Chladná fáze La Niña mizí rychleji než očekávali vědci
Klimatické modely naznačují, že klidnější období se možná blíží ke konci. Tropický Pacifik by mohl znovu začít určovat pravidla počasí po celém světě.
Nejnovější rozbory předních meteorologických center ukazují překvapivý vývoj. Chladná fáze La Niña slábne výrazně rychleji, než odborníci původně předpokládali. S každým uplynulým týdnem stoupá pravděpodobnost, že už ve druhé polovině roku 2026 převezme kontrolu nad tropickým Pacifikem El Niño. To by mělo dopady na srážky, sucha i vlny veder napříč kontinenty.
Proč La Niña ustupuje tak neočekávaně
Během posledních dvou let La Niña mírně tlumila globální teploty. Chladnější vody na rovníkovém Pacifiku měly snižovat průměrnou teplotu planety přibližně o 0,1 až 0,2 °C. Tentokrát však tento efekt zeslábl a samotná chladná fáze se začala nečekaně rozpadat.
Zásadní roli sehrály neobvykle silné západní větry nad tropickým Pacifikem. Ty vytlačovaly studené vody z povrchu a na jejich místo začaly proudit teplejší masy z hlubších oceánských vrstev. Měření to jasně dokládají: v prosinci 2025 činila teplotní anomálie povrchu moře v klíčové oblasti Pacifiku ještě kolem –0,8 °C, o měsíc později už jen –0,3 °C.
Odborníci očekávají, že do jara 2026 přejde tropický Pacifik do neutrálního stavu, což bývá předzvěstí nástupu El Niño.
Podle amerického Climate Prediction Center dosahuje pravděpodobnost neutrální fáze ENSO mezi březnem a květnem 2026 zhruba 60 %. V období duben až červen stoupá dokonce na 70 %. Chladná fáze prakticky končí a systém oceán-atmosféra se připravuje na další obrat.
Co ukazují klimatické modely pro druhou polovinu roku
Globální klimatické modely se překvapivě shodují na návratu El Niño. Odhady různých výzkumných center hovoří o 62% pravděpodobnosti rozvoje tohoto jevu mezi červencem a zářím 2026. V období srpen až říjen tato šance narůstá přibližně na dvě třetiny.
Meteorologové zároveň upozorňují na takzvanou jarní bariéru předpověditelnosti. Od března do června mají numerické modely největší potíže zachytit budoucí vývoj ENSO, protože atmosférický a oceánský systém Pacifiku je v té době mimořádně nestabilní. Přesto většina scénářů směřuje k teplé fázi.
Vědci předpokládají El Niño slabé až střední intenzity. Extrémní událost srovnatelná s rekordními epizodami minulosti je v roce 2026 málo pravděpodobná.
V praxi to znamená nižší riziko velkých katastrof, ale výrazné přeskupení v rozložení srážek a teplot. Pro mnoho regionů to bude i tak velmi citelné.
Jak El Niño mění počasí po celé planetě
El Niño není jen vědecký termín. Když teplé vody zaplaví střední a východní Pacifik, změní se uspořádání tryskových proudů v atmosféře. To se projeví vlnami dešťů nebo suchy tisíce kilometrů od zdroje jevu.
Hlavní dopady podle regionů
- Západní pobřeží Jižní Ameriky – vyšší riziko intenzivních srážek a záplav, zejména v Peru a Ekvádoru
- Jihovýchodní Asie a Austrálie – tendence k suchu, častější lesní požáry a nižší zemědělská produkce
- Atlantik – oslabená hurikánová aktivita díky silnějšímu vertikálnímu střihu větru
- Východní Pacifik – více tropických cyklonů a silných bouří
- Afrika – podle konkrétní oblasti jak zesílené srážky, tak výrazný nedostatek deště
Pro zemědělce a vodohospodáře nejsou tyto změny abstraktní. Včasná informace o možném El Niño umožňuje upravit plány setby, rozpočty na zavlažování nebo správu zásob pitné vody.
