Řada majitelů si myslí, že přístup do zahrady stačí k tomu, aby byl pes spokojený. Odborníci ale upozorňují, že zahrada je bonus, ne náhrada pravidelných vycházek.
Denní rutina procházek ovlivňuje tělo, psychiku i vztah psa s člověkem mnohem víc, než se na první pohled zdá. Pes, bez ohledu na plemeno a věk, má přirozenou potřebu pohybu. Pobíhání mezi terasou a trávníkem tuto potřebu neuspokojí. Organismus i hlava psa vyžadují podněty: nové vůně, zvuky, kontakt s jinými lidmi a zvířaty.
Veterinární lékaři a etologové zdůrazňují, že procházka je pro psa mnohem víc než jen „vyvenčení na čůrání“. Je to obdobou našeho odchodu z domu mezi lidi, do města, do parku – element normálního života. Psi žijící v bytě mají vycházky zajištěné automaticky. U psů se zahradou bývá situace horší – majitel má pocit, že pes „je přece celý den venku“. Problém je v tom, že pes zná každý kout zahrady nazpaměť. Nedostatek novinek znamená nudu, a ta často končí útěky, kopáním děr, neustálým štěkáním nebo ničením předmětů.
Proč pes potřebuje pravidelné procházky, i když má zahradu
Během vycházky pes kromě základních fyziologických potřeb také spaluje přebytečnou energii, což snižuje riziko ničení v domě. Odreaguje stres a napětí. Procházka posiluje odvahu a sebedůvěru psa v nových situacích. Učí se reagovat na podněty: kola, děti, jiné psy, auta. Má příležitost pracovat s člověkem na povelech a chození na vodítku.
Chování psů, kteří nemají dostatek venkovních podnětů, se často zhoršuje. Pes sedí několik nebo i více než deset hodin sám a jeho jediným zaměstnáním je čekání. Nedostatek pohybu vede k frustraci, která se projevuje destruktivním chováním. Badatelé v oblasti psí etologie upozorňují, že pravidelný kontakt s venkovním prostředím je klíčový pro duševní rovnováhu zvířete.
Kolikrát denně chodit se psem ven
Veterinární lékaři a behavioristé obvykle uvádějí jednu spodní hranici: tři vycházky denně. To je minimální standard, od kterého je dobré začít při plánování dne se psem. Tři vycházky snižují riziko problémů s inkontinencí moči a stolice a „nehodám“ doma. Mnoho případů takzvané nečistotnosti nevychází ze „zlomyslnosti psa“, ale z toho, že prostě nemá kdy vykonat své potřeby.
Pokud se pes vykonává v bytě, často problém spočívá v rozvrhu člověka, ne v povaze zvířete. U mladých psů, energických jedinců i pracovních plemen je dobré přidat ještě jednu nebo dokonce dvě další krátké vycházky. Starší psi naopak lépe snášejí několik kratších procházek než dvě dlouhé, při kterých se rychle unaví.
- Spalování přebytečné energie, což snižuje riziko ničení v domácnosti
- Odreagování stresu a napětí nahromaděného během dne
- Trénink odvahy a sebejistoty v nových situacích
- Učení se reagovat na podněty jako kola, děti, jiné psy nebo automobily
- Práce s člověkem na povelech a správném chování na vodítku
- Sociální kontakt s ostatními psy a lidmi v okolí
- Mentální stimulace prostřednictvím nových pachů a zvuků
- Udržování zdravé váhy a kondice organismu
Jak dlouho by měla trvat jedna procházka
Krátké obcházení sídliště jen na „rychlé čůrání“ nestačí. Pes potřebuje čas na klidné očichávání okolí, zastavení se, pozorování. Pro většinu dospělých psů je minimum asi patnáct minut na jedno vycházení, přičemž alespoň jedna procházka denně by měla být výrazně delší.
Je důležité sledovat psa, ne hodinky. Jiné potřeby má štěně, jiné senior a ještě jiné husky nebo border kolie v plné síle. Štěně vyžaduje mnoho krátkých vycházek, protože močový měchýř dlouho nevydrží a klouby jsou stále citlivé. Dospělý pes v dobré kondici standardně potřebuje jednu delší procházku třicet až šedesát minut a dvě až tři kratší. Starší pes preferuje klidné, častější, ale kratší pochůzky s přestávkami na čichání.
Některá plemena, stvořená pro práci a dlouhý pochod, opravdu potřebují více pohybu. Severská plemena jako husky nebo pastevečtí psi jako australský ovčák či německý ovčák se po čtvrthodinové procházce teprve „rozcvičí“. Pokud nemají kam vybít energii, dělají to na hračkách, nábytku nebo botách domácích.
