Majetek amerického podnikatele dosáhl úrovně, kterou lidstvo dosud nezažilo. Dva Francouzi v top dvacítce přitom dokazují, že evropský kapitál má stále co říct.
V nejnovějším žebříčku miliardářů majetek Elona Muska překračuje 700 miliard dolarů. V závislosti na zdroji se pohybuje mezi 682 až 727 miliardami, což představuje úroveň bohatství, jakou svět ještě neviděl. Pro srovnání – je to více než spojená hodnota majetku druhé a třetí osoby v žebříčku dohromady.
Klíčový byl rok 2025. Za pouhých dvanáct měsíců Musk přidal ke svému stavu dalších 333,2 miliardy dolarů. Neudělal to na loterii ani spekulacemi s jednou firmou, ale souběžným růstem několika svých technologických gigantů. Experti upozorňují, že takový nárůst nemá v moderní ekonomice obdoby.
Nejcennějším aktivem Muska se stala společnost SpaceX. V soukromé transakci mezi investory byla kosmická firma oceněna na přibližně 800 miliard dolarů. Musk v ní má asi 42% podíl, což představuje zhruba 336 miliard dolarů majetku jen z tohoto jediného byznysu. Druhým pilířem je Tesla, kde Muskův podíl okolo 12% znamená dalších 197 miliard dolarů. Samotný trh s elektromobily sice už neroste tak šíleně jako před pár lety, ale značka Tesla stále funguje jako magnet na investory, zejména v kontextu softwaru, autopilota a projektů spojených s umělou inteligencí v automobilovém průmyslu.
Jak SpaceX, Tesla a xAI vytváří bezprecedentní bohatství
Třetím hráčem v tomto uspořádání je xAI Holdings, firma zabývající se umělou inteligencí, kterou Musk rozvíjí paralelně s ostatními podniky. Společnost má být podle probíhajících investičních jednání oceněna na přibližně 230 miliard dolarů. Pro potenciálního budoucího bilionáře je to další velmi tučná cihla ve finančním zdivu.
Odhady ukazují, že sám Elon Musk má více než dvakrát větší majetek než Larry Page, který je na druhém místě žebříčku. Spoluzakladatel Google podle současných dat disponuje 257 až 269 miliardami dolarů. Rozdíl tak dosahuje téměř 460 miliard. Dosud žádný žebříček boháčů nezaznamenal takový odstup mezi číslem jedna a zbytkem pelotonu.
Nejnapínavější scénář se týká možného vstupu SpaceX na burzu v roce 2026. V oboru se objevují prognózy, že kapitalizace firmy po IPO by mohla dosáhnout až 1,5 bilionu dolarů. V takovém případě by hodnota Muskových akcií v jediné společnosti mohla z něj udělat první osobu v historii s majetkem přesahujícím 1 bilion dolarů. Stále častěji se proto objevuje otázka ne „jestli“, ale „kdy“ Elon Musk překročí hranici bilionu. Vše závisí na situaci na technologickém trhu, úspěchu kosmických projektů a tempu rozvoje umělé inteligence, na níž chce Musk vydělávat souběžně s giganty jako Nvidia nebo Meta.
Kdo z technologických gigantů nejvíc vydělává na vlně AI
Nový žebříček velmi jasně ukazuje, kde se dnes soustřeďují největší peníze. Devět z deseti největších jmění na zeměkouli patří občanům USA. Jediným výjimkou v této skupině zůstává Bernard Arnault z Francie. Silný je především technologický sektor v širším smyslu slova.
V roce 2025 deset nejvíce vydělávających miliardářů zvýšilo svůj majetek celkově o 729 miliard dolarů. Šest z nich pochází ze Spojených států a odpovídá za 85 procent této částky. Mezi největší výherce posledních měsíců patří Jensen Huang, šéf Nvidie. Jeho majetek se za rok zvýšil zhruba o 42 miliard dolarů.
Firma postavená na grafických procesorech, které se kdysi asociovaly především s počítačovými hrami, vybudovala základ pro revoluci v oblasti AI a datových center. To se okamžitě promítlo do ocenění a pozice v žebříčku nejbohatších. Na vlně umělé inteligence jedou i další giganti – Mark Zuckerberg díky Meta investuje do modelů AI a infrastruktury, Larry Ellison z Oracle těží z rostoucí poptávky po cloudu a databázích.
- Elon Musk – vesmírné projekty, elektromobily a umělá inteligence
- Jensen Huang – grafické procesory a servery pro AI systémy
- Mark Zuckerberg – sociální platformy a AI infrastruktura
- Larry Page – vyhledávač, cloudové služby a výzkumné projekty
- Larry Ellison – databázové systémy a cloudová řešení Oracle
- Sergey Brin – technologie Google a investice do inovací
- Bill Gates – Microsoft a investice přes Cascade Investment
- Jeff Bezos – e-commerce Amazon a kosmická společnost Blue Origin
Seznam dokládá, že klíč k obřím jměním v roce 2026 leží v technologiích, datech a automatizaci, nikoliv ve výrobě klasických hmotných statků. Výzkumníci z ekonomických institucí upozorňují, že taková koncentrace kapitálu v technologickém sektoru je historicky unikátní.
Proč dva Francouzi v top dvacítce překvapují analytiky
Na pozadí americké dominance Francie vychází překvapivě dobře. V první dvacítce nejbohatších lidí planety jsou dvě osoby s francouzským pasem. Obě vyrostly na síle prémiových značek a průmyslové historie své země.
