Před dvěma lety se vedoucí americké softwarové firmy zbavil většiny týmu, protože nechtěli pracovat s umělou inteligencí. Nyní toto rozhodnutí chválí a firma vykazuje rekordní zisky.
Příběh budí smíšené emoce: na jedné straně brutální propouštění, na druhé rekordní zisky a rychlá transformace na společnost postavenou kolem umělé inteligence. Spor o to, zda šéf IgniteTech zašel příliš daleko, skvěle ukazuje, jak agresivně část byznysu dnes AI vnímá.
IgniteTech je společnost zabývající se softwarem pro firmy. Začátkem roku 2023 její generální ředitel Eric Vaughan rozhodl, že nástroje založené na AI, jako je ChatGPT, nejsou dočasnou kuriozitou, ale podmínkou přežití. Podle jeho názoru podniky, které tento trend ihned nepřijmou, z trhu zmizí během několika let.
Místo jemného povzbuzování přišel tvrdý komunikát: každý zaměstnanec se musí naučit využívat AI ve své práci. Nešlo o příjemný doplněk k procesům, ale o úplnou změnu způsobu fungování celé firmy. Vaughan zavedení umělé inteligence pojal jako otázku být či nebýt podniku, ne jako běžný upgrade nástrojů.
Jak fungují pondělky vyhrazené pouze pro umělou inteligenci
Aby proces urychlil, Vaughan zavedl radikální program nazvaný AI Mondays. Každé pondělí měli všichni zaměstnanci jednu prioritu: projekty související výhradně s umělou inteligencí.
- žádné rozhovory se zákazníky
- žádná práce na rozpočtech
- žádné běžné úkoly
- pouze experimenty s AI
- zavádění nových nástrojů
- učení se práce s modely
- praktické projekty s ChatGPT
- vytváření promptů pro jazykové modele
Společnost IgniteTech současně masivně investovala do školení. Zaměstnanci získali přístup k nástrojům, kurzům a praktickým projektům, které jim měly pomoci získat nové kompetence. Šéf to prezentoval jako svého druhu dárek pro tým – šanci na kariérní skok do éry umělé inteligence.
Na papíře plán vypadal jako ambiciózní rozvojový program. Ve skutečnosti se rychle ukázalo, že velká část týmu do toho prostě nechce vstoupit. Podle Vaughana mnoho pracovníků přistupovalo k AI s nechutí nebo dokonce sabotovalo implementace.
Někteří údajně záměrně dodávali slabé výsledky v úkolech využívajících nové nástroje. Jiní zapomínali na školení z tvorby promptů, tedy příkazů pro jazykové modely. Překvapivě nejvíce odolní měli být ne marketéři či obchodníci, ale právě inženýři a vývojáři – technické osoby, od kterých by se nejsnáze očekávala otevřenost vůči novinkám.
Proč se techničtí specialisté bránili AI nejvíce ze všech
Nejsilnější odpor vůči umělé inteligenci vzešel z technických oddělení – od lidí, kteří denně žijí v kódu a nástrojích. Část odborníků mohla silný tlak na AI vnímat jako ohrožení vlastní expertní pozice. Pokud jazykový model začne psát kód, senior developer se může začít ptát, kolik jeho zkušeností zůstává skutečně nezbytných.
Odpor vůči AI nástrojům ve firmách má několik zdrojů. Zaměstnanci se bojí, že jim stroje vezmou práci nebo degradují jejich roli na klikače promptů. Objevuje se také únava z implementací – po letech digitalizace další revoluce budí nechuť místo nadšení. Pro mnoho lidí je umělá inteligence prostě nepřehledná a obtížně pochopitelná.
Vedení společnosti Microsoft, Amazon a Meta podobně přesouvá týmy tam, kde vznikají generativní nástroje, zatímco tradiční role jsou utlumovány nebo automatizovány. Výzkumníci z univerzit upozorňují, že rychlost technologických změn předstihuje schopnost lidí se adaptovat.
Vlna propouštění dosáhla 80 procent zaměstnanců za rok
Když bylo jasné, že část týmu nemíní změnit způsob práce, šéf IgniteTech se rozhodl téma neprotahovat do nekonečna. Jak sám přiznal, nechtěl ztrácet čas přesvědčováním osob, které považuje za odolné vůči nezbytné změně.
