Tato hudba z animovaného filmu mrazí v zádech i po 16 letech

Jak scéna letu na drakovi proměnila animaci v hudební ikonu

Nepůjde nám tu o klasické akční hrdiny ani superhrdinské příběhy. Mluvíme o příběhu jednoho dospívajícího chlapce a jeho draka. Právě v tomto snímku vznikl motiv, který dnes mnoho filmových fanoušků řadí mezi nejsilnější skladby v celé historii animace. Uplynulo 16 let a smyčce s bubny stále dokáží napnout uši i pokožku během jediného okamžiku.

Představte si skalnaté útesy, chladné moře táhnoucí se k obzoru a skoro bezoblačné nebe. Mladý viking si sedá na hřbet černého draka, svírá postroj pevně v rukách a skáče do propasti. Zpočátku opatrně, s drobnými váháními, zanedlouho ale sebejistě — s odvážnými oblouky a prudkými obraty.

Tato sekvence z animace o dracích funguje jako skutečný narkotik pro smysly. Kamera se řítí podél vlnících se křídel, mění perspektivy, každou chvíli se zastavuje nad hlubinou. Teprve ve chvíli, kdy nastoupí smyčce, dechové nástroje a perkuse, se roztočí ten opravdový let. Bez hudby by divák sledoval efektní animaci. S ní má pocit, že sám pluje nad útesy a svírá šupinatou dračí kůži.

Právě hlavní motiv letu povýšil film o dracích ze sympatické animace na emocionální zážitek, na který se vzpomíná ještě dlouhá léta.

John Powell — skladatel, kterého znáte sluchem, ale ne jménem

Autorem této hudby je John Powell. Jeho jméno nevyskakuje v rozhovorech tak často jako John Williams nebo Hans Zimmer, ale jeho skladby zná skoro každý, kdo kdy sledoval moderní zábavní film. V hraných filmech stojí za hudbou například k příběhu špiona trpícího amnézií v Evropě, k akčnímu thrilleru o výměně identity nebo k produkci o hrdinovi, jenž spíše připomíná antihrdinovu postavu.

Svou skutečnou pověst si ale vybudoval u animovaných filmů. Pro jedno z velkých animačních studií vytvořil hudbu k filmům o zeleném ogrovi, o slepicích plánujících útěk z farmy, o tučňácích tančících na ledu, o veverčici honící oříšek nebo o pandě ovládající bojová umění. Přesto se trilogie o dracích nejčastěji označuje za jeho opus magnum.

Proč jeho hudba působí tak silně

Powell je proslulý svým hluboce emocionálním přístupem k partituře. V jednom rozhovoru, poskytnutém u příležitosti druhého dílu o dracích, přiznal, že se vždy nejprve snaží přilnout k příběhu samotnému. Podle něj by měl skladatel ve filmu fungovat podobně jako herec — musí uvěřit v daný příběh a vstoupit do emocí, které prožívají jeho postavy.

Když si Powell prohlížel ranou verzi prvního dílu, měl před sebou jen sérii nehybných skic bez dokončené animace. I přesto na něj děj zapůsobil natolik silně, že začal psát hudební motivy dlouho před dokončením snímku. Postupně se témata přiřazená konkrétním postavám a vztahům propojila do celistvého hudebního vyprávění.

• Motiv letu — široké fráze smyčců, žestě, razantní perkuse
• Téma vztahu chlapce a draka — jemnější zvuk, více lyriky a citlivosti
• Bitevní hudba — rychlé tempo, rytmické motivy, hlasité bubny
• Vikingské motivy — prvky keltské a severské hudební tradice

Proč tato hudba zasahuje diváka tak hluboko

Scéna prvního plnohodnotného letu funguje jako definice filmového dobrodružství uzavřená do několika minut. Divák nejprve slyší opatrný vstup orchestru — jako by i hudba sama testovala vlastní hranice. Jak hlavní hrdina nabývá odvahy, narůstá hlasitost i hustota aranžmá. V okamžiku, kdy se drak a jezdec stanou jedním organizmem, se téma rozlije v plné síle.

