Francouzské ministerstvo školství právě prodloužilo smlouvu s Microsoftem na stovky milionů eur, přestože oficiálně slibuje podporu otevřeného softwaru. Rozhodnutí přichází v době, kdy Evropa mluví o oslabení závislosti na amerických technologických gigantech.
Francouzské ministerstvo školství potvrdilo prodloužení víceleté smlouvy s americkou korporací, ačkoliv podle vlastních zákonů a strategií mělo dávat přednost otevřeným a lokálním řešením. Kontrakt pokrývá téměř celý vzdělávací systém země – od základních škol přes akademie až po výzkumná centra a univerzity.
Rozhodnutí vyvolává otázky zejména proto, že se odehrává v kontextu širší evropské debaty o digitální suverenitě. Experti upozorňují, že závislost na jednom zahraničním dodavateli může ohrozit bezpečnost dat studentů, pedagogů i vědeckých projektů.
Francouzští zákonodárci přitom dlouhodobě prosazují strategii, podle které by veřejné instituce měly upřednostňovat software, který lze kontrolovat, auditovat a v případě potřeby upravovat bez závislosti na komerčních firmách ze zámoří. Realita však ukazuje něco jiného.
Smlouva na 152 milionů eur se vztahuje na milion pracovních stanic
Francouzské ministerstvo školství obnovilo rámcovou smlouvu s Microsoftem v březnu 2025. Platnost kontraktu je stanovena na čtyři roky a jeho maximální hodnota činí 152 milionů eur bez daně.
Rozsah pokrytí je obrovský. Software a cloudové služby americké firmy budou využívat počítače úředníků, učitelů, zaměstnanců vysokých škol a administrativy. Systémy Microsoftu poběží také na serverech centrálních struktur ministerstva, akademií, univerzit a výzkumných jednotek.
Největší část této sumy směřuje na licence k softwaru Microsoft. Podle soutěžní dokumentace horní limit pouze tohoto balíčku dosahuje 130 milionů eur. Zbylá částka pokrývá doprovodné služby, technickou podporu a další komponenty infrastruktury.
Rozhodnutí ve skutečnosti cementuje závislost francouzského vzdělávacího systému na jediném zahraničním dodavateli softwarových a cloudových služeb na několik dalších let. Odborníci z oblasti kybernetické bezpečnosti varují, že takový stupeň závislosti může v budoucnu komplikovat přechod na alternativní platformy.
Co říkají francouzské zákony o používání svobodného softwaru
Tato volba zvlášť překvapuje, když ji postavíme proti oficiální politice francouzského státu. Legislativa země již roky dává na papíře přednost otevřeným, lokálním řešením, která lze snadno auditovat z hlediska bezpečnosti.
Ve školském zákoníku se nachází ustanovení, podle kterého má vysoké školství v první řadě využívat svobodný a otevřený software. Jedná se o jasný legislativní pokyn, že proprietární uzavřené platformy, obzvlášť závislé na subjektech mimo Evropskou unii, by měly být spíše výjimkou než pravidlem.
K tomu přistupuje celková digitální strategie vlády. Služba odpovědná za rozvoj informačních systémů ve veřejné správě dříve upozorňovala ministerstva, že kancelářské balíky a cloudové služby Microsoftu neodpovídají předpokladům veřejné strategie pro cloud ve správě. Poukazovala na otázky umístění dat, kontroly nad infrastrukturou a schopnost splnit přísné požadavky na bezpečnost.
Vládní dokument zároveň doporučuje institucím používat software s otevřeným zdrojovým kódem, který umožňuje nezávislé ověření bezpečnostních mechanismů. Francouzští vývojáři a akademici opakovaně zdůrazňují, že uzavřené systémy znesnadňují kontrolu toho, jak přesně jsou zpracovávána citlivá data občanů.
Citlivá data v cloudu narážejí na bezpečnostní normy státu
Několik dní před podpisem obnovené smlouvy s Microsoftem zaslala ředitelství odpovědné za digitalizaci školství regionálním školským úřadům memorandum o ochraně informací. Dokument připomínal, že citlivé údaje musí směřovat výhradně do cloudů splňujících francouzské vysoké bezpečnostní normy označované jako SecNumCloud.
Problém spočívá v tom, že populární cloudové balíky používané ve školách a na vysokých školách – například Microsoft 365 nebo Google Workspace – tyto požadavky certifikace nesplňují. Z pohledu formálních doporučení státu tedy nejsou vhodným místem pro ukládání nejcitlivějších informací.
SecNumCloud je francouzská certifikace udělovaná agenturou ANSSI, která garantuje nejvyšší úroveň ochrany dat podle národních standardů. Cloudové služby s touto certifikací musí provozovat servery na území Francie a podléhat výhradně evropskému právu.
Ministerstvo tak jedním dokumentem připomína, že citlivá data by se měla vyhýbat běžným cloudovým balíkům, a druhým podepisuje víceletou smlouvu na jejich používání v celém vzdělávacím systému. Tento rozpor vyvolává otázky pedagogů, rodičů i poslanců.
