Zvenku lesklá, uvnitř může připomínat laboratoř bakterií a plísní. Domácí myčka nádobí dokáže opravdu překvapit.
Vědci již několik let varují, že domácí myčky nádobí jsou ideálním místem pro mikroorganismy, včetně druhů nepříjemných pro zdraví. Dobrá zpráva je, že několik pravidelných návyků výrazně omezí jejich množství – bez speciální chemie a komplikovaných rituálů.
Co se skutečně skrývá v myčce nádobí
Studie provedená na několika desítkách domácích myček nádobí prokázala, že na gumových těsněních spotřebičů se prakticky vždy tvoří biofilmy – tenké, slizké vrstvy složené z plísní a bakterií. Na nich usedají zbytky jídla, vodní kámen, detergenty a vlhkost.
V takových mikroskopických „sídlištích“ byly objeveny mimo jiné bakterie z rodů Pseudomonas, Escherichia či Acinetobacter. Vědci je nazývají oportunními, protože u osob s velmi sníženou imunitou mohou způsobovat infekce. Mezi plísněmi dominovaly kvasinky z rodu Candida a takzvané černé kvasinky, výjimečně odolné vůči náročným podmínkám.
Myčka pracuje v prostředí horké vody, detergentů, soli a zásaditého pH – to jsou extrémní podmínky, které paradoxně podporují odolnou mikrobiologickou flóru. Nejhustší shluky mikroorganismů se objevují právě na těsněních dveří. Je to místo, kde voda dobře neproudí, zato se tam dlouho udržuje vlhkost a usazeniny.
Část studií prokázala, že počet buněk plísní na centimetru čtverečním takové gumové plochy bývá opravdu vysoký. Teplota a vlhkost uvnitř myčky vytváří podmínky příznivé pro růst mikroorganismů, které se dokáží přizpůsobit i agresivním prostředkům.
Proč program eco není vždy dobrý nápad
Výrobci doporučují používat úsporné programy s nižší teplotou, kolem třiceti až čtyřiceti pěti stupňů Celsia. Pomáhají snížit účty za elektřinu a vodu, ale z pohledu mikrobiologie to není velká výzva. Bakterie a plísně, které se již naučily žít v myčce, snášejí takové teplo bez většího problému.
V důsledku toho se spotřebič stává jakýmsi rezervoárem mikroorganismů. Neznamená to automaticky ohrožení pro zdravého člověka, ale při domácích s oslabenou imunitou – seniorech, onkologicky nemocných či s těžkými chronickými chorobami – je dobré mít tuto informaci na paměti.
Po skončeném cyklu nastává ještě jeden jev. Hned po otevření dveří se z komory uvolňuje horká pára. Vědci naznačují, že spolu s ní se do vzduchu kuchyně mohou uvolňovat částice biologického původu – fragmenty buněk, spory plísní, mikroskopické kapičky obsahující mikroorganismy. Čím více vlhké prostředí uvnitř, tím snadněji se udržují.
Tři klíčové kroky k čistší myčce nádobí
Není potřeba vyhazovat myčku ani propadat panice. Stačí několik důsledných kroků, abyste omezili počet nežádoucích obyvatel. Tyto tři kroky přinášejí největší efekt při minimálním úsilí.
1. Důkladné čištění těsnění dveří
Gumová těsnění u dveří jsou oblíbeným místem kvasinek a bakterií. Mnoho lidí na ně prostě zapomíná a omezuje se na otírání přední části spotřebiče. A právě tam se nejčastěji shromažďuje slizký povlak a tmavé skvrny.
Jednou týdně si prohlédněte pečlivě celé těsnění, odshora dolů. Připravte si směs teplé vody s octem (přibližně jeden ku jednomu). Použijte starý kartáček na zuby nebo malý kartáč k mechanickému setření povlaku. Pokud se objevuje mastný nečistoty, přidejte trochu tekutého mýdla nebo takzvaného kalného mýdla, které lépe rozpouští tuk.
Ocet obsahuje kyselinu octovou, která snižuje zásaditost povrchu a ztěžuje fungování mnoha plísní. Důležitější než samotný prostředek je však pohyb kartáčku – ten rozbíjí biofilm a odhaluje organismy, které lze následně opláchnout.
2. Pravidelná péče o filtr a dno komory
Filtr na dně myčky zachytává zbytky jídla, pecky, kousky skla. Když se ucpe, spotřebič hůře myje a vlhké odpady se stávají jídelnou pro bakterie a plísně. K tomu přicházejí nepříjemné pachy, které je těžké odstranit samotným leštidlem.
