V lesích a parcích kolem Colmaru v Alsasku nachází lidé čím dál častěji metrové hady s výrazně oranžovo-červeným zbarvením. Vědci varují, že již nejde o ojedinělé útěky z terárií, ale o začátek trvalého usazování cizího druhu.
Podivná setkání s exotickým hadem, který vypadá jako uprchlík z terária, už nejsou ve Francii výjimkou. Ornitologové, lesníci i běžní turisté hlásí pozorování plazů s výrazným zbarvením na stromech, kamenných zídkách a okrajích polí. Pro místní ekosystémy to může znamenat problém, protože tvor, který sem nepatří, dokáže narušit křehkou rovnováhu populací drobných savců a ptáků.
V okolí Colmaru v Alsasku zaznamenávají přírodovědci každým rokem více případů nálezu havaje kukuřičného. Tento druh pochází z Ameriky a v Evropě se v posledních desetiletích stal oblíbeným terárním mazlíčkem. Problém nastává ve chvíli, kdy se někteří jedinci dostanou do přírody. Herpetolog Maurice Babillon z místního centra péče o plazy upozorňuje, že počet odchycených hadů v parcích a zahradách v posledních letech výrazně stoupl. To naznačuje, že se plaz nejen ztrácí z domácích chovů, ale dokáže přežívat a pravděpodobně i se rozmnožovat na svobodě.
Stejný scénář se může opakovat i v dalších částech Evropy, včetně Česka. Havaj kukuřičný je zde snadno dostupný v zoologických obchodech a soukromých chovech. Klimatické podmínky v západní a jižní části republiky se stále více blíží těm, na které je druh z rodné Severní Ameriky zvyklý. Pokud teplé zimy budou pokračovat a počet pořizovaných terárií poroste, vědci nevylučují vznik stabilní populace tohoto cizího plaza i v českých lesích.
Jak vypadá havaj kukuřičný a je skutečně nebezpečný?
Dospělý had dosahuje délky od osmdesáti centimetrů až do přibližně půldruhého metru. Jeho tělo je štíhlé, pohyblivé a umožňuje mu šplhat po větvích i drsných površích. Nejnápadnější je zbarvení: základní tón se pohybuje od oranžové přes cihlově červenou až po rezavou, přičemž na povrchu těla se objevují tmavší skvrny orámované černou čárou. V evropské krajině působí tento vzhled cizokrajně a spaceřující lidé při náhodném setkání často podléhají panice.
Odborníci však uklidňují: havaj kukuřičný není jedovatý, neútočí na člověka a při možnosti raději uteče, než aby se bránil. V terárních kruzích platí za „hada pro začátečníky“ právě díky klidné povaze. Jeho potravou jsou hlavně drobní hlodavci, někdy mláďata ptáků nebo menší ještěrky. Z hlediska bezprostředního ohrožení lidí tedy nepředstavuje hrozbu, ačkoli samotné překvapivé setkání s metrovým plazem může vyvolat strach.
Z pohledu přírody však situace není tak jednoduchá. Skutečnost, že had není jedovatý, neznamená, že nemůže ovlivnit místní ekosystém. Pokud se začne úspěšně rozmnožovat, může konkurovat původním druhům jako užovka obojková nebo zmije obecná. Může jim odebírat potravu a měnit dynamiku populací myší, hrabošů a dalších drobných živočichů. V dlouhodobém horizontu by takový tlak mohl oslabit stabilitu některých lokalit.
Proč se tento druh tak rychle šíří do nových oblastí?
Havaj kukuřičný patří mezi nejprodávanější terarijní plazy na světě. Je nenáročný na péči, relativně odolný a existuje v mnoha barevných variantách. V řadě zemí, včetně Francie, Německa a Česka, ho lze pořídit bez speciálního povolení, pokud chovatel nepřekročí určitý počet jedinců. To motivuje k impulzivním nákupům, zejména mezi lidmi, kteří nemají dostatečné zkušenosti s chovem plazů.
Často se stává, že po několika letech zájem o zvíře opadne. Někteří majitelé si neuvědomují, že had může žít patnáct až dvacet let a vyžaduje stabilní prostředí. V důsledku toho dochází k únikům z nedostatečně zabezpečených terárií nebo dokonce k úmyslnému vypouštění jedinců do lesa či městského parku. Lidé často předpokládají, že se had „sám uživí“, což v teplých ročních obdobích může být pravda.
- snadná dostupnost v zoologických obchodech
- nízká formální bariéra pro amatérské chovatele
- módní vlna exotických domácích mazlíčků
- úniky z nedostatečně zajištěných terárií
- záměrné vypouštění nechtěných jedinců do přírody
- mírnější zimy v západní a střední Evropě
- přizpůsobivost druhu vůči chladnějším obdobím
- existence úkrytů v podobě dřevníků, sklepů a stodol
Klima sehrává zásadní roli. Mírnější zimy, které poslední roky dominují západní Evropě, umožňují přežití druhů z teplejších regionů. Havaj kukuřičný ve své domovině snáší mírné ochlazení a dokáže přečkat několik stupňů nad nulou, zvlášť když najde úkryt pod hromadou dřeva nebo v nevytápěné stavbě. Pokud mrazivé období trvá krátce, má šanci dožít se jara a případně se rozmnožit. Vědci upozorňují, že série jednotlivých úniků může časem přerůst v divokou populaci schopnou vlastního chovu.
