Statistiky z posledních let ukazují alarmující obrat: stále více dvacetiletých a třicetiletých žen dostává diagnózu karcinomu prsu. Tempo růstu se navíc po roce 2016 výrazně zrychlilo.
Ještě před deseti lety spojovali lékaři rakovinu prsu především s ženami nad padesát let. Dnes však data amerických vědců z Washington University School of Medicine ukazují, že nádory prsu u žen před padesátkou přibývají rychleji než kdykoliv předtím. Největší nárůst zaznamenali onkologové u typů závislých na estrogenu, což naznačuje podíl životního stylu a faktorů z okolního prostředí.
Mezi rokem 2000 a 2016 rostl výskyt karcinomu prsu u žen mezi dvacátým a devětačtyřicátým rokem pomalu, v průměru o 0,24 procenta ročně. V roce 2000 evidovali lékaři asi 64 případů na sto tisíc žen v této věkové skupině, do roku 2016 se číslo zvýšilo na 66 případů. Po roce 2016 však graf prudce vyskočil nahoru a roční nárůst dosáhl téměř 3,8 procenta. V roce 2019 již epidemiologové zaznamenali 74 případů na sto tisíc žen.
Tato změna nemůže být vysvětlena pouze lepší diagnostikou. Výzkumníci naměřili u generace žen narozených v roce 1990 o více než 20 procent vyšší riziko karcinomu prsu před padesátkou než u generace z roku 1955. Takový skok během pouhých třiceti pěti let jasně ukazuje vliv vnějšího prostředí a způsobu života.
Jaké typy nádorů přibývají nejrychleji
Klíčové zjištění se týká konkrétního typu nádorů. Nejrychleji rostou guzy s estrogenovými receptory, tedy takové, které reagují na ženské pohlavní hormony. Na jejich povrchu jsou molekulární „zámky“, do nichž pasuje „klíč“ ve formě estrogenu. Čím více estrogenu v těle, tím rychleji tyto nádory rostou.
Práve tento typ karcinomu prsu zaznamenává v posledních letech u mladých žen největší vzestup. Ve stejném období naopak klesá výskyt nádorů nezávislých na estrogenu. Tato změna poměru má velký význam pro prevenci i léčbu.
Onkologové z týmu Washington University studují vzorky nádorové tkáně od pacientek různého věku a etnického původu. Chtějí zjistit, které molekulární dráhy jsou u mladých žen aktivní nejčastěji a zda se liší od nádorů u starších pacientek. Změna profilu nádorů od typů neovlivněných hormony k typům závislým na estrogenu naznačuje, že prostředí, strava a životní styl dnes mnohem intenzivněji „spolupracují“ s hormony při vzniku rakoviny prsu.
Vědci se snaží odpovědět na dvě otázky: co v životě současných žen tak výrazně podporuje nádory závislé na estrogenu a zda mechanismy, které snížily výskyt estrogenově nezávislých guzů, lze využít k potlačení dalších typů karcinomu prsu.
Které faktory zvyšují riziko u mladých žen
Badatelé upozorňují na několik skupin faktorů, které mohou zesilovat působení estrogenů v těle mladých žen. Nejčastěji zmiňují kombinaci několika vlivů najednou, protože v běžném životě se nevyskytují odděleně.
Základní rizikové faktory zahrnují:
- nízká pohybová aktivita – sedavé zaměstnání, nedostatek pravidelného cvičení
- nadváha a obezita – tuková tkáň produkuje estrogeny, vyšší množství tuku po pubertě zvyšuje hladinu hormonů v krvi
- pozdní mateřství nebo bezdětnost – těhotenství a kojení mění hormonální cykly a ve většině studií souvisejí s nižším rizikem rakoviny prsu
- látky narušující hormonální rovnováhu – sloučeniny přítomné v plastových obalech, kosmetice nebo potravinách, které dokážou napodobovat účinek estrogenů
- konzumace alkoholu – zvyšuje riziko karcinomu prsu nezávisle na věku
- pozdní věk první menstruace a raná menopauza – kratší expozice vlastním estrogenům
Ne všechny tyto faktory mají stejně silné vědecké potvrzení. Stále více výzkumných týmů je však zkoumá dohromady jako jeden celek, protože v reálném životě na ženy působí současně.
