Generativní AI proniká do firem rychleji, než většina lidí tuší, a nejnovější analýza z Francie naznačuje, že v sázce může být milion pracovních míst.
Nová studie pojišťovny Coface a tamního observatoře trhu práce předpovídá, že v horizontu několika let může umělá inteligence vážně destabilizovat zaměstnanost – zejména v dobře placených kancelářských profesích a u lidí na začátku kariéry.
Od chatbotů k agentům AI: změna, která teprve nabírá na obrátkách
Od spuštění ChatGPT v roce 2022 se práce stala hlavním bojištěm debat o umělé inteligenci. Někteří v ní vidí motor produktivity, jiní předzvěst pracovní krize nevídaného rozsahu.
Zatím zůstává dopad AI na francouzský trh práce relativně omezený. Řada firem testuje řešení v malém měřítku – zavádí chatboty nebo pilotní nástroje pro generování textů a jednoduché analýzy. Hluboké restrukturalizace, rušení oddělení nebo hromadná propouštění jsou stále vzácností.
Z dostupných dat vyplývá, že v roce 2025 využívalo generativní AI při práci každodenně jen asi 7 % francouzských zaměstnanců, jednou týdně pak 14 %. Jde tedy spíše o fázi testování než o rozšířený standard.
Zásadní obrat má přijít s rozvojem tzv. agentů AI – systémů schopných samostatně plánovat a provádět celé sekvence úkolů, nikoli jen reagovat na jednotlivé příkazy.
Právě přechod od jednoduchých chatbotů k agentům AI nejvíce znepokojuje ekonomy. V takovém modelu nástroj nejen radí, ale sám připravuje zprávu, komunikuje se zákazníkem, organizuje data a dotahuje úkol do konce s minimálním zapojením člověka.
Každé šesté pracovní místo ohroženo během několika let
Podle studie Coface a observatoře zaměřené na ohrožená a nově vznikající povolání čeká francouzský trh práce otřes – pokud tempo přijímání AI skutečně zrychlí tak, jak autoři předpokládají.
| Ukazatel | Současný stav | Prognóza (2–5 let) |
|---|---|---|
| Podíl pracovních míst již dnes výrazně zasažených generativní AI | 3,8 % | 16,3 % |
| Podíl míst, kde lze automatizovat alespoň 30 % úkolů | roste | 1 z 8 pracovních míst |
V praxi to znamená, že v horizontu dvou až pěti let bude ohroženo přibližně každé šesté pracovní místo ve Francii – tedy zhruba 5 milionů pozic. Nejde přitom jen o úplné zánik míst, ale o hlubokou proměnu jejich náplně: část úkolů převezme AI a firmy začnou přizpůsobovat své struktury i počty zaměstnanců.
Největší riziko: kanceláře, kreativci, právníci
Na rozdíl od předchozích technologických revolucí, které zasahovaly především manuální a opakující se práci, generativní AI míří zejména na duševní činnosti.
AI si stále lépe poradí s prací vyžadující analýzu, psaní, navrhování, přípravu dokumentů a prezentací – tedy přesně s tím, čím se dosud živili především dobře placení kancelářští pracovníci.
Sektory s nejvyšším rizikem
- Architektura a inženýrství – generování projektů, výpočtů a konstrukčních variant
- Informatika a matematické obory – kód generovaný AI, automatické testování
- Administrativní podpora a kancelářská práce – korespondence, přehledy, zprávy
- Kreativní odvětví – grafika, design, média, umění, střih videa
- Právní oblast – tvorba vzorů smluv, rešerše, analýzy judikatury
V mnoha z těchto profesí odborníci skutečné otřesy již pozorují. Grafiky vytlačují nástroje generující obrazy během vteřin, překladatelé dostávají stále méně jednoduchých zakázek a junioři v právních nebo marketingových odděleních plní úkoly, které AI začíná zvládat rychleji a levněji.