Jak poznat havaje kukuřičného při procházce v přírodě?
Pro běžného turistu bývá rozlišování druhů hadů složité, zvlášť když se setkání odehraje rychle a neočekávaně. Existuje však několik znaků, které s vysokou pravděpodobností ukazují na tohoto amerického přistěhovalce. Zbarvení v teplých tónech oranžové, červené a cihlové s kontrastními tmavými skvrnami je v české i francouzské přírodě neobvyklé. Domácí druhy mají obvykle šedohnědé, olivové nebo světle hnědé odstíny.
Dalším vodítkem je chování. Havaj kukuřičný často vylézá na stromy a keře, kde se pohybuje s jistotou. Dokáže se vyšplhat i na kamenné zídky či ploty. Při pozorování z větší vzdálenosti působí elegantně a pohyblivě. Pokud má had navíc délku kolem jednoho metru a výrazně kontrastní kresbu, pravděpodobnost, že jde o terárního uprchlíka, je vysoká.
Odborníci varují před záměnou s jinými druhy, zejména s užovkou obojkovou, která v některých případech může mít omezeně tmavší zbarvení. Z tohoto důvodu se nedoporučuje pokoušet se hada chytit nebo jinak s ním manipulovat bez jistoty o druhu. V případě pochybností je lepší pořídit fotografii z bezpečné vzdálenosti a kontaktovat odborníky.
Co dělat, když narazíš na podezřelého hada?
Francouzské instituce vypracovaly jednoduchá doporučení, která by mohla fungovat i v Česku. Při setkání s exoticky vypadajícím plazem je nejlepší zachovat klid a nepokoušet se zvíře sám odchytit. Had, který je na svobodě, obvykle sám unikne, pokud ho nebudete pronásledovat nebo dráždit. Pokus o chycení holí, větví nebo rukama může způsobit stres zvířeti i člověku.
Pokud máte u sebe telefon s fotoaparátem, pořiďte snímek z takové vzdálenosti, abyste hada nevyplašili. Kvalitní fotografie pomůže herpetologům určit druh a posoudit, zda je nutný zásah. Zaznamenejte si také místo a čas pozorování. Tyto údaje jsou cenné pro mapování výskytu a sledování šíření cizích druhů.
Nálezy hlaste místní hasičské stanici, správě chráněné krajinné oblasti nebo organizaci zaměřené na ochranu přírody. V Česku lze kontaktovat také Agenturu ochrany přírody a krajiny nebo regionální pracoviště České společnosti ornitologické. Pokud jde skutečně o havaje kukuřičného, specialisté obvykle zajistí odchyt a umístění do azylu nebo zkušeného chovu.
Hrozí podobný scénář i v Česku?
Havaj kukuřičný se v českých zoologických obchodech a soukromých sbírkách objevuje již dlouho. Klimatické podmínky v západních a jižních částech republiky se stále více podobají prostředí, na které je druh v rodné Severní Americe zvyklý. Zatím neexistují potvrzené zprávy o stabilních divokých populacích tohoto hada v Česku, ale jednotlivé úniky se vyskytují pravidelně.
Pokud počet vypuštěných nebo uteklých jedinců vzroste a zimy budou i nadále mírnější, vědci nevylučují opakování scénáře známého z Francie nebo části Německa. Nejvíce ohrožené jsou oblasti kolem velkých měst, kde funguje největší počet terárních obchodů a desítky soukromých chovů. Praha, Brno, Ostrava a další velká centra představují potenciální ohniska šíření.
Zodpovědnost majitelů hraje klíčovou roli. Dobře zabezpečené terárium s kontrolovanými uzávěry, promyšlené rozhodnutí před pořízením a dlouhodobý závazek k péči jsou nejlepší ochranou proti invazi cizích druhů. Had může žít dvacet let a více. Není to krátkodobý „gadget“, ale živý tvor vyžadující stabilní prostředí, veterinární péči a pravidelnou údržbu.
Téma havaje kukuřičného ukazuje, jak může exotické hobby mít velmi lokální důsledky. Jeden spontánní nákup v obchodě a za několik let barevný plaz leze po stromě kilometr od sídliště rodinných domků. Z hlediska ochrany přírody jsou obzvlášť nebezpečné situace, kdy se v jedné oblasti objeví více „uprchlíků“ a začnou se rozmnožovat. Jednou vzniklou populaci je velmi obtížné kontrolovat nebo odstranit.
Stojí za to si před pořízením mladého havaje kukuřičného důkladně promyslet důsledky. Pokud tě fascinují plazi, zjisti si nejprve vše o jejich potřebách, nárocích na prostor a délce života. Zkušení chovatelé doporučují konzultaci s veterinářem se zaměřením na exotická zvířata a kontakt s místní herpetologickou skupinou. Tato příprava může zabránit nepříjemným překvapením a zároveň chránit naši přírodu před nežádoucími hosty.
