ČLÁNKY
MATERIÁLY
Vzlínající vlhkost je bezpochyby velkým nepřítelem jakékoliv nemovitosti. Především těch postarších, které nemají dokonale vyřešenou izolaci. Průnik formou kapilární vzlínající vlhkosti je zprvu téměř zanedbatelný a nezpozorovatelný.
V okamžiku, kdy je tento problém dlouhodobějšího rázu, začnou se na zdi objevovat všemožné mapy a skvrny. Ty jsou příčinou dalších obtíží, k nimž patří hlavně výskyt plísní a různých výkvětů. I proti tomuto nedostatku však existuje účinná stavební chemie.
Chemická izolace vlhkého zdiva se provádí za přispění speciálních roztoků, jež jsou do útrob zdi vpravovány za pomoci malého návrtu.
V reálu si lze kompletní proces chemické izolace představit následovně. Do zdi je navrtáno několik malých děr se sklonem cca 25°. Průměr otvorů by neměl přesahovat 35 mm. Hloubka bývá kolem 50 cm, v závislosti na tloušťce zdiva. Rozptyl vrtů je zhruba po 15 cm.
Do těchto průduchů se následně vstříkne stavební tekutá izolace, která slouží pro odstranění vlhkosti. Speciální roztok vytvoří vlivem chemické reakce vrstvu, přes niž již neproniká vlhkost do zdiva nad vrtem.
Stavební chemie tohoto typu, potažmo samotný proces realizace, přináší oproti jiným metodám spoustu kladů. Tím nejzásadnějším je bezpochyby minimální narušení statiky celého objektu, což je provázáno i s rychlostí a jednoduchostí výsledné realizace.
Z pohledu technologického procesu lze rozlišovat injektáž tlakovou a netlakovou.
Narazit můžete na bezbarvé prostředky se silikonovou strukturou. Výjimkou však nejsou ani krémové emulze, které mají silan-siloxanovou bázi. Většina produktů schopných zabránit vzlínající vodě ve zdivu je uzpůsobena pouze pro maximální množství vlhkosti v řádu 7 % až 10 %.
Adresa prodejnyMARCONS International s.r.o |
Otevírací dobaPondělí až pátek: 7:30 -17:00 |