Evropská klinická studie přináší naději milionům lidí, kteří trpí spánkovou apnoe, ale nemohou se smířit s maskou CPAP. Stávající lék proti epilepsii dokáže výrazně omezit počet zástavů dechu během noci.
Obstrukční spánková apnoe postihuje podle odhadů až miliardu lidí po celém světě. Mnoho z nich o své nemoci vůbec neví – probouzejí se unavení, s bolestí hlavy, mají problémy se soustředěním, přibírají na váze a jejich blízcí si stěžují na hlasité chrápání. Nejúčinnější léčbou zůstává přístroj CPAP, který do dýchacích cest proudí vzduch pod stálým tlakem přes masku. Problém je v tom, že řada pacientů ho netoleruje.
Některé lidi dráždí hluk, pocit dušení, vysušování sliznic nebo tlak masky na obličej. V praxi až polovina nemocných upustí od terapie CPAP během prvního roku, přestože přístroj funguje velmi účinně. Lékaři proto už roky hledají farmakologické metody, které by umožnily alespoň část pacientů léčit tabletkami místo přístroje s maskou. Nová data z evropské klinické studie nyní ukazují, že tento cíl se možná podaří naplnit.
Jak velký problém spánková apnoe ve skutečnosti představuje
Obstrukční spánková apnoe je onemocnění, při kterém během spánku dochází k opakovaným zástavám dechu kvůli zapadání horních dýchacích cest. Výzkumníci odhadují, že problém se týká stovek milionů lidí, ale skutečný počet může být ještě vyšší. Mnoho postižených si neuvědomuje, že jejich ranní únava, poruchy koncentrace nebo nárůst tělesné hmotnosti souvisí právě s nekvalitním spánkem.
Bez léčby spánková apnoe zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, infarktu myokardu, mrtvice nebo cukrovky druhého typu. Denní ospalost zhoršuje kvalitu života a zvyšuje nebezpečí dopravních nehod. Přesto se řada nemocných léčit nechce, protože nejlepší dostupná metoda – přístroj CPAP – vyžaduje nošení masky každou noc.
Průzkumy mezi pacienty ukazují, že komfort používání je častěji důvodem odmítnutí terapie než její neúčinnost. Apnoe totiž CPAP přístroj dokáže takřka úplně eliminovat, pokud se maska používá pravidelně. Klinické výzkumy proto směřují k vývoji léků, které by mohly nahradit mechanickou pomůcku alespoň u části nemocných.
Sulthiam v klinické studii snížil zástavy dechu o 47 procent
Průlomové výsledky přinesla evropská klinická studie FLOW, která testovala účinnost léku sulthiam u nemocných se středně těžkou a těžkou obstrukční spánkovou apnoí. Sulthiam je starší, dobře známý antiepileptický přípravek, který se dosud používal především v neurologii. Studie zkoumala, zda dokáže snížit počet epizod bezdechu a zlepšit okysličení krve v noci.
Ve studii bylo zařazeno 298 dospělých pacientů z pěti evropských zemí. Léčba trvala 15 týdnů a účastníci byli rozděleni do skupin s různými dávkami léku nebo placebem. Při nejvyšších dávkách sulthiam snížil počet nočních zástavů dechu průměrně o 47 procent a zároveň zlepšil hladinu kyslíku v krvi během spánku.
Jde o velmi výrazný efekt, když vezmeme v úvahu, že dosud neexistoval žádný perorální přípravek působící přímo na mechanismy bezdechu. Všechny předchozí pokusy se zaměřovaly spíše na důsledky nemoci nebo na zlepšení tolerance CPAP masky. Sulthiam představuje první skutečnou farmakologickou alternativu k mechanické ventilaci.
Vědci z univerzitních pracovišť zapojených do studie FLOW zdůrazňují, že výsledky musí potvrdit další klinická hodnocení. Prozatím se jedná o druhou fázi testování, kdy se zjišťuje rozsah dávek, způsob účinku a profil bezpečnosti. Než lék dorazí do běžných ordinací, bude nutná ještě třetí fáze s větším počtem pacientů a delší dobou sledování.
