Lidé narození po druhé polovině devadesátých let se mohou stát nejbohatší generací v historii, přestože mnoho z nich dnes žije s rodiči a přemýšlí, jak zaplatit další nájem.
Bank of America vypočítal, že přestože současná finanční situace generace Z vypadá neutěšeně, klíčem k jejich budoucímu bohatství nebude aktuální plat, ale obrovské dědictví, které se v nadcházejících dekádách přesune z rukou starších generací. Jde o zcela bezprecedentní přesun kapitálu v moderní historii.
Generace Z dnes čelí bytové krizi s bezprecedentní silou. Často mají vyšší vzdělání než jejich rodiče, přesto si nemohou dovolit pronajmout si garsonku ve velkém městě bez finanční pomoci rodiny. Podle údajů Bank of America musí v mnoha zemích dosahovat příjmů zhruba 146 procent místní minimální mzdy, aby mohli pokrýt základní životní náklady. To znamená, že velká část mladých lidí žije v permanentním pocitu nedostatku a odkládá dospělá rozhodnutí jako koupě nemovitosti, založení rodiny nebo dlouhodobé investování.
Bank of America odhaduje, že mladí dospělí z generace Z už nyní globálně nashromáždili přibližně 9 bilionů dolarů majetku, a do roku 2040 by tato částka mohla dosáhnout až 74 bilionů. Podle prognóz má majetek generace Z vzrůst do roku 2030 na 36 bilionů dolarů a o dekádu později na zhruba 74 bilionů. Jde o tempo růstu, jaké se nevyskytovalo u žádné předchozí generace. Současně bude tato věková skupina v následujících letech představovat asi 30 procent světové populace a stane se nejpočetnější v historii.
Jak funguje velký přesun majetku mezi generacemi
Rozdíl mezi současnou chudobou v peněžence a působivými prognózami vysvětluje fenomén, který ekonomové nazývají velkým transferem majetku. Jde o postupné předávání kapitálu od baby boomers a starších ročníků, které po několik poválečných desetiletí hromadily úspory, nemovitosti a aktiva. Podle výpočtů má do poloviny čtyřicátých let tohoto století z rukou starších generací k mladším přeplout přibližně 84 bilionů dolarů v podobě dědictví, darů a rozdělených úspor.
Prvními příjemci budou především lidé z generace X a mileniálové, ale podstatnou část tohoto koláče dostane také generace Z. Bank of America upozorňuje, že samotná výdělečná činnost takový skok bohatství nevysvětluje. Růst mezd má svůj význam, ale skutečný průlom má přinést právě dědictví. To způsobí, že osoby, které si dnes nemohou vzít hypotéku na čtyřicet metrů v krajském městě, budou za několik desetiletí spravovat portfolio bytů po prarodičích a rodičích.
Odhady ukazují, že přibližně 38 procent zástupců generace Z získá skutečnou část majetku v rámci nadcházejícího transferu, od nemovitostí po prostředky na investičních účtech. Pro mladé lidi to znamená zcela novou perspektivu finančního plánování. Není to však automatická cesta k prosperitě, protože ne každá rodina vlastní byty v centru Prahy nebo Brna. Výrazně se tak mohou zvětšit rozdíly uvnitř stejné generace mezi těmi, kdo zdědí větší majetek, a těmi, kdo nedostanou téměř nic.
Proč mladí dávají přednost malým radostem před velkými plány
Vysoké nájmy a nedostatek perspektiv na koupi vlastního bydlení zásadně předefinovaly finanční priority nejmladších dospělých. Bank of America poukazuje na to, že klasické spoření na vlastní bydlení přestává být pro mnohé reálnou strategií. Nahrazuje ji to, co ekonomové nazývají konzumací malých radostí. Mladí lidé upřednostňují kvalitu každodenního života před odkládáním peněz na vzdálené cíle, které se zdají být mimo dosah.
Je to vidět na několika konkrétních oblastech spotřeby:
- dovolené a víkendové výlety několikrát ročně, ale v levnějších variantách
- nákupy online včetně drobné elektroniky a módy s rychlým doručením
- výdaje na duševní a fyzické zdraví jako psychoterapie, posilovna, fitness lekce, vitamíny
- předplacené služby od streamovacích platforem přes vzdělávací aplikace po prémiové produkty v abonentním modelu
- pravidelné návštěvy kaváren, restaurací a kulturních akcí
- kosmetické procedury a péče o pleť v salónech
- technologické novinky jako sluchátka, chytré hodinky nebo herní konzole
- udržitelné produkty a biopotraviny z lokálních zdrojů
Pro generaci Z se život v přítomnosti stává důležitější než spoření na vzdálené cíle. Pokud je hypotéka na byt nereálná, snazší je přijmout pronájem a soustředit se na kvalitu všedních dní včetně cestování, vztahů, osobního rozvoje a volného času. Z ekonomického hlediska má tento životní styl dvě tváře. Na jedné straně zvyšuje poptávku po službách a prémiových produktech, čímž pohání růst některých odvětví. Na druhé straně omezuje klasické budování kapitálu prostřednictvím bankovního systému a trhu s nemovitostmi, na což jsme si zvykli u předchozích generací.
