Demence přibývá, účinná léčba stále chybí
Stárnutí populace se zrychluje a problémy s pamětí trápí stále více seniorů po celém světě. Demence, včetně Alzheimerovy choroby, se řadí mezi nejzávažnější zdravotní výzvy současnosti. Odhaduje se, že touto diagnózou žije přes 50 milionů lidí na světě a do poloviny tohoto století by se jejich počet mohl ztrojnásobit.
Japonsko patří mezi nejrychleji stárnoucí země na světě a funguje jako jakási laboratoř budoucnosti. Demencí trpí 12,3 procenta tamních obyvatel starších 65 let. Protože účinná léčba zatím neexistuje, vědci se stále intenzivněji zaměřují na životní styl — pohyb, spánek a zejména stravování.
Nová japonská data naznačují, že drobná změna jídelníčku může mít pro mozek v pozdějším věku skutečný význam. Konkrétně jde o pravidelnou konzumaci sýra — i v malých množstvích.
Jak výzkum probíhal a co sledoval?
Analýza zahrnovala 7 914 osob ve věku 65 a více let, které žily doma a neměly přiznánu potřebu dlouhodobé péče. Data pocházela z programu JAGES, jenž dlouhodobě sleduje zdraví a fungování starších Japonců.
Účastníci byli rozděleni do dvou skupin:
- senioři, kteří jedli sýr alespoň jednou týdně,
- senioři, kteří uváděli, že sýr nekonzumují vůbec.
Aby bylo srovnání co nejpřesnější, vědci zajistili, aby obě skupiny byly pokud možno srovnatelné z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, příjmů, celkového zdravotního stavu i soběstačnosti v každodenních činnostech. K tomu využili pokročilou statistickou metodu vyrovnávající rozdíly mezi sledovanými osobami.
Výzkumníci z několika japonských vědeckých pracovišť analyzovali data téměř osmi tisíc seniorů a zjistili, že lidé, kteří pravidelně jedli sýr, onemocněli demencí méně často.
Rozdíl na první pohled malý, ale statisticky průkazný
Přibližně tři roky vědci sledovali, u koho z účastníků byl administrativně potvrzen nový případ demence v rámci japonského systému pečovatelského pojištění. Jde o tam běžně používaný ukazatel.
| Sledovaná skupina | Podíl osob s nově diagnostikovanou demencí |
|---|---|
| Konzumenti sýra alespoň jednou týdně | 3,4 % |
| Osoby sýr nejísti | 4,5 % |
Rozdíl se může zdát skromný, ale v přepočtu na relativní riziko představuje 24% snížení pravděpodobnosti rozvoje demence u lidí, kteří sýr jedli. Když vědci do analýzy zahrnuli i celkový způsob stravování — například příjem zeleniny, ovoce a ryb — efekt se mírně zmenšil, ale stále zůstal zřetelný: přibližně 21 procent.
Vědci zdůrazňují, že výzkum prokazuje souvislost, nikoli příčinnou závislost. I přesto je rozdíl natolik výrazný, že podněcuje k dalším analýzám.
Co v sýru může mozku prospívat?
Autoři studie navrhují několik mechanismů, které by mohly ochranný účinek sýra na nervovou soustavu vysvětlovat. Jde převážně o hypotézy, ale dobře zapadají do toho, co už věda o výživě a fungování mozku ví.
Vitamín K2 a cévy
Sýr, zejména zrající, patří k nejvýznamnějším zdrojům vitamínu K2. Tato látka rozpustná v tucích ovlivňuje hospodaření s vápníkem i pružnost cév.
- Cévní problémy, jako je vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza, zvyšují riziko demence — zejména té vaskulárního původu.
- Vitamín K2 pomáhá omezovat ukládání vápníku do cévních stěn.
- Zdravější cévy zajišťují lepší průtok krve mozkem.
Je tedy možné, že díky K2 sýr nepřímo podporuje kognitivní výkonnost tím, že zpomaluje procesy poškozující drobné mozkové cévy.
Bílkoviny, aminokyseliny a bioaktivní látky
Sýrové výrobky dodávají tělu solidní dávku bílkovin a klíčových aminokyselin. Nervové buňky je potřebují pro správnou funkci, tvorbu neurotransmiterů i opravu poškození.
Během zrání sýra navíc vznikají takzvané bioaktivní peptidy, které mohou působit protizánětlivě a antioxidačně. Chronický zánět a oxidační stres jsou dva procesy úzce spojené se stárnutím mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění.