Jaký je mechanismus účinku sulthiamu na spánkovou apnoe
Sulthiam patří do skupiny inhibitorů karboanhydrázy. V kontextu spánkové apnoe je nejdůležitější to, že stabilizuje kontrolu dýchání – tedy způsob, jakým mozek a organismus reagují na změny hladin kyslíku a oxidu uhličitého. U části pacientů se spánkovou apnoí se vyskytuje takzvaný vysoký loop gain, což je situace, kdy systém regulující dýchání reaguje příliš prudce.
Vzniká pak vzorec střídavých period velmi rychlého, hlubokého dýchání, po kterých následuje úplná zástava dechu. Sulthiam pomáhá tento systém „uklidnit“, díky čemuž se dech v noci stává rovnoměrnějším. V předchozích, menších studiích výzkumníci popisovali také, že lék zlepšuje napětí svalů hltanu. Dýchací cesty se pak méně propadají, což snižuje riziko uzavření průchodu vzduchu při spánku.
Odborníci z neurologických a pneumologických pracovišť upozorňují, že sulthiam cílí pouze na jeden ze čtyř klíčových mechanismů zodpovědných za obstrukční spánkovou apnoe. Pokud u konkrétního člověka dominuje nestabilní kontrola dýchání, má sulthiam šanci fungovat velmi dobře. Pokud je však hlavním problémem anatomie hltanu a tělesná hmotnost, účinek může být slabší.
V kratších, dřívějších studiích vědci nezaznamenali například výraznou změnu denní ospalosti ani zlepšení kvality života, přestože se snížil počet epizod bezdechu. To naznačuje, že lék nemusí vyhovovat všem typům pacientů stejně. Proto se nyní pracuje na diagnostických nástrojích, které by dokázaly předem určit, kdo má z léčby sulthiamem největší šanci na úspěch.
Nežádoucí účinky a bezpečnost dlouhodobého užívání
V průběhu studie FLOW se nežádoucí účinky vyskytovaly poměrně často, ale ve většině případů byly mírné a odeznívaly samovolně. Nejčastěji se objevovala parestézie – pocit necitlivosti, mravenčení nebo „elektrického proudu“ v prstech nebo kolem úst. Tento jev souvisí s mechanismem účinku inhibitorů karboanhydrázy a obvykle nevyžaduje přerušení léčby.
Převažovaly příznaky přechodné a neškodné:
- parestézie prstů a oblasti kolem úst
- pocit mírného necitlivění kůže
- problémy s chutí nebo změny vnímání chuti
- občasné bolesti hlavy
- mírné trávicí potíže
- suchá ústa
- únava v první fázi léčby
- vzácně poruchy spánku nebo neklid
Léčba byla monitorována s ohledem na snášenlivost při různých dávkách. Vědci sledovali funkci ledvin, protože inhibitory karboanhydrázy mohou ovlivnit vylučování solí a tekutin. Úplné zhodnocení dlouhodobé bezpečnosti bude vyžadovat další studie s dobou sledování v řádu měsíců až let.
Někteří specialisté z univerzitních center pro poruchy spánku připomínají, že sulthiam se v neurologii používá už několik desetiletí, takže základní bezpečnostní profil je poměrně dobře zmapován. Otázkou zůstává, jak se lék bude chovat při dlouhodobém podávání u lidí s apnoí, kteří často mají další onemocnění jako hypertenzi, obezitu nebo diabetes.
Další léky v klinickém vývoji: éra farmakologie spánku začíná
Sulthiam není jediným kandidátem na léčbu obstrukční spánkové apnoe ve formě tablety. Několik farmaceutických firem vede pokročilé práce na jiných molekulách zaměřených na různé prvky nemoci. Místo jediného schématu „přístroj s maskou pro všechny“ se začíná formovat precizní přístup, kdy se léčba volí podle mechanismu choroby u konkrétního člověka.
Firma Apnimed oznamuje záměr podat žádost o registraci u amerického úřadu FDA pro přípravek AD109. Jde o kombinaci dvou známých látek – aroxybutyninu a atomoxetinu. Tento pár má zlepšovat nervosvalovou funkci horních dýchacích cest, tedy zvyšovat jejich napětí a odolnost vůči zapadání v noci. Cílem AD109 je tedy jiný mechanismus než u sulthiamu – místo stabilizace kontroly dýchání posiluje struktury, kterými prochází vzduch.