Co se stane, když malé radosti potkají velké dědictví
Bank of America očekává, že až na účty této skupiny začnou proudit vážné částky, trh projde výrazným přeskupením. Lidé zvyklí žít od výplaty k výplatě, ale zároveň velmi si vědomi svých spotřebních potřeb, dostanou do rukou prostředky, které jim umožní skutečně ovlivňovat ekonomiku. Analytici nazývají generaci Z jednou z nejvíce převratných skupin v historii, schopnou přenastavit ekonomiku, finanční trhy a společenské systémy na nové koleje.
Může to znamenat rostoucí tlak na etické investování, produkty v souladu s ekologickými hodnotami nebo firemní standardy týkající se práce na dálku a wellbeingu zaměstnanců. Pokud se právě tato generace stane hlavním zákazníkem a investorem, firmy se budou muset přizpůsobit nejen její peněžence, ale také mentalitě. Velké společnosti jako Apple, Samsung, Nike nebo Adidas už dnes upravují své marketingové strategie s ohledem na hodnoty mladých spotřebitelů.
Zvláštní pozornost si zaslouží oblast investic. Generace Z projevuje větší zájem o kryptoměny, udržitelné fondy a akcie technologických společností než o tradiční spořicí účty nebo státní dluhopisy. Platformy jako Revolut, Coinbase nebo Trading 212 zaznamenávají masivní nárůst mladých uživatelů. Tento trend naznačuje, že až přijde velký transfer majetku, peníze nepoputují automaticky do bankovních produktů, které preferovali jejich prarodiče.
Jaká je situace v Česku a co to znamená pro české dvacátníky
Přestože údaje Bank of America popisují fenomén v globálním měřítku, mnoho naznačených trendů je vidět také v Česku. Ceny bytů odtržené od průměrných platů, drahé pronájmy v Praze, Brně nebo Ostravě, tlak na vysokoškolské vzdělání a současná nejistota na trhu práce jsou každodenní realitou velké části české generace Z. Průměrná cena bytu v Praze přesáhla 150 tisíc korun za metr čtvereční, zatímco mediánová mzda absolventů se pohybuje kolem 35 tisíc korun hrubého.
Současně v Česku probíhá pomalé předávání majetku z poválečné a transformační generace mladším ročníkům. V menším měřítku než na Západě, ale podle podobného scénáře: nejprve pomoc při získání hypotéky, později převzetí bytů po prarodičích, někdy pozemků nebo rodinných firem. Podle analýz České spořitelny a Hypoteční banky se v příštích dvaceti letech v Česku přesune majetek v hodnotě několika bilionů korun.
Pro české dvacátníky a mladé třicátníky z toho plynou poměrně konkrétní závěry. Navzdory velmi reálné frustraci kvůli současným životním nákladům stojí za to rozvíjet schopnost hospodaření s financemi, protože existuje velká šance, že za deset až dvacet let právě oni budou odpovídat za rozhodnutí ohledně rodinného majetku. Nejde jen o znalost termínovaných vkladů nebo podílových fondů, ale také o vědomé spotřební a investiční volby. Čeští experti z Asociace finančních poradců zdůrazňují potřebu finanční gramotnosti už na středních školách.
Budoucnost není zaručená, ale výrazně jiná než současnost
Stále více odborníků zdůrazňuje, že vedle peněz roste význam kompetencí. Dokonce i velké dědictví lze rychle prohospodařit, pokud jeho majitel neumí číst základní finanční výkazy, rozumět investičnímu riziku nebo vyjednávat podmínky smluv. Zde se objevuje role finanční edukace ve školách, v práci a doma. Univerzity jako Vysoká škola ekonomická v Praze nebo Masarykova univerzita v Brně postupně rozšiřují nabídku kurzů zaměřených na osobní finance a investiční strategie.
Druhé téma se týká samotného modelu dědictví. Ne každá rodina předá byty v centru města nebo podíly ve firmě. Část mladých lidí nedostane nic nebo téměř nic, což může ještě více zvětšit rozdíly uvnitř téže generace. Pro trh práce to může znamenat výrazné rozdělení na ty, kteří si mohou dovolit riskovat založením startupu, a ty, kteří se musí držet stabilního platu, protože nemají finanční polštář. Budoucnost generace Z tedy není jednoduchou cestou od chudé mladosti k zámožnému stáří. Velká čísla ze zpráv finančních institucí skrývají velmi odlišné individuální příběhy. Jedno je však jisté: právě dnešní mladí dospělí z velké části rozhodnou, jak se tento největší přesun majetku v historii promítne do podoby ekonomiky, trhu práce a každodenního života v příštích desetiletích.