Střevní mikrobiota a osa střevo–mozek
Stále více studií spojuje složení střevní mikroflóry s fungováním mozku. Narušený mikrobiom se objevuje mimo jiné u lidí s Alzheimerovou chorobou. Fermentované sýry, jako jsou klasické plísňové druhy, mohou být zdrojem probiotických bakterií regulujících takzvanou osu střevo–mozek.
Zajímavé je, že v analyzovaném výzkumu jedlo 82,7 procenta účastníků převážně zpracovaný sýr, který je chudší na přirozené bakteriální kultury i část bioaktivních složek. Pouze 7,8 procenta sahalo po sýrech s bílou plísní. Přesto se ochranný efekt projevil. To možná naznačuje, že zde působí více drobných faktorů — nejen probiotický aspekt fermentace samotné.
Dokonce i sýrové výrobky nižší mikrobiologické kvality mohou mozku přinést určitý prospěch, jsou-li součástí širší, přiměřeně vyvážené stravy.
Sýr jako součást životního stylu, ne zázračná potravina
Lidé, kteří sýr jedli, si podle japonských dat častěji vybírali i další potraviny spojované s lepší kondicí ve stáří: ovoce, zeleninu, maso a ryby. Celkový obraz připomínal pestřejší jídelníček s větším množstvím složek prospěšných pro mozek.
Výzkum také ukázal, že tato skupina seniorů lépe zvládala takzvané složené každodenní činnosti: nakupování, plánování jídel nebo hospodaření s penězi. Méně si stěžovala na problémy s pamětí. Je tedy možné, že do studie vstupovala v o něco lepším zdravotním stavu, než statistická metoda dokázala plně zachytit.
Z dotazníků vyplynulo, že 72,1 procenta konzumentů sýra ho jedlo jednou nebo dvakrát týdně. V praxi tedy mluvíme o umírněném množství, nikoli o každodenním přejídání se silnou vrstvou žlutého plátku.
Jaká jsou omezení tohoto typu výzkumu?
Autoři sami přehledně popsali slabá místa své analýzy, což umožňuje na výsledky nahlížet střízlivě.
- Sýr byl v dotazníku zachycen pouze jednou, na začátku studie. Není známo, zda účastníci své návyky později měnili.
- Nebyla sbírána přesná data o velikosti porcí, takže nelze hovořit o optimální dávce.
- Údaje o demenci pocházely z administrativních dokumentů, nikoli z úplných neurologických vyšetření, což ztěžuje rozlišení typů onemocnění.
- Nebyly zohledněny genetické faktory, například přítomnost varianty APOE spojené s vysokým rizikem Alzheimera.
- Japonský kontext je specifický — průměrná roční spotřeba sýra je tam několikanásobně nižší než v mnoha evropských zemích.
Tato data nelze přímočaře přenést například na české prostředí, kde se sýr — zejména tvrdý a tvaroh — objevuje na stolech výrazně častěji.
Má smysl jíst více sýra kvůli mozku?
Závěry japonského výzkumu nenavádějí k bezuzdnému zvyšování porcí sýra. Sýrové výrobky obsahují nemálo nasycených tuků a soli, takže odborníci na výživu už léta doporučují rozumnou míru. Na druhou stranu jejich úplné vylučování ze strachu z cholesterolu také nedává vždy smysl — zvláště pokud je porce malá a zbytek jídelníčku staví na zelenině, ovoci a celozrnných obilovinách.
V praxi lze zvážit jednoduchou strategii: malé množství kvalitního sýra několikrát týdně, zařazené do jídel místo vysoce zpracovaných uzenin nebo slaných snacků. V kombinaci s pohybem, kontrolou krevního tlaku, omezením kouření a alkoholu může takový přístup vytvořit docela rozumný soubor opatření pro péči o paměť po šedesátce.
Mozku prospívá také rozmanitost. Výzkumy ukazují, že pro kognitivní funkce jsou příznivé diety blízké středomořskému modelu a takzvanému vzoru MIND: hodně zelené zeleniny, bobulí, ořechů, olivového oleje, ryb a luštěnin, k tomu umírněné množství mléčných výrobků včetně sýra. Sýr může být jedním z dílků této skládačky, ale nenahradí pohyb, spánek ani společenské kontakty.
Pokud se při tak nízké výchozí spotřebě sýra, jaká je v Japonii běžná, projeví alespoň mírný ochranný efekt, budoucí studie v zemích s větší sýrařskou tradicí by mohly přinést velmi konkrétní doporučení — jak ohledně druhu sýra, tak velikosti porce. Prozatím je nejrozumnější brát japonské výsledky jako podnět k vyvážené stravě, v níž troška sýra není problémem a pro mozek se může ukázat jako skutečný spojenec.
