Strmá silnice ve francouzských Pyrenejích, která vede k oblíbenému lyžařskému středisku, každou sezónu nachytá nepřipravené řidiče, cyklisty i rodiny s dětmi.
Pro jedny je to vysněný, kultovní výšlap známý z Tour de France. Pro jiné nervózní jízda serpentinami, absence stínu, kluzký povrch a fňukající děti na zadním sedadle. Silnice z městečka Saint-Lary-Soulan do vysoko položeného sektoru Pla d’Adet v Pyrenejích vypadá na mapě nevinně, v praxi ale překvapí i zkušené motoristy.
Saint-Lary-Soulan leží zhruba dvě hodiny jízdy od Toulouse a pyšní se největším lyžařským areálem v Pyrenejích. Jde o více než 100 kilometrů tratí, 700 hektarů svahů a tři propojené sektory: Pla d’Adet, Espiaube a Vallon. V hlavní zimní sezóně až 10 tisíc lyžařů denně míří směrem k horám, velmi často právě po této jediné silnici.
Již za kruhovým objezdem ve Vignec se asfalt prudce odpoutává ode dna údolí Aure. Po několika úzkých zatáčkách mizí poslední domy a před očima se objeví lyžařská stanice zavěšená na hřebeni, přibližně v 1700 metrech. Pohled udělá dojem, pro nepřipravené řidiče a cyklisty je to ale jen začátek námahy.
Profil stoupání: čísla, která nechybám neodpouštějí
Podle oficiálních údajů měří trasa z Vignec do Pla d’Adet přibližně 10 kilometrů, celkový převýšení dosahuje 834 metrů. Průměrný sklon: 8,5 procenta. To už samo o sobě vypovídá hodně, v praxi je však situace ještě náročnější.
Prvních zhruba 7 kilometrů sklon téměř neklesá pod 10 procent. Na krátkých úsecích dosahuje sklonu přes 12 procent, místami dokonce 13 procent. V létě na plném slunci to znamená pomalé, vyčerpávající stoupání u rozpáleného asfaltu. V zimě zase riziko problémů s trakcí, pokud někdo podcenil zimní výbavu auta.
Cyklisté mají k dispozici speciální tabule umístěné každý kilometr. Ukazují, kolik cesty zbývá do vrcholu a jaký sklon čeká na dalším úseku. To umožňuje lépe rozložit síly, rychle však uvědomí, že nešlo o nevinnou rodinnou vyjížďku na kole. Trasa mezi Vignec a Pla d’Adet má sice jen asi 10 kilometrů, průměrný sklon 8,5 procenta a dlouhé úseky okolo 10 procent však dokážou zlomit jak nohy cyklisty, tak motor auta přetíženého zavazadly.
Soulan, Espiaube a slavný finiš Tour de France
V polovině stoupání se objeví vesnice Soulan. Pro mnohé je to záchranný bod – stojí tam tradiční fontána s ledově studenou vodou, u které zastavují turisté i místní cyklisté. Dál trasa stoupá směrem k Espiaube, kde v široké zatáčce odbočuje větev na průsmyk Portet.
Poslední úsek je sice přehlednější, stále však strmý. Nahoře u stanice stojí pomníky a tabule věnované mimo jiné Raymondu Poulidorovi. Právě sem vedl jeden z legendárních finišů Tour de France a 13. července 2024 zvítězil na tomto kopci ve žlutém trikotu Tadej Pogačar. Pro mnohé amatéry už samotná skutečnost, že jedou „tratí Touru“, představuje pokušení vyzkoušet své síly – někdy bez odpovídající přípravy.
Auto, autobus nebo lanovka? Jak dojet bez stresu
Z hlediska řidiče je silnice technicky sjízdná a v dobrém stavu, intenzivní sklon a četné zatáčky však vyžadují plnou koncentraci. Z centra Saint-Lary-Soulan do Espiaube (Saint-Lary 1900) dojedete po zhruba 9 kilometrech horské jízdy. Pla d’Adet (Saint-Lary 1700) se nachází přibližně 11,5 kilometru od městečka.
- Osobní auto: dobrá volba pro zkušené řidiče, za předpokladu funkčních brzd a zimních pneumatik v sezóně
- Autobusy: podléhají zvláštním hodinovým omezením, zejména v zimní sezóně
- Veřejná doprava: oblíbená mezi obyvateli Toulouse a lyžaři přijíždějícími na víkend
- Lanovka: alternativa pro osoby, které se bojí serpentin nebo prostě raději obdivují panorama bez stresu za volantem
- Nabíjecí stanice: v místě dostupné pro elektromobily, fungující po aktivaci kartou
- Parkoviště: v údolí více míst, u svahu často problémy s kapacitou
- Autokarové linky: propojují centrum města se stanicí, v hlavní sezóně velmi využívané
- Ski Go: balíček z Toulouse spojující autobusový lístek s permanentkou, využilo ho již kolem 4 tisíc osob
Provoz na silnici obvykle zůstává umírněný, což neznamená, že by tam bylo klidně – časté jsou situace, kdy pomalu jedoucí auto s nejistým řidičem blokuje zezadu autobus s lyžaři nebo skupinu cyklistů.