- Data studentů včetně zdravotních záznamů a hodnocení
- Výsledky vědeckých projektů a výzkumných studií
- Osobní údaje pedagogů a administrativních pracovníků
- Interní komunikace mezi ministerstvem a akademiemi
- Záznamy o docházce a chování žáků
- Projekty bakalářských a doktorských prací
- Rozpočtové informace škol a univerzit
Proč se státy obávají závislosti na velkých technologických firmách
V pozadí sporu o konkrétní smlouvu leží mnohem širší diskuse, která se silně dotýká i České republiky. Jde o takzvanou digitální suverenitu – schopnost státu samostatně rozhodovat o kritické IT infrastruktuře bez nadměrné závislosti na několika globálních korporacích.
Když školy, úřady a nemocnice vsadí vše na jednoho dodavatele, případná porucha, politický spor nebo změna obchodních podmínek mohou ochromit celé sektory. Velké koncerny mimo Evropu podléhají jinému právu než národní správa, což vyvolává otázky ohledně přístupu cizích zpravodajských služeb k datům občanů.
Uzavřený licenční software ztěžuje rozvoj krajního IT ekosystému, protože zakázky a kompetence směřují především do zahraničních centrál. Experti z Evropské komise dlouhodobě upozorňují, že členské státy by měly investovat do vlastních kapacit v oblasti cloudových služeb a operačních systémů.
Nejde pouze o hospodářský patriotismus. V době geopolitického napětí, kybernetických útoků a rivality mocností se digitální infrastruktura stává stejně důležitou jako energetika nebo dopravní sítě. Závislost na několika dodavatelích mimo Evropu stále víc pálí veřejné mínění i odborníky.
Vědci z univerzity Sorbonne publikovali studii, podle které může dlouhodobé používání jediné softwarové platformy ve vzdělávání omezit kritické myšlení studentů v oblasti technologických alternativ. Francouzský Národní institut pro digitální výzkum INRIA doporučuje diverzifikaci dodavatelů.
Jak vypadá situace z české perspektivy
Pro českého čtenáře zní tato historie povědomě. Naše veřejné instituce také rádi používají komerční kancelářské balíky a cloudy amerických firem. Debata o osudu dat žáků, studentů nebo pacientů stále častěji vyvstává při zavádění informačních systémů, elektronických žákovských knížek nebo platforem pro e-learning.
České ministerstvo vnitra vydalo v roce 2023 doporučení pro správu cloudových služeb ve veřejné správě, které preferuje evropské dodavatele s certifikací podle nařízení GDPR. Praxe však ukazuje, že školy a univerzity často volí globální platformy kvůli nižší počáteční ceně a jednoduššímu nasazení.
Některé české vysoké školy již experimentují s otevřenými alternativami jako LibreOffice nebo Nextcloud pro sdílení dokumentů. Technická univerzita v Brně provozuje vlastní instanci platformy Moodle pro výuku a Mastodon pro interní komunikaci akademiků.
Co toto rozhodnutí znamená pro učitele a studenty v praxi
Pro běžného uživatele – učitele, studenta nebo zaměstnance správy – znamená francouzské prodloužení smlouvy s Microsoftem jedno: nástroje, které zná, s ním zůstanou delší dobu. Přihlašování do známých aplikací, sdílení dokumentů a práce v cloudu zůstane každodenní realitou.
Pro systém jako celek jsou důsledky složitější. Případný přechod na alternativní otevřené platformy v budoucnosti bude obtížnější a dražší. Každý další rok posiluje závislost na konkrétním způsobu práce, formátech souborů a integraci s dalšími službami.
Žáci, kteří od základní školy až po vysokou využívají jeden softwarový ekosystém, vstupují potom na trh práce se zvyky přesně přizpůsobenými nabídce této konkrétní firmy. To zase zvyšuje tlak na zaměstnavatele a správu, aby dál setrvali u stejné platformy.
Francouzský poslanec Philippe Latombe se obrátil na vládu s oficiální interpelací a poukázal na vnitřní rozpor mezi platným právem, vládní digitální strategií a reálnými nákupními rozhodnutími jednoho z nejdůležitějších resortů. Odpověď ministerstva školství zatím nenabídla jasné vysvětlení této diskrepance.
Jak realisticky přistupovat k digitální nezávislosti
Digitální suverenita neznamená zákaz používání řešení globálních firem. Spíš jde o to, neuzavírat se v jednom ekosystému a ponechat si reálnou možnost změnit směr. Výzkumníci z pařížského institutu CNAM doporučují vládám postupný přechod na hybridní model.
Jedním z praktických východisek může být smíšený přístup: část méně citlivých služeb v komerčním cloudu a nejdůležitější data a systémy v infrastruktuře certifikované lokálně, s výraznou účastí národního IT sektoru. Stojí za to od začátku dbát na to, aby dokumenty, databáze nebo výukové materiály byly ve formátech snadno přenositelných.
V dlouhodobějším horizontu vyhrávají státy, které dokážou spojit pohodlí a rychlost rozvoje s rozumnou úrovní kontroly nad daty a infrastrukturou. Francouzské rozhodnutí o prodloužení spolupráce s Microsoftem ukazuje, jak těžké je udržet tuto rovnováhu, když na stole leží konkrétní rozpočty, časový tlak a zvyky milionů uživatelů. Měli bychom se v Česku poučit z této zkušenosti a hledat cestu, která ochrání naše data, aniž bychom ztratili technologickou konkurenceschopnost.