Co může znamenat pro Evropu a Česko
Evropa leží daleko od tropického Pacifiku, takže vliv El Niño na naše počasí je spíše nepřímý. Neexistuje jednoduchý vzorec typu „El Niño rovná se mírná zima v Česku", ale statisticky se častěji objevují:
- teplejší globální teplotní pozadí podporující silnější letní vlny veder
- narušení atmosférické cirkulace nad Atlantikem ovlivňující trajektorie tlakových níží
- větší proměnlivost srážek – střídání intenzivních lijáků s delšími suchými obdobími
Pro Česko budou klíčové dva faktory: samotný vývoj El Niño a celkové oteplování klimatu, které zesiluje každou vlnu tepla i každou epizodu sucha nezávisle na ENSO.
Rekordní teploty navzdory chladné fázi
Přestože La Niña měla mírně ochlazovat klima, leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření. To je silný signál, že přirozené výkyvy na Pacifiku se překrývají s dlouhodobým oteplováním způsobeným emisemi skleníkových plynů.
Pokud se El Niño rozvine ve druhé polovině roku 2026, vědci očekávají další vlnu rekordních globálních teplot.
Historicky epizody teplé fáze přidávají k průměrné globální teplotě přibližně 0,1 až 0,2 °C. V situaci, kdy je základní úroveň již zvýšená, to často stačí k překonání předchozích rekordů a posunutí klimatu o další krok směrem k extrémům.
Oceán jako obří zásobník nadbytečného tepla
Je důležité si uvědomit, že právě oceány přebírají většinu dodatečné energie zadržované skleníkovými plyny. Krátkodobě to zmírňuje růst teploty při povrchu, dlouhodobě však vytváří obrovský zásobník tepla.
Během rozvoje El Niño se část této energie dostává na povrch v oblasti rovníkového Pacifiku. Toto zásobování atmosféry teplem podporuje silnější bouře, delší vlny veder a prudší jevy jako přívalové deště či rychlé tání sněhu v horách.
Jak se vlády a firmy připravují na možné El Niño
Informace o rostoucí pravděpodobnosti El Niño v roce 2026 nesměřuje pouze na stoly klimatologů. Plánovači z mnoha odvětví už začali upravovat strategie.
- Zemědělství – změna výběru odrůd, testování odolnějších plodin, příprava nouzových zavlažovacích plánů nebo ochrana před nadměrnými srážkami
- Vodní hospodářství – kontrola retenčních nádrží, plánování případných omezení spotřeby, investice do alternativních zdrojů vody
- Bezpečnost – aktualizace krizových plánů, simulace povodní, lesních požárů a přerušení dodávek potravin
- Energetika – příprava sítí na vyšší zatížení během veder, plánování výroby z vodních elektráren podle předpovědí srážek
Mnozí experti doporučují, aby státy včetně Česka vnímaly předpovědi ENSO jako součást systému včasného varování. I když se prognóza nenaplní stoprocentně, pomáhá omezit riziko překvapení a finančních ztrát.
Co to znamená pro běžného člověka
Pro průměrného obyvatele naší země zůstává El Niño zdánlivě vzdáleným jevem. Ve skutečnosti však ovlivňuje například ceny potravin, protože sucha v zemích vyvážejících obilí nebo kávu se rychle projeví na trhu. Když teplá fáze přispívá ke globálním teplotním rekordům, roste i pravděpodobnost dalších silných vln veder v Evropě, což zatěžuje zdraví lidí i zdravotnický systém.
Dobrým zvykem se stává sledovat nejen předpověď na několik dní dopředu, ale také sezonní komunikáty institucí jako NOAA nebo Světová meteorologická organizace. Ty poskytují celkový obraz nadcházejících měsíců: zda roste riziko suchého léta, nebo spíše série přívalových dešťů. S trochou plánování se díky tomu lze lépe připravit na extrémní situace – od zabezpečení domu před zatopením po rozumnější plánování dovolené mimo období potenciálních vln veder.