Dalším projektem je IHL-42X vyvíjený společností Incannex Healthcare. Také v tomto případě jde o kombinovanou terapii založenou na dvou dobře známých substancích, které společně mají zmírňovat epizody bezdechu. Přípravek už postoupil do druhé fáze testování.
Důležité zprávy přišly i z jiného směru. Od konce roku 2024 se tirzepatid v podobě přípravku Zepbound stal prvním lékem oficiálně schváleným pro léčbu obstrukční spánkové apnoe u osob s obezitou. Funguje nepřímo – snižováním tělesné hmotnosti, což omezuje tlak tkání na dýchací cesty. Klinické studie ukázaly, že pacienti, kteří zhubli díky tirzepatidu, měli výrazně méně epizod bezdechu.
Výzkumníci z lékařských fakult a institucí zaměřených na poruchy spánku sledují také přípravky ovlivňující uvolňování neurotransmiterů v mozkovém kmeni. Tyto látky by mohly zlepšit koordinaci dýchacích svalů a předejít jejich ochabnutí během REM fáze spánku, kdy apnoe bývá nejčastější.
Co mohou očekávat pacienti v příštích letech
Pro lidi, kteří dnes každý večer nasazují masku CPAP a odpočítávají hodiny do rána, zní vize perorální léčby velmi lákavě. Je však třeba zachovat rozum. Ani sulthiam, ani další zmiňované přípravky nenahradí ze dne na den přístroje CPAP. Reálnější scénář počítá s tím, že za několik let bude moci lékař vybírat z celé škály metod – od klasické masky přes nitroústní aparátky, snížení tělesné hmotnosti až po různé kombinace léků.
U části pacientů se možná podaří upustit od masky úplně, u jiných snížit tlak vzduchu nebo dobu používání, což se promítne do většího komfortu. Stále častěji se mluví o „medicíně spánku šité na míru“. To znamená, že než pacient dostane konkrétní lék, projde podrobnější diagnostikou – analýzou vzorce bezdechů, hodnocením anatomie hltanu, tělesné hmotnosti a reakce dýchacího centra. Na tomto základě specialista zvolí terapii nebo jejich kombinaci.
V České republice stále mnoho lidí bagatelizuje charakteristické příznaky. Mezi nejčastější patří hlasité, nepravidelné chrápání s přestávkami v dýchání, pocit dušení nebo zadrhávání v noci, ranní bolesti hlavy a suchost v ústech. Denní ospalost, usínání během rozhovoru nebo před televizí, potíže se soustředěním, podrážděnost a snížená nálada – to všechno by mělo vést k návštěvě lékaře.
Standardem diagnostiky zůstává polysomnografické vyšetření nebo zjednodušené domácí testy. Bez řádné diagnostiky bude obtížné v budoucnu vybrat farmakologickou terapii podle typu poruch. V diskusi o nových lécích nelze opomíjet ani životní styl. Ani nejlepší tableta neodstraní následky výrazné obezity, nadměrného požívání alkoholu před spaním nebo kouření cigaret.
Zdravé návyky zvyšují účinnost jakékoli léčby
Pečlivé návyky – udržování správné tělesné hmotnosti, omezení návykových látek, pravidelný spánek – zvyšují šanci, že jak léky, tak případný přístroj CPAP budou fungovat efektivněji. Lékaři z center pro poruchy spánku zdůrazňují, že farmakoterapie bude nejspíš nejúčinnější u pacientů s body mass indexem pod třicet, kteří netrpí těžkou obezitou. U velmi obézních lidí zůstane redukce hmotnosti klíčem k úspěchu.
Pro lékaře budou následující roky obdobím rychlého nárůstu poznatků a nutnosti aktualizovat přístup k terapii bezdechu. Pro pacienty je to dobrý okamžik, aby neodkládali diagnostiku – protože čím dříve se stanoví diagnóza, tím větší šance, že až perorální terapie vstoupí do každodenní praxe, bude možné jich skutečně využít. Možná se ptáš, jestli má smysl čekat na nové léky, nebo rovnou začít s maskou. Odpověď záleží na tvé ochotě tolerovat CPAP a na tom, jak moc tě apnoe omezuje už teď.