Bernard Arnault, šéf koncernu LVMH, zaujímá sedmou pozici v globálním žebříčku s majetkem odhadovaným na 193 až 208 miliard dolarů. Je to jediný Evropan v první desítce a zároveň nejbohatší člověk na kontinentu. Arnault svou pozici buduje na portfoliu luxusních značek, ve kterém jsou módní domy, značky šperků, exkluzivní alkoholy nebo hodinky. Jde o byznys hluboce zakořeněný v kultuře, aspiracích střední třídy a rostoucím významu symbolů statusu.
V posledních letech se však vítr začal obracet. Ještě v dubnu 2024 byl Arnault na druhém místě globálního žebříčku, hned za Muskem. Od té doby hodnota jeho majetku systematicky klesá. Trh s luxusním zbožím silně brzdí, především v Číně, která byla hlavním motorem poptávky. Méně ochotně se kupují kabelky, hodinky a parfémy z nejvyšší cenové kategorie, což se okamžitě odráží na oceněních celého sektoru. Na domácí scéně musí Arnault navíc snášet rostoucí konkurenci rodiny Hermès. Rodinný módní dům, který po desetiletí působil jako poněkud nichový a konzervativní, nejprve nadchl investory a pak předstihl LVMH v žebříčku nejbohatších rodin Francie.
Jak Françoise Bettencourt Meyers drží pozici díky L’Oréal
Druhým francouzským jménem v elitní skupině je Françoise Bettencourt Meyers, dědička kosmetického impéria L’Oréal. V globálním žebříčku zaujímá devatenácté nebo dvacáté místo a hodnota jejího majetku se odhaduje na zhruba 93 až 94 miliard dolarů.
Je to nejen nejbohatší žena Francie, ale také druhá nejzámožnější žena na zeměkouli. Výše je už pouze Američanka Alice Walton, spojená se sítí Walmart. Zdrojem finanční moci Bettencourt Meyers jsou především akcie L’Oréal – kontroluje asi 35 procent kapitálu společnosti. K tomu přicházejí další investice a nemovitosti.
Z globální perspektivy jde o příklad klasického rodinného jmění, které rostlo generacemi, ale dokázalo projít transformací a využít globalizaci i nové trhy. Majetek Françoise Bettencourt Meyers se opírá o podíl v L’Oréal, který roky roste na vlně světového trhu s kosmetikou a péčí o pleť. Společnost investuje do výzkumu ingrediencí, do expanze v Asii a do akvizic menších značek se specializací na přírodní kosmetiku nebo dermatologii.
Analytici z finančních institucí zdůrazňují, že zatímco americké jmění rostou díky technologickým startupům a spekulativním oceněním, evropská bohatství mají často stabilnější základ v zavedených značkách s desítkami let historie. To ale nemusí stačit, pokud tempo růstu zůstane nízké.
Co extrémní koncentracja bogactwa znamená pro světovou ekonomiku
Na první pohled lze říct, že svět vytváří neuvěřitelná množství bohatství. Trhy rostou a technologické firmy jsou oceňovány na biliony. Data ze žebříčku však ukazují ještě něco jiného – obrovské soustředění majetku v rukou velmi malé skupiny lidí.
Elon Musk sám o sobě dnes představuje podíl na globálním růstu bohatství, který ještě před pár lety vypadal nepředstavitelně. Taková úroveň koncentrace vyvolává otázky nejen o etice, ale také o ekonomické stabilitě. Když majetek několika osob závisí na oceněních několika technologických společností, stává se trh extrémně citlivým na výkyvy cen akcií, regulace nebo technologické poruchy.
Jedno chybné rozhodnutí, jedna velká závada či vážné právní omezení v dané zemi dokáže za pár dní smazat desítky miliard dolarů. Pro běžného příjemce tyto částky zní abstraktně, ale efekty jsou velmi reálné – od cen akcií v penzijních fondech přes zaměstnanost v subdodavatelských firmách až po daně, které plynou (nebo neplynou) do státních rozpočtů. Mnoho vlád se začíná přihlížet, jak zdanit digitální giganty a jejich majitele, aniž by zároveň zabíjely inovace.
Ukazují rankingy směr, kterým se bude ubírat kapitál
Žebříčky nejbohatších často bereme jako zajímavost, ale nesou několik důležitých signálů. Za prvé ukazují směr toku kapitálu – ze „staré“ ekonomiky do technologií, dat, umělé inteligence a prémiových značek. Za druhé rostoucí odstup mezi zeměmi, které mají vlastní technologické giganty, a těmi, které je nemají.
Francie s Bernardem Arnaultem a Françoise Bettencourt Meyers dokazuje, že lze budovat mohutná jmění na luxusu a kosmetice, ale i ta stále častěji závisí na pokročilé logistice, e-commerce nebo algoritmech analyzujících chování zákazníků. Dokonce i sektor luxusního zboží přestává být čistě „analogový“. Výzkumníci z univerzit upozorňují, že digitalizace pronikla do všech odvětví bez výjimky.
V následujících letech lze očekávat další růst významu firem zabývajících se AI, poskytovatelů cloudové infrastruktury a polovodičových řešení. Pokud tyto trendy vydrží, rozdíl mezi absolutní jedničkou a zbytkem žebříčku se může ještě zvětšit. Závod o titul prvního bilionáře reálně ovlivní, kam poputují investice, daně a nejtalentovanější odborníci. Sledujete, jak se mění mapa globálního bohatství a co to znamená pro vaši zemi?