Proč tolik lidí nechává auto v údolí
Stále více turistů se rozhoduje opustit auto dole a vybírá si veřejnou dopravu. Pro obyvatele Toulouse připravili nabídku Ski Go, spojující autobusový lístek s lyžařskou permanentkou. V jedné z posledních sezón toho využilo přibližně 4 tisíce osob, což znamenalo asi 70 naplněných spojů partnerské autobusové společnosti.
Na místě funguje bezplatná nebo nízkonákladová (podle sezóny) místní autobusová linka, která vozí lyžaře mezi Saint-Lary a Pla d’Adet. K tomu přistupuje lanovka: během několika minut přenese turisty z městečka přímo do hor. Pro mnohé rodiny je to mnohem méně stresující než boj se serpentinami a hledání parkovacího místa přímo u svahu.
Lanovka řeší dva problémy najednou: omezuje automobilový provoz na náročné trase a umožňuje návštěvníkům soustředit se na výhledy místo na brzdy. Pro autobusy nad 20 míst platí přísná nařízení v období od 8. prosince 2025 do 20. dubna 2026. Má to odlehčit neuralgickým úsekům trasy a snížit riziko kolon i kolizí v ostrých zatáčkách.
Na vrcholu: lyžařská stanice, slunce a překvapivá prázdnota
Pla d’Adet plní v zimě funkci hlavního lyžařského zázemí celého komplexu Saint-Lary. Nacházejí se tu vleky, školy pro děti, půjčovny a velké bytové domy. Sníh obvykle leží dlouho a sklon svahů přitahuje začátečníky i pokročilejší lyžaře.
Mimo sezónu se krajina výrazně mění. Budovy zůstávají z velké části uzavřené, mnoho oken je zastřených a masivní bloky částečně zakrývají panorama. Osoby, které sem přijedou v létě „za výhledy jako z prospektu“, bývají často překvapené, že středisko vypadá místy jako vylidněné sídliště na konci asfaltu.
Výška přibližně 1700 metrů a odraz slunečních paprsků od sněhu a světlého betonu tvoří směs, kterou není radno podceňovat. Dermatologové připomínají, že v horách dávka UV záření roste s nadmořskou výškou a sníh dokáže odrazit značnou jeho část.
- Krém s vysokým filtrem, nejlépe SPF 50, nanášený několikrát denně
- Sluneční brýle s dobrým UV filtrem, chránící i boky
- Pokrývka hlavy, dokonce i při mrazu
- Oblečení zakrývající předloktí a krk
Nepozorní turisté se z Pyrenejí vracejí s popálenou kůží, někdy i s příznaky úpalu – i přes záporné teploty na svahu.
Proč tahle trasa tak často zaskočí návštěvníky
Pro obyvatele regionu je to každodennost. Pro českého turistu, který poprvé přijíždí do Pyrenejí, může být mnoho prvků neintuitivních. Na mapě vypadá 10 kilometrů stoupání krátce, téměř symbolicky. V praxi při stálém sklonu kolem 10 procent se hůře připravené auto může přehřívat a dýchání při náhlém úsilí je těžší než v nížinných podmínkách.
K tomu přistupuje směs různých uživatelů silnice: aut s rodinami, těžších autobusů, místních řidičů, kteří znají každou zatáčku, a cyklistů snažících se vylepšit svůj čas na legendárním stoupání. Stačí chvíle nepozornosti a v ostré zatáčce se potkají tři různé rychlosti a tři různé styly jízdy. Vědci z oblasti dopravní bezpečnosti upozorňují, že právě horské silnice s kombinovaným provozem patří k nejrizikovějším úsekům ve Francii.
Stojí za zmínku i náhlá změna podmínek. Stává se, že v údolí svítí slunce a je několik stupňů nad nulou, zatímco u stanice vítr nanese sníh do zatáček a teplota klesá výrazně pod nulu. Turisté, kteří sledují jen předpověď pro městečko, mohou zažít nepříjemné překvapení už po několika minutách jízdy.
Pro osoby plánující výlet do Pyrenejí je praktickým řešením kombinace auta s veřejnou dopravou. Můžeš v pohodě dojet do Saint-Lary, nechat auto na jednom z velkých parkovišť a dál využívat autobus nebo lanovku. To šetří nervy, palivo i brzdy a při tom umožní vychutnat si pohled na údolí Aure bez sevřených rukou na volantu při každé zatáčce. Nebude snad lepší nechat řízení na profesionály a soustředit se na hory kolem?