Mladí jsou na první linii
Zvlášť obtížná může být situace těch, kdo teprve vstupují na trh práce. Stážisté, praktikanti a juniorní zaměstnanci dělají právě to, co firmy automatizují jako první: jednoduché analýzy, rešerše, přípravu poznámek a prvotní návrhy prezentací.
Část podniků již teď omezuje nábor a místo otevírání dalších juniorních pozic investuje do nástrojů AI, které přebírají úkoly startovních pracovníků.
To hrozí situací, kdy mladí lidé jen těžko získají vůbec první kontakt se svým oborem. Bez stáží a prvních let na jednodušších pozicích je obtížné nabýt zkušenosti potřebné pro postup výš. V tomto smyslu může AI nejsilněji zasáhnout nikoli současné seniory, ale budoucí generace odborníků.
Reakce státu: ambice versus rozsah výzvy
Francouzská vláda již oznámila několik iniciativ, které mají pracovníky připravit na éru AI. Jedna z nich počítá s proškolením až 15 milionů lidí do roku 2030. Cílem je, aby zaměstnanci těchto nástrojů nejen nemuseli mít strach, ale dokázali je přirozeně začlenit do každodenní práce.
Ekonomové zapojení do studie však soudí, že stávající kroky nestačí držet krok s tempem změn. Říkají to bez okolků: je čas na intenzivnější debatu a reálné strategie, ne jen na pilotní školicí programy pro vybrané skupiny.
Vědci zároveň připomínají, že po každé velké technologické vlně – robotizaci, rozvoji internetu nebo digitálních platforem – se objevovaly apokalyptické předpovědi. Část z nich se nenaplnila, část se uskutečnila v méně očekávané podobě a s časovým posunem. Proto někteří experti emoce tlumí a poukazují na to, že firmy v krátkodobém výhledu tempo i rozsah automatizace často přeceňují.
Jak AI již dnes konkrétně proměňuje jednotlivá povolání
Ačkoli se mnohé prognózy týkají budoucnosti, dopady jsou v některých profesích viditelné už nyní. V kreativním odvětví umožňuje generativní grafika klientům testovat nápady přímo v nástroji a přeskakovat fázi ručně připravených prvotních skic. Překladatelé zase stále častěji přecházejí z modelu „překládám od nuly" na „redigunuji výstup AI enginu".
Podobně se věci vyvíjejí v účetnictví a administrativě: zprávy, jednoduché přehledy a tabulky připravuje nástroj, zatímco člověk plní převážně kontrolní funkci. To mění personální požadavky – roste poptávka po lidech schopných dohlížet na systémy, klesá po těch, kdo vykonávají zdlouhavou práci krok za krokem.
Co z toho plyne pro zaměstnance a firmy v dalších zemích
Francouzský trh práce se z hlediska struktury zaměstnanosti a úrovně digitalizace příliš neliší od české nebo jiné evropské reality. Závěry tamní analýzy tak mohou plnit roli včasného varování.
Pro zaměstnance to znamená nutnost dvojí ostražitosti. Na jedné straně se vyplatí učit se pracovat s AI a brát ji jako přirozený pracovní nástroj – podobně jako dříve kancelářský balík nebo vyhledávač. Na druhé straně je důležité vědomě rozvíjet oblasti, v nichž má člověk navrch: budování vztahů, porozumění kontextu, odpovědnost za rozhodnutí a kreativní propojování myšlenek.
Pro firmy je to signál, že nejjednodušší cesta – škrtání nákladů a nahrazování lidí algoritmy – může krátkodobě zlepšit výsledky, ale dlouhodobě hrozí ztrátou kompetencí a loajálních týmů. Stále větší váhu bude mít upřímná komunikace o plánech automatizace a nabídka skutečných možností rekvalifikace, nikoli jen heslovité „všechno vyřeší školení o AI".
AI nemusí znamenat masovou katastrofu na trhu práce, ale francouzská data naznačují, že bez promyšlené strategie ze strany státu, zaměstnavatelů i samotných pracovníků hrozí scénář, v němž náklady transformace dopadnou především na nejzranitelnější – mladé, začínající a ty v profesích nejsnadněji automatizovatelných.