Černošské pacientky čelí nejvyššímu riziku
Analýza dat odhalila výrazné rozdíly v riziku onemocnění mezi etnickými skupinami. Nejvíce ohrožené jsou černošské ženy v mladém věku, zejména ve věku 20 až 29 let. V této skupině je riziko o více než polovinu vyšší než u bílých žen stejného věku.
Tato nerovnost vede vědce k hledání rozdílů v genech, přístupu ke zdravotní péči, životních podmínkách i vystavení škodlivým látkám. Tým z Washington University analyzuje vzorky nádorové tkáně od pacientek různého věku a etnického původu. Chtějí zjistit, zda u mladých černošských žen častěji vznikají obzvlášť agresivní podtypy rakoviny nebo odlišné molekulární mechanismy.
Zajímavý kontrast tvoří statistiky pro ženy hispánského původu. V této skupině výzkum prokázal nejnižší frekvenci karcinomu prsu ze všech analyzovaných populací. To může pomoci identifikovat ochranné faktory, například vzorce stravování nebo jiné prvky životního stylu.
Lékaři z onkologickýchCenter for Disease Control doporučují etnicky specifické programy screeningu, které zohledňují odlišné rizikové profily. U černošských žen navrhují zahájit pravidelná vyšetření v nižším věku než u bílých žen.
Dřívější záchyt funguje, ale má nebezpečné mezery
Data z posledních let ukazují změnu nejen v počtu onemocnění, ale i ve stadiu nemoci v okamžiku diagnózy. Roste podíl nádorů v prvním stadiu, které jsou menší, obvykle nedávají metastázy a lépe reagují na léčbu. Méně je naopak diagnóz ve druhém a třetím stadiu.
Více zachycených guzů v prvním stadiu naznačuje, že screeningová vyšetření a povědomí o vlastním riziku skutečně fungují. Zároveň onkologové zaznamenali znepokojivou výjimku: část raných nádorových změn není zachycena včas a vrací se do ordinací už jako pokročilé čtvrté stadium.
U mladých žen bývá prsní tkáň často hustší, což ztěžuje interpretaci mamografie. Proto nabývá významu ultrazvuk prsu, magnetická rezonance a individuální posouzení rizika. To platí zejména u žen se zatíženou rodinnou anamnézou nebo mutacemi genů jako BRCA1 a BRCA2.
Radiologové z několika evropských center testují kombinované protokoly, které u žen mladších čtyřiceti let s hustou prsní tkání spojují mamografii s ultrazvukem. Předběžné výsledky ukazují, že kombinace obou metod zachytí až o 30 procent více malých nádorů než samotná mamografie.
Co můžeš udělat pro prevenci už dnes
Odborníci doporučují nezačínat se o prsa starat až po padesátce. Praktické kroky, které můžeš zavést dříve, zahrnují pravidelné samovyšetřování prsou a kůže kolem bradavek, zejména po menstruaci. Jednou ročně si u gynekologa nebo praktického lékaře nech udělat palpační vyšetření prsou.
Znej historii nádorových onemocnění ve své rodině a řekni o ní lékaři. Dbej na zdravou váhu, pravidelný pohyb a omezenou konzumaci alkoholu. Při podezřelých příznacích, jako je hmatný uzel, výtok z bradavky nebo vtažení kůže, neodkládej návštěvu ordinace.
Lékařky z kliniky Mayo Clinic zdůrazňují význam pohybu už od dospívání. Studie ukazují, že dívky, které pravidelně cvičily mezi desátým a dvacátým rokem, mají v dospělosti o 20 procent nižší riziko karcinomu prsu než jejich vrstevnice bez sportovních aktivit. Cvičení ovlivňuje hormonální profil a pomáhá udržovat zdravou tělesnou hmotnost.
Vědci dále zkoumají vliv vysoce zpracovaných potravin, cukru, červeného masa a pesticidů. Cílem je vytvořit preventivní programy přizpůsobené věku. Jiné podpory potřebuje dospívající dívka, jiné třicetiletá žena plánující těhotenství a ještě jiné žena těsně před čtyřicítkou se zatíženou rodinnou anamnézou.
Nárůst onemocnění neznamená, že každá mladá žena dostane rakovinu prsu. Statistika mluví o pravděpodobnosti v celé populaci, ne o rozsudku pro jednotlivce. Rozumný přístup spočívá v tom, znát své rizikové faktory, zavést prvky prevence, na které máš vliv, a využívat vyšetření tam, kde jsou opodstatněná. Myslíš na své zdraví už dnes, nebo čekáš, až ti bude padesát?