Výsledkem bylo, že během asi roku se firma rozloučila s téměř 80 procenty zaměstnanců. Nebyla to kosmetická redukce, ale téměř kompletní výměna týmu. Místo odcházejících společnost rekrutovala nové lidi s jedním klíčovým kritériem: připravenost pracovat ruku v ruce s umělou inteligencí.
Pro firmu to znamenalo gigantický kulturní propad. Desítky lidí, kteří roky budovali produkty a vztahy, přišly o práci, protože nechtěly nebo neuměly přestavit se na nový režim. Vaughan však zdůrazňuje, že mnohem těžší bylo změnit mentalitu než dodat samotné dovednosti – proto se rozhodl pro výměnu lidí.
Jaké výsledky firma dosáhla dva roky po masivních propouštěních
Po dvou letech od onoho rozhodnutí Vaughan říká přímo: nelituje. Podle jeho sdělení IgniteTech dnes dosahuje marží okolo 75 procent, což v softwarovém odvětví platí za velmi vysokou úroveň. Firma také přihlásila dva patenty na řešení založená na umělé inteligenci.
Šéf IgniteTech přiznává, že celý proces byl pro něj emočně i organizačně náročný, ale zároveň deklaruje, že v podobné situaci by se zachoval stejně. Z jeho perspektivy byla obrovská redukce zaměstnanosti nákladem, který se firmě finančně i technologicko vyplatil.
Příběh Vaughana zní místy cynicky: kdo nechce vzít na vědomí, že AI má být centrem jeho práce, ztrácí místo. Přesto šéf zmírňuje vzkaz a nepovzbuzuje jiné manažery k opakování jeho kroků jeden ku jednomu. Zdůrazňuje, že hromadné propouštění nebylo počátečním cílem, ale důsledkem pokusu o radikální transformaci.
Co se z toho mohou naučit české firmy
Pro české podniky je historie IgniteTech varovnou případovou studií. Poptávka po kompetencích spojených s AI roste, ale náhlé personální tahy mohou rozbít důvěru a organizační kulturu. Příliš pomalé tempo naopak způsobuje, že firma ztrácí konkurenční výhodu ve prospěch odvážnějších hráčů.
Při navrhování AI strategie stojí za to kombinovat tři prvky:
- jasná očekávání vůči zaměstnancům ohledně AI
- reálná podpora formou školení a času na učení
- přístup k nástrojům jako ChatGPT nebo generátory obrázků
- upřímná komunikace o rizicích
- informace o tom, jak automatizace změní pozice
- propojení s odborníky z univerzit
Bez toho snadno narazíte na past situace, kdy se AI stává záminkou k redukci etatů, ne způsobem k vybudování silnějšího týmu. Stále více recruiterů dnes vnímá obeznámenost s AI jako základní kritérium při výběru kandidátů – nejen v IT.
Znalost nástrojů jako ChatGPT nebo generátorů grafiky bývá vyžadována v marketingu, účetnictví, zákaznickém servisu a dokonce i v administraci. Pro zaměstnance je to náročný, ale reálný signál: vyplatí se naučit spolupráci s AI modely, protože se stávají standardním vybavením kancelářského nástrojového pásu. Lidé, kteří dokážou urychlit svou práci pomocí umělé inteligence, často bývají pro firmu odolnější vůči redukcím.
Kde je hranice mezi požadavkem na kompetence a nucenou selekcí
Pracovní právo a veřejná debata se budou stále častěji měřit se situacemi podobnými té z IgniteTech. Objeví se otázka, kde probíhá hranice mezi oprávněným požadavkem nových kompetencí a nucennou selekcí, která ignoruje lidskou stránku technologické změny.
Odborníci z psychologie práce upozorňují, že rychlé změny způsobují u zaměstnanců stres a pocit nejistoty. Výzkumníci z Stanford University zjistili, že přílišný tlak na osvojení nových technologií vede paradoxně k odporu a horším výsledkům. Firmy proto musí hledat rovnováhu mezi inovacemi a respektem k lidem.
Můžeš se ptát, jak by vypadala tvoje reakce, kdyby ti zaměstnavatel dal podobné ultimátum. Připravenost naučit se pracovat s AI nástroji se možná brzy stane stejně samozřejmou jako dnes ovládání Excelu nebo Wordu.