Taková stavba není náhoda. Skladatel synchronizuje napětí s pohybem postav do nejmenšího detailu. Každý náhlý pokles, otočení nebo změna směru má svůj přesný odraz v rytmu a harmonii. Obraz a hudba tak přestávají být dvěma samostatnými prvky a začínají fungovat jako jeden celek.

Jde o příklad sekvence, při níž divák po pár sekundách přestane film analyzovat a začne ho prostě prožívat celým tělem.

Tohle není jen pro děti

Ačkoli byl film oficiálně určen mladšímu publiku, hudba od začátku zacházela s posluchačem jako s dospělým. Orchestrace není nijak zjednodušená a melodické motivy lze klidně postavit vedle nejslavnějších témat z dobrodružného kina. Díky tomu se soundtrack rychle vymanил z škatulky „hudby z pohádky" a začal fungovat samostatně — na playlistech, ve streamovacích službách nebo jako kulisa ke studiu a práci.

Mnoho posluchačů přiznává, že se k těmto skladbám vrací ve chvílích, kdy potřebují energii nebo motivaci. Charakteristický nárůst dynamiky v kulminačních momentech skvěle funguje jako doprovod k běhání, hraní her nebo prostému zlepšení nálady po náročném dni.

Seriál, pokračování a pevné místo v historii animace

Úspěch prvního dílu odstartoval celou sérii. Příběh mladého vikinga a jeho draka se dočkal dvou pokračování, seriálu i celé řady vedlejších projektů. Za hudbu k trilogii zodpovídal z velké části týž skladatel, což zajistilo stylovou soudržnost napříč všemi díly. Motivy z prvního snímku se postupně rozvíjely, dospívaly spolu s postavami a pozvolna získávaly dramatičtější charakter.

V žebříčcích nejlepších hudebních doprovod animovaných filmů se motiv letu na drakovi objevuje po boku klasik z příběhů o lvech na savaně, hračkách oživujících se v noci nebo robotech na smetišti. V mnoha hodnoceních se dostává do první trojky, někdy dokonce obsazuje první místo — a to právě pro svou výjimečnou schopnost spojit dobrodružství s čistou dětskou radostí.

Jak tuto hudbu poslouchat, abyste ji opravdu pocítili

Soundtrack z filmu o dracích snadno najdete v populárních hudebních streamovacích službách. Stojí za to dopřát mu chvíli v trochu lepších podmínkách, než je pouhé pozadí k úklidu. Doporučuje se poslech na sluchátkách nebo reproduktorech, které dokáží věrně zachytit celé spektrum orchestru — od jemných smyčců po mohutné údery bubnů.

Zkuste si nejprve pustit samotný motiv letu bez obrazu. Sledujte, jak vás hudba vede představivostí skrze jednotlivé zatáčky, stoupání a propady. Teprve pak se vraťte k samotnému snímku a porovnejte oba zážitky. Mnoho lidí takto objeví detaily, které jim dříve unikaly — sólové nástroje, krátké kontrapunktické melodie nebo náhlá ztišení.

Proč vůbec věnovat pozornost hudbě v animovaných filmech

Animované snímky, zvláště ty tvořené počítačově, mají obrovskou svobodu při budování záběrů. Vše vzniká od nuly, takže pokušení přeplnit obraz efekty je přirozené. Dobrá hudba v tom případě funguje jako průvodce. Zjednodušuje emoce, naznačuje, co je nejdůležitější, a pomáhá divákovi zachytit se konkrétního pocitu.

Případ soundtracku k filmu o dracích ukazuje, že animace může být stejně silným nosičem hudebního zážitku jako nejoceňovanější dramatické kino. Pro skladatele to bývá dokonce pole větší svobody — fyzika filmovacího plánu ho nesvazuje, může si tedy dovolit odvážnější a „výraznější" témata.

Vyplatí se při sledování občas vědomě přepnout do režimu „naslouchání". Položte si otázku: co by se stalo, kdybychom v téhle scéně hudbu vypnuli? Ve filmu o dracích by absence orchestru připravila příběh o obrovskou část jeho kouzla. A pokud jediný motiv starý přes deset let stále dokáže naplnit záda husí kůží, znamená to jediné — někdo přistupoval k animaci jako k plnohodnotnému filmovému umění, a ne jen jako k lehké zábavě pro nejmenší.