Podzim a zima dokážou obrátit rodinné plány naruby – nejdřív onemocní vnuk a vzápětí se špatně cítí i babička.
Jakmile v domácnosti začnou vládnout kašel, rýma a nachlazení, rodiče ruší výlety a prarodiče odhodí vše, aby pomohli s malým nemocným. Právě tehdy se ukáže, jak moc celá rodina závisí na odolnosti těch nejmenších a nejstarších. Vyplatí se proto připravit se na sezónu předem, místo aby se čekalo, až teploměr ukáže první horečku.
Imunita – co to vlastně znamená?
Imunitní systém je bezpečnostním systémem našeho těla. Chrání nás před bakteriemi, viry, houbami i toxiny a jeho úkolem je co nejrychleji rozpoznat hrozbu a zabránit rozvoji nemoci.
Tento systém funguje na dvou úrovních. První je vrozená imunita – působí od narození jako štít. Tvoří ji mimo jiné kůže, sliznice, sliny, střevní mikroflóra a rychlé obranné reakce organismu. Druhá úroveň je získaná imunita, která se rozvíjí po celý život. Učí se ze setkání s různými mikroorganismy, zapamatovává si je a při dalším „střetnutí" reaguje mnohem rychleji.
Silná imunita znamená větší šanci, že infekce skončí jen lehkou rýmou místo týdnem v posteli a zrušenými plány.
Proto péče o imunitní systém dává smysl v každém věku – od předškoláka po babičku a dědečka.
Proč vnuk a babička onemocní jinak?
Imunitní systém se s věkem mění. U dětí se teprve učí, u seniorů bohužel zpomaluje a slábne.
Malé dítě: každodenní trénink imunity
V prvních letech života dítě poznává tisíce nových mikroorganismů. Každá infekce je pro organismus lekcí. Imunitní buňky se učí rozpoznávat nepřítele a budují imunologickou paměť. Proto předškoláci dokážou onemocnět i několikrát za sezónu – jejich imunitní systém se teprve organizuje.
Rodič vidí jen nekonečné rýmy, ale z pohledu organismu jde o intenzivní kurz obrany. Právě v tomto období záleží zejména na stravě, spánku, pohybu a hygieně, protože „podvyživená" nebo přetížená imunita si s takovým tréninkem poradí mnohem hůře.
Babička a dědeček: imunita na pomalý chod
U starších lidí je situace opačná. Imunitní systém funguje desítky let, takže část buněk se stává méně výkonnou. Jejich počet klesá, reakce jsou pomalejší a organismus hůře zvládá jak infekce, tak regeneraci po nemoci.
K tomu se přidávají chronická onemocnění, léky, menší fyzická aktivita či horší kvalita spánku. To vše způsobuje, že senioři snáze „chytají" infekce od vnoučat a déle se vracejí do formy.
Když vnuk přinese z mateřské školy virus, babička se často stává jeho druhou obětí – proto je důležité podporovat imunitu obou zároveň.
Imunita v rodině: společný cíl na celou sezónu
Investice do imunity je ve skutečnosti investicí do obyčejných, jednoduchých radostí: deskové hry s dědečkem, procházky v parku, zimní prázdniny v horách, narozeninové oslavy bez strachu, že „někdo určitě něco přinese". Čím lépe připravíme organismy dětí i seniorů, tím méně plánů skončí v koši, když se venku ochladí a přijdou deště.
Životní styl, který buduje štít – od základů
Spánek, odpočinek a klid
Imunitní systém se regeneruje zejména tehdy, když spíme. Během nočního odpočinku organismus odstraňuje toxiny, opravuje buňky a reguluje zánětlivé reakce.
- Předškolák obvykle potřebuje 10–12 hodin spánku denně, často i s odpoledním spánkem
- Školák ve věku základní školy – přibližně 9–11 hodin
- Senior – zhruba 7–8 hodin, ale ve stálých časech
Vyplatí se dbát na pravidelný rytmus: přibližně stejná hodina uléhání, vyvětraný pokoj, omezené obrazovky před spaním. Dítěti pomáhá večerní rituál (koupel, pohádka, objetí), babičce zase klidný bylinný čaj a odložený telefon nebo tablet.
Strava, která posiluje od střev
Přibližně 70 % imunitních buněk se nachází v trávicím systému. Právě tam střevní bakterie spolupracují s naším tělem, učí ho reagovat na patogeny a ignorovat to, co je neškodné.
Na talíři vnuka i babičky by se pravidelně měly objevovat:
- Zelenina a ovoce bohaté na vitamíny A, C a antioxidanty – mrkev, dýně, paprika, kysané zelí, petrželová nať, rybíz
- Potraviny s vitamínem D (a suplementace doporučená lékařem v podzimně-zimní sezóně)
- Zdroje zinku a selenu – dýňová semínka, ořechy, vejce, ryby, celozrnné obiloviny
- Fermentované výrobky – přírodní jogurt, kefír, podmáslí, kysané potraviny
- Zelenina s prebiotickou vlákninou – cibule, česnek, pórek, topinambur, banány
Prospěšné střevní bakterie „milují" vlákninu a fermentované produkty. Čím lépe je krmíme, tím lépe ony podporují naši imunitu.
Nesmíme zapomínat ani na tekutiny. Pro dítě jsou vhodné voda, ředěné šťávy a ovocné čaje; pro babičku voda, bylinné čaje a lehké nálevy. Sladké nápoje a nadbytek cukrovinek oslabují střevní mikroflóru, proto je lepší zacházet s nimi jako s příležitostným doplňkem, nikoli jako se stálou součástí každodenního jídelníčku.
Pohyb: neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení
Fyzická aktivita zlepšuje krevní oběh, což usnadňuje imunitním buňkám hlídkovat v organismu. Pohyb také zlepšuje náladu, čímž snižuje hladinu stresu – a chronický stres imunitě rozhodně nepomáhá.
Pro malého bude stačit honička na hřišti, jízda na koloběžce, fotbal nebo tanec v obývacím pokoji. Pro babičku zase každodenní klidná procházka, jednoduché cvičení doma nebo práce na zahradě.
| Skupina | Denní cíl pohybu | Příklad aktivity |
|---|---|---|
| Dítě | alespoň 60 minut | běhání, kolo, hra venku |
| Senior | 30–45 minut | procházka, lehké cvičení, nordic walking |
V chladnějších dnech funguje princip „vrstvení oblečení": několik vrstev, které lze sundávat po zahřátí. Krátká procházka v mrholení, v odpovídajícím oblečení, otužuje organismus lépe než týden sezení u radiátoru.
Hygiena – jednoduché návyky, velký efekt
Mytí rukou je nejlevnějším a nejúčinnějším způsobem, jak omezit infekce. Děti je třeba trpělivě učit, že to děláme před jídlem, po odchodu z toalety, po návratu ze školky nebo z hromadné dopravy.
Vyplatí se také vysvětlovat, proč by neměly sahat rukou na ústa, nos a oči. Babičce se hodí připomenout pravidelnou výměnu ručníků, mytí telefonů a dálkových ovladačů a časté větrání bytu.
Doplňky stravy – kdy mohou pomoci a kdy jsou zbytečné
Základem imunity zůstává jídlo, pohyb, spánek a hygiena. Existují však situace, kdy může lékař doporučit podporu doplňky stravy – zejména u dětí, které jí velmi vybíravě, nebo u seniorů s menší chutí k jídlu.
Doplněk stravy nenahradí talíř zeleninové polévky ani procházku. Může doplnit jídelníček, ale nenapraví životní styl.
V sezóně infekcí se často používá vitamín D, vitamín C, zinek, probiotika nebo přípravky s rostlinnými extrakty. Na trhu existuje například doplněk stravy PADMA BASIC, založený na směsi rostlinných složek jako mycelium islandského lišejníku, plod chebulovníku, kořen lékořice lysé, nať proskurníku nebo jitrocel kopinatý. Produkt doplňuje stravu o látky podporující správnou činnost imunitního systému a může být užíván i u dětí od 4 let věku.
Kapsle lze snadno otevřít a jejich obsah přidat do ovocné kaše nebo džusu, což usnadňuje podávání nejmenším. Přípravek neobsahuje lepek, laktózu, konzervační látky, umělá barviva ani aromata. Přesné dávkování závisí na věku a je popsáno na obalu; doplněk stravy je třeba uchovávat mimo dosah dětí.
Každou suplementaci, zejména u seniora užívajícího jiné léky, je vhodné konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, aby se předešlo nežádoucím interakcím nebo zdvojení dávek.
Společné imunitní rituály vnuka a babičky
Zdravé změny se nejlépe zavádějí tehdy, když je děláme společně. Vnuk a babička mohou mít své každodenní „imunitní rituály": společná procházka po obědě, večerní krájení zeleniny na salát, dechová cvičení před spaním.
Pro dítě je to hra a pocit, že je bráno „jako dospělý". Pro seniora motivace postarat se o sebe, místo aby vše obětoval jen pro rodinu. A pro rodiče trocha klidu s vědomím, že nejcennější pomocníci v domácnosti mají skutečnou podporu a nepracují na úkor vlastního zdraví.
O imunitě se vyplatí přemýšlet jako o společném rodinném projektu. Každý přikládá svůj dílek: rodič organizuje domácnost, vnuk se učí novým návykům, babička hlídá procházky nebo večerní čaje. S takovým týmem přestává být podzimně-zimní sezóna spojená výhradně se zásobami kapesníků a sirupů a stále častěji se stává obdobím plánů, které se skutečně naplní.
