Prezident Petr Pavel dal jasně najevo svůj záměr reprezentovat Česko na klíčovém summitu, což považuje za svou ústavní povinnost. „Zastupování země navenek je pravomoc, kterou si nevybírám, ale musím ji vykonávat,“ prohlásil po schůzce s premiérem Babišem, který mu zopakoval, že vláda s jeho účastí nepočítá.
Hlava státu zdůraznila, že pokud ho vládní kabinet v červnu skutečně „vyřadí z jeho ústavních pravomocí“, bude nucen zvážit podání kompetenční žaloby. Cílem je podle něj ochrana ústavou daných kompetencí prezidentského úřadu.
Soud pod tlakem času
Proč se vláda rozhodla finální verdikt odložit až na červen, zůstává nejasné. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se k situaci vyjádřil zdrženlivě s tím, že vláda se tématem bude zabývat, až bude skutečně aktuální.
Vzhledem k tomu, že se summit koná již 7. a 8. července, by měl Ústavní soud na rozhodnutí jen několik týdnů. Zda by tak krátká doba stačila, je velkou neznámou. „Nejedná se o typickou agendu, u které bychom mohli rutinně odhadnout pravděpodobnou délku řízení,“ uvedl předseda soudu Josef Baxa.
Ani bývalý ústavní soudce Stanislav Balík nepředpokládá, že by soud mohl rozhodnout okamžitě. „Není čas na otálení. I kdyby byl podán návrh na přednostní projednání, soud těžko rozhodne dříve než na konci června,“ vysvětlil.
Přesto dává prezidentovi nemalou šanci na úspěch. „Kdybych byl stále ústavním soudcem, pan prezident by u mě zvítězil. Ale jak se říká, dva právníci mají tři názory,“ dodal Balík s úsměvem.
Existují i jiné možnosti než žaloba
Podle Stanislava Balíka by však Ústavní soud mohl prezidentovi poskytnout právní rámec i bez formální žaloby. Domnívá se, že by mohl vydat takzvaný akademický výrok, ve kterém by nabídl svůj právní názor na aplikaci ústavy v tomto kompetenčním sporu.
Hlava státu navíc podle něj k cestě nutně nepotřebuje posvěcení od vlády ani soudu. „Je rozdíl, zda tam pojede jako oficiální člen delegace, nebo jako prezident, který se zúčastní neformální části setkání,“ zamýšlí se.
Tato varianta je dlouhodobě zvažována i v prezidentské kanceláři. Spekuluje se, že by Petr Pavel, jakožto bývalý vysoký představitel vojenského výboru NATO, mohl obdržet osobní pozvání přímo od Aliance nebo jejího generálního tajemníka Marka Rutteho.
S tímto pohledem souzní i ústavní právník Marek Antoš. Odkazuje na Vídeňskou úmluvu o smluvním právu, která staví hlavu státu na roveň předsedovi vlády a ministru zahraničí. „Z pohledu mezinárodního práva není prezident o nic horším reprezentantem státu než premiér či ministr zahraničí,“ potvrzuje expert.