Jak přizpůsobit procházku věku a kondici psa
Frustrace psa velmi často končí ničením v domě. Místo investování do další podestýlky je snazší přidat mu denně dvacet minut pohybu. Počasí také hraje roli. Mráz, průtržový déšť nebo vedro mění pravidla hry. Pes se pak může rychleji unavit nebo přímo trpět. Pokud vidíš, že se po několika minutách třese zimou a křečovitě se drží u nohou, nemá smysl trvat na „zákonných“ patnácti minutách. Lepší je zkrátit vycházku a vyjít častěji.
V mrazivé dny pomáhá také teplé oblečení pro malé nebo krátkosrsté psy. V létě je naopak vhodné vyhýbat se nejteplejším hodinám a vybírat stín, trávu, les, ne asfalt a rozpálené chodníky, které dokážou popálit psí tlapy. Odborníci z veterinárních klinik doporučují v extrémních teplotách přizpůsobit nejen délku, ale i intenzitu procházky.
Procházka jako lék na problémy s chováním
Mnoho potíží, se kterými se majitelé obracejí na behavioristy – štěkání bez důvodu, ničení gauče, kroucení se v kruhu – má svůj zdroj v nedostatku pohybu a podnětů. Pravidelná, zajímavá procházka snižuje úroveň stresu a napětí. Pomáhá psovi „zpracovat“ emoce. Zlepšuje spánek – unavený pes lépe odpočívá. Posiluje vztah s majitelem, protože společná aktivita buduje důvěru.
Je to také skvělý moment na trénink základních povelů: „sedni“, „zůstaň“, „ke mně“, hezké chození na vodítku. Místo řešení výchovných problémů výhradně doma můžeš cvičit v přirozených, každodenních situacích – při přecházení ulice, při míjení jiného psa, než psu dovolíš očichat keř. Psychologové zabývající se chováním zvířat zdůrazňují, že pravidelný pohyb výrazně snižuje úzkostné projevy u psů.
Pro psa je samo čichání intenzivní mentální prací. Po dvaceti minutách klidné chůze s nosem u země bývá pes stejně unavený jako po běhání za míčem.
Když není čas na procházky – reálná řešení
Život bývá nabitý: práce na směny, zácpy, malé děti. Přicházejí období, kdy je těžké vybřednout z domu na déle než deset minut. To vůbec neznamená, že musíš vzdát psa, ale vyžaduje to organizaci. Čím dál populárnější jsou služby asistentek venčících psy. Takzvaný pet sitter může přicházet jednou denně, několikrát týdně nebo ve výjimečně pracovně nabitých dnech.
Člen rodiny nebo soused v důchodu často rád vyjde na krátkou procházku během dne. Profesionální asistent je placená služba, ale dává jistotu, že má pes zajištěný pohyb. Dobrovolníci nebo mládež z okolí – pro mnoho lidí je to příležitost být se psy, které nemohou mít doma. I půlhodina procházky s důvěryhodnou osobou uprostřed dne dokáže kompletně změnit pohodu psa zůstávajícího několik hodin samotného.
Občas stačí lehce přeorganizovat den. Místo prohlížení telefonu u ranní kávy můžeš vyjít se psem hned po vstání a kávu posunout na později. Cestou z práce vystoupit zastávku dříve a projít zbytek trasy se psem, kterého vyzvedáváš z domu. Malé posuny ve prospěch pohybu často den neprodlužují, zato výrazně mění každodennost zvířete.
Jak zpestřit procházky, aby opravdu „fungovaly“
I když chodíš se psem pořád stejnou ulicí, můžeš zařídit, že se procházka stane zajímavější a vyčerpávající pro hlavu, nejen pro svaly. Jednou zahni do jiné uličky než obvykle. Dovol psovi déle očichávat na jednom místě, místo abys ho neustále poháněl. Zaváděj krátké úkoly: „sedni“ před přechodem, „zůstaň“ před vypuštěním na výběh. V parku využij lavičku nebo nízkou zídku jako „dráhu překážek“ – nástup, sestup, otočení.
Dobrým doplňkem bývají také aktivity navíc: nosework, hračky na pamlsky, jednoduché cvičení doma. Nenahradí procházku, ale dokážou ji krásně doplnit. Kombinace pohybu, čichání a klidné, předvídatelné rutiny způsobuje, že je pes vyrovnanější a život s ním se stává prostě snazší. Máš už vyzkoušené, co tvému psovi vyhovuje nejlíp?