Čistý filtr a dno komory znamenají méně nepříjemných pachů, méně usazenin a výrazně nižší počet mikroorganismů. Stojí za to zavést jednoduchý rituál jednou týdně.
- Vyjměte filtr podle návodu výrobce
- Opláchněte ho velmi teplou vodou, nejlépe pod silným proudem
- V případě potřeby použijte měkký kartáček k dosažení do záhybů
- Na dno komory můžete nasypat lžíci jedlé sody, která váže část pachů a omezuje růst plísní
Takové čištění nezabere více než několik minut a výsledky jsou cítit prakticky ihned po otevření dveří při dalším cyklu.
3. Uvolnění ramen postřikovačů a horký cyklus naprázdno
Ramena postřikovačů odpovídají za rozvedení vody a detergentu. Když jsou otvory částečně ucpané vodním kamenem nebo drobnými částicemi jídla, tlak klesá a v zákoutích spotřebiče zůstává více vlhkosti a nečistot. To je přímá pozvánka pro biofilmy.
Jednou měsíčně je dobré provést jednoduchou technickou prohlídku:
- Vyjměte ramena postřikovačů (obvykle stačí je otočit nebo nadzvednout podle návodu)
- Propláchněte je pod tekoucí vodou a ucpané otvory uvolněte například párátkem nebo tenkým drátkem
- Vložte ramena zpět a spusťte myčku naprázdno na programu minimálně šedesát stupňů Celsia
- Místo mycí tablety vsypte několik lžic kyseliny citrónové do přihrádky na prášek – pomůže odstranit část vodního kamene z vnitřku instalace
Několikrát měsíčně je také dobré po skončeném cyklu prostě nechat pootevřené dveře myčky. Vysušené stěny představují podstatně horší prostředí pro růst mikrobů než trvale mokré povrchy.
Jak často se zabývat myčkou? Jednoduchý harmonogram
Čištění těsnění gumovým kartáčkem s octem – jednou týdně. Vyjmutí a opláchnutí filtru – jednou týdně. Uvolnění ramen postřikovačů a cyklus naprázdno s kyselinou citrónovou – jednou měsíčně. Pootevření dveří po každém mytí – vždy, když to jde.
Tyto návyky můžete snadno propojit s jinými domácími činnostmi. Čištění filtru lze spojit s vynášením kuchyňského odpadu o víkendu, kontrolu ramen s odstraňováním vodního kamene z rychlovarné konvice. Pootevření dveří po cyklu stačí prostě změnit v reflex: vyjmete nádobí, cvaknutí není, dveře zůstávají lehce otevřené.
Může myčka škodit zdraví domácích
Přítomnost bakterií a plísní v myčce neznamená automatické ohrožení pro každou osobu v domácnosti. Organismus zdravého člověka se denně vypořádává s obrovským množstvím mikrobů, které vdechujeme, polykáme nebo se jich dotýkáme. Riziko stoupá především u osob velmi oslabených, po vážných nemocech nebo s vrozenými problémy imunity.
V praxi se větším problémem v každodenním životě stávají nepříjemné pachy, matné sklo, záteky či opakující se skvrny na hrncích. To vše signalizuje, že uvnitř se již delší dobu nabaluje vrstva usazenin. Pravidelné čištění snižuje nejen počet mikroorganismů, ale také zlepšuje účinnost mytí a prodlužuje životnost spotřebiče.
Dbání o myčku se vyplatí i jiným spotřebičům
Péče o myčku se často promítá i do jiných spotřebičů v kuchyni. Když jednou měsíčně nahlédnete do těsnění, snadněji si všimnete, že podobný povlak se začíná tvořit v lednici, na těsnění trouby nebo kolem dřezu. Taková pravidelná kontrola pomáhá rychleji reagovat, dříve než se drobné problémy změní v dlouhodobý problém s pachy, plísněmi či poruchami spotřebiče.
Nejsnazší je zavést tyto kroky tak, že je přiřadíte k jiným domácím povinnostem. Pokud doma používáte agresivní chemii na čištění, nemusíte se jí hned vzdát. Dobré je jen pamatovat, že žádný prostředek nenahradí mechanické drhnout a sušení vnitřku. Voda, usazeniny a vysoká teplota budou vždy podporovat nějakou mikrobiologickou flóru – cílem není sterilita, ale omezení jejího přebytku.
