Opomíjený orgán v hrudníku vám může pomoci chránit se před rakovinou

Jak vědecké poznatky mění naše chápání imunity

Badatelé z prestižní harvardské medicínské fakulty ve své poslední studii dokumentují, že funkčnost brzlíku – jde o malý žlázu v hrudníku – ovlivňuje nejen riziko onkologických onemocnění, ale také délku života, kardiovaskulární zdraví, metabolické funkce a účinnost moderních léčebných postupů využívajících imunitní systém.

Brzlík: nepatrný orgán s obrovským vlivem na imunitu

Brzlík představuje malou součást imunitního systému umístěnou v hrudníku bezprostředně za hrudní kostí. V dětství a pubertě dosahuje relativně značné velikosti, přičemž během dospívání normálně váží 30 až 40 gramů. Postupem času však postupně involuje a u starších jedinců může vážit méně než deset gramů, přičemž značnou část nahrazuje tukové tkanivo.

Jeho primární funkcí je cvičit a připravovat T-lymfocyty – nezastupitelné buňky obranyschopnosti. Právě v brzlíku se nové lymfocyty učí identifikovat tělesné tkáně a rozlišovat je od napadených či nádorových elementů. Bez tohoto tréninkového procesu se organismus stává zranitelný vůči nemocem i patologickému růstu.

Harvardská zjištění naznačují, že brzlík není pouhým „dětským orgánem", jak se dlouhodobě předpokládalo, nýbrž participuje na budování odolnosti po celou dobu dospělosti.

Během mnoha let existovalo přesvědčení, že pokud se brzlík po pubertě zmenšuje, pozbývá v dospělosti prakticky jakéhokoli významu. Nejnovější poznatky tento starý předpoklad zpochybňují a navazují funkci tohoto orgánu na konkrétní zdravotní ukazatele.

Rozsáhlý výzkum: zdravý brzlík, nižší mortalita

V jednom z projektů vědci zanalyzovali údaje o 27 612 zdravých dospělých osob na počátku sledování. Jejich zdravotní stav sledovali po dobu 12 let a brzlík posuzovali prostřednictvím zobrazovacích vyšetření (CT sken).

Odborníci se zaměřili na tři klíčové parametry:

• rozsah brzlíku,
• strukturální tvar