitější jeho schopnost stabilizovat kontrolu dýchání, tedy způsob, jakým mozek a organismus reagují na změny hladin kyslíku a oxidu uhličitého v krvi.
U části pacientů se spánkovou apnoí se vyskytuje takzvaný vysoký loop gain. Jde o stav, kdy systém regulující dýchání reaguje příliš prudce. Objevuje se pak vzorec střídání period velmi rychlého hlubokého dýchání s úplnou zástavou dechu. Sulthiam pomáhá tento systém zklidnit, takže dýchání v noci probíhá rovnoměrněji.
V předchozích menších studiích vědci popsali také, že lék zlepšuje napětí svalů hltanu. Díky tomu se dýchací cesty méně propadají a snižuje se riziko uzavření průchodu vzduchu během spánku. Tento dvojí mechanismus působení činí ze sulthiamu zajímavého kandidáta pro skupinu pacientů s určitým typem apnoe.
Nežádoucí účinky a bezpečnost léčby
Během studie FLOW se nežádoucí účinky vyskytovaly poměrně často, ale ve většině případů byly mírné a ustupovaly samy. Nejčastěji se objevovala parestézie, tedy pocit brnění, mravenčení nebo proudění elektřiny v prstech či kolem úst.
Další hlášené vedlejší projevy zahrnovaly:
- přechodné parestezie v končetinách a na rtech
- mírné bolesti hlavy v prvních dnech užívání
- pocit únavy během adaptace na lék
- sucho v ústech u některých pacientů
- vzácně lehké gastrointestinální potíže
- všechny příznaky byly převážně přechodného charakteru
Je třeba si uvědomit, že jde stále o druhou fázi klinických studií. Výzkumníci především ověřují rozsah dávkování, způsob působení a profil bezpečnosti. Než se lék dostane do běžných ordinací, bude nutná ještě rozsáhlá třetí fáze s účastí většího počtu pacientů a delším sledováním.
Tableta nefunguje u všech: jeden mechanismus ze čtyř
Odborníci upozorňují, že sulthiam cílí pouze na jeden z několika klíčových mechanismů odpovědných za obstrukční spánkovou apnoi, konkrétně na nestabilní kontrolu dýchání. Tato nemoc může totiž vyplývat z kombinace čtyř hlavních problémů.
Pokud u konkrétního člověka dominuje právě nestabilní systém kontroly dýchání, má sulthiam šanci zabrat velmi dobře. Jestliže je ale hlavním problémem anatomie hltanu a nadváha, efekt může být slabší. V kratších dřívějších studiích se například nepozorovalo výrazné snížení denní ospalosti ani zlepšení kvality života, přestože počet epizod apnoe klesl.
Lékaři proto zdůrazňují potřebu pečlivé diagnostiky před nasazením jakékoli farmakologické léčby. Nestačí pouze potvrdit diagnózu spánkové apnoe, je třeba identifikovat dominantní mechanismus u daného pacienta. Teprve pak lze vybrat nejvhodnější terapeutický přístup.
Další tablety na cestě: začíná éra farmakologie spánku
Sulthiam není jediným kandidátem na léčbu obstrukční spánkové apnoe v tabletové formě. Několik farmaceutických společností vyvíjí pokročilé práce na dalších molekulách zaměřených na různé aspekty nemoci.
Firma Apnimed plánuje podat žádost o registraci americkému úřadu FDA pro preparát AD109. Jedná se o kombinaci dvou známých látek, aroxybutyninu a atomoxetinu. Toto duo má zlepšovat nervosvalovou funkci horních cest dýchacích, tedy zvyšovat jejich napětí a odolnost vůči propadání během noci.
Cílem AD109 je tudíž jiný mechanismus než u sulthiamu. Místo stabilizace kontroly dýchání má posilovat samotné struktury, kterými prochází vzduch. Další projekt IHL-42X vyvíjený společností Incannex Healthcare je rovněž založen na kombinované terapii se dvěma dobře známými substancemi.
Důležité zprávy přišly také z jiného směru. Od konce roku 2024 se tirzepatid pod názvem Zepbound stal prvním lékem oficiálně schváleným pro léčbu obstrukční spánkové apnoe u lidí s obezitou. Působí nepřímo, prostřednictvím redukce tělesné hmotnosti, což snižuje tlak tkání na dýchací cesty.
Místo jednotného schématu přístroj s maskou pro všechny se začíná formovat precizní přístup, kdy se léčba volí podle mechanismu nemoci u konkrétního člověka. Pro pacienty to znamená naději na individualizovanou terapii šitou přímo na míru.
Na co by měli dávat pozor lidé s podezřením na apnoi
Farmakologie otevírá nové možnosti, ale základem zůstává rozpoznání choroby. Stále mnoho lidí bagatelizuje charakteristické příznaky. Mezi nejčastější patří:
- hlasité nepravidelné chrápání s přestávkami v dechu
- pocit dušení nebo škrcení v noci
- ranní bolesti hlavy a suchost v ústech
- ospalost přes den, usínání při rozhovoru nebo před televizí
- potíže se soustředěním, podrážděnost, snížená nálada
- časté noční buzení s pocitem nedostatku vzduchu
- pocení v noci bez zřejmé příčiny
- pokles libida a erektilní dysfunkce u mužů
Tyto symptomy stojí za to nahlásit praktickému lékaři nebo přímo specialistovi na spánkovou medicínu či otorinolaryngologii. Standardem diagnostiky zůstává polysomnografické vyšetření nebo zjednodušené domácí testy. Bez řádné diagnostiky bude v budoucnu těžké vybrat farmakologickou terapii odpovídající typu poruchy.
V diskuzi o nových lécích nelze opomíjet ani životní styl. Ani ta nejlepší tableta nevyrovná následky výrazné obezity, zneužívání alkoholu před spaním nebo kouření cigaret. Upravené návyky, udržování normální tělesné hmotnosti, omezení návykových látek a pravidelný spánek zvyšují šanci, že léky i případný CPAP přístroj budou působit efektivněji.
Co mohou pacienti očekávat v příštích letech
Pro lidi, kteří si dnes každý večer nasazují CPAP masku a odpočítávají hodiny do rána, zní vize perorální léčby velmi lákavě. Je však nutné zachovat střízlivost. Ani sulthiam, ani ostatní zmiňované preparáty ze dne na den nenahradí CPAP přístroje.
Reálnější scénář předpokládá, že za několik let bude moci lékař vybírat z celé škály metod. Od klasické masky přes nitroústní aparátky, redukci tělesné hmotnosti až po různé kombinace léků. U části pacientů se možná podaří upustit od masky úplně, u jiných snížit její tlak nebo dobu používání, což se promítne do většího komfortu.
Stále častěji se mluví také o medicíně spánku šité na míru. To znamená, že než pacient dostane konkrétní lék, projde podrobnější diagnostikou zahrnující analýzu vzorce apnoí, posouzení anatomie hltanu, tělesné hmotnosti a reakce dechového centra. Na tomto základě specialista vybere terapii nebo jejich kombinaci přesně podle potřeb daného člověka.
