Jedno rajče z obchodu, desítky sazenic zdarma tohoto jara

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Rajče z diskontu místo sáčku se semínky

Stále rostoucí ceny potravin nutí stále více lidí přemýšlet, jak si zeleninu vypěstovat doma levněji. A právě teď se šíří trik, který předčí většinu rad z internetu: obyčejné rajče z obchodu, plastová krabička po ovoci a trocha hlíny. Z takové kombinace lze získat celé tácy mladých rostlinek, které se v létě promění v keře plné plodů.

Zkušení zahrádkáři vysévají rajčata ze semínek odedávna, jenže britský zahradní odborník Simon Akeroyd ukázal něco ještě jednodušího. Místo zdlouhavého vydlabávání semínek stačí ovoce nakrájet na plátky a celé kolečka jednoduše zasadit do zeminy.

Z jediného rajčete z obchodu lze získat celý tác mladých rostlin a později desítky plodících keřů na zahradě nebo na balkoně.

Tajemství spočívá v tom, že každé zralé rajče je přirozeným zásobníkem semínek. Uvnitř jich bývá několik desítek, často i přes sto. Za příznivých podmínek klíčí velmi ochotně – potřebují jen teplo, vlhkou zeminu a světlo.

Video odborníka si rychle získalo popularitu mezi lidmi, kteří chtějí omezit plýtvání jídlem a zároveň ušetřit za zeleninu. Komentující zdůrazňují, že domácí rajčata chutnají výrazněji než ta ze supermarketu – i když vychází přesně ze stejného plodu.

Jak trik s plátky rajčete funguje

Celý nápad je překvapivě přímočarý. Nepotřebujete speciální semínka ze zahradnictví, využijete rajče, které máte doma v kuchyni. Místo květináče poslouží plastová krabička od hroznového víno nebo malin.

Krok za krokem: od plátku k malé školce

  • Vezměte plastovou misku po ovoci s otvory ve dně (nebo je propíchněte).
  • Nasypte dovnitř vlhký substrát na výsev nebo běžný univerzální zahradní substrát.
  • Nakrájejte rajče na 4–5 tenkých plátků.
  • Plátky položte naplocho na povrch zeminy.
  • Přikryjte tenkou vrstvou substrátu tak, aby bylo rajče zcela zakryté.
  • Jemně zalijte, aby bylo vše rovnoměrně vlhké, ale ne rozmočené.

Nádobu nejlépe postavte na světlý a teplý parapet. Zemina by měla být trvale lehce vlhká. Přibližně po 10–14 dnech se na povrchu objeví hustý „trávník» z drobných klíčků.

Plátek funguje jako přirozený nosič semínek – není třeba je vydlabávat, sušit ani čistit. Vše se odehraje v jedné nádobě.

Co dělat, když vyroste „koberec» semenáčků

Pokud vše proběhne správně, po několika dnech zemina vypadá jako zelený koberec. V tu chvíli je třeba zasáhnout, aby se rostlinky navzájem nepotlačovaly.

Pikýrování – nejdůležitější fáze

Jakmile se na semenáčcích objeví první pravé listy (odlišné od dvou prvních oválných děložních lístků), je vhodné je pikýrovat – tedy přesadit jednotlivě do samostatných malých květináčů.

Co dělat Proč na tom záleží
Uchopit semenáček za lístek, ne za stonek Poškozený list doroste, poškozený stonek rostlinu často zahubí
Použít malou lžičku nebo tyčinku k uvolnění kořenů Kořeny se méně trhají, rostlina se lépe ujme
Vybírat pouze nejsilnější rostliny Slabé semenáčky zabírají místo, ale téměř nerodí
Sázet hlouběji, než rostly v nádobě Na zakopané části stonku rajče vytvoří přídavné kořeny

Nemá smysl zachraňovat každý kousek. Lepší je věnovat prostor několika silným rostlinám než desítkám chatrných, které se budou trápit a hůře plodit.

Kdy a kde s výsevem z plátku začít

Původní rada pochází z britského prostředí, ale zásady lze snadno přenést na české podmínky. Rozdíly se týkají především načasování.

  • V teplejších oblastech Česka (západ, střed, jih) lze začínat od konce února do poloviny března, pokud máte světlý parapet nebo malý skleník.
  • V chladnějších regionech je lepší počkat do března nebo i začátku dubna, aby rostliny nevytahovaly z nedostatku světla.

Nejdůležitější je, aby semenáčky rostly na světlém místě, ale ne u ledového okna. Dobře funguje parapet nad topením. Po odeznění nočních mrazů lze rostliny přesouvat ven, předtím je ale třeba postupně přivykat slunci a větru.

Rajčata z plátku je třeba pěstovat úplně stejně jako ta z profesionálních semínek – po několika týdnech už vůbec nezáleží na tom, odkud startovala.

Jak pečovat o rajčata vypěstovaná z obchodního plodu

Jakmile se semenáčky promění v pevné sazenice, začíná fáze běžného pěstování. Zde jsou pravidla dobře známá každému zahrádkáři:

  • slunné stanoviště chráněné před větrem,
  • pravidelné zalévání – bez přesychání, ale také bez přelití kořenů,
  • vyvazování vyšších odrůd k tyčkám nebo provázku,
  • hnojení každých několik dní hnojivem pro rajčata nebo zředěnou kopřivovou jíchou,
  • odstraňování tzv. „zálistků» u vysokých odrůd (postranní výhony v paždí listů).

Ačkoliv start probíhá z obchodního plodu, v praxi se rostliny nijak neliší od těch ze semínek. Rozdíl je ale v peněžence – náklady tvoří v podstatě jen zemina a čas.

Jsou rajčata z obchodu vhodná jako zdroj semínek?

Mnoho zahrádkářů pochybuje: získáme z takto vypěstovaných rostlin opravdu chutné a opakovatelné plody? Odpověď zní: záleží na odrůdě, ale v domácích podmínkách bývá výsledek překvapivě dobrý.

Velká část rajčat v obchodech jsou hybridní odrůdy. Rostliny z jejich semínek se mohou vzájemně lišit – některé budou větší, jiné menší, změní se i tvar nebo barva. Pro profesionálního pěstitele jde o problém, pro amatéra je to spíše zajímavost než nedostatek.

Chuť bývá i tak lepší než u ovoce koupené v obchodě, protože plody zrají na slunci, nikoli při přepravě. I kdyby výsledek nebyl ideální, náklady na experiment jsou tak nízké, že většina lidí váhat nebude.

Proč trik s plátkem tak dobře odpovídá dnešní době

Pěstování z jediného rajčete spojuje několik trendů, které v posledních letech silně rezonují: omezování plýtvání potravinami, hledání úspor v rodinném rozpočtu a touha po větší nezávislosti na cenách v obchodech.

K tomu přistupuje prostá radost. Pro mnohé lidi je pohled na první červené plody na keři, který ještě v březnu byl pouhým plátkem v plastové misce, zdrojem větší spokojenosti než jakýkoliv dokonale propracovaný kuchařský recept.

Nezapomínejte ani na vzdělávací rozměr. Děti, které samy zasejí rajče z kuchyňského plodu, lépe chápou, odkud jídlo skutečně pochází. Snáze pak přijmou křivý tvar nebo skvrnku na slupce, protože vědí, kolik práce za každým plodem stojí.

Přejít nahoru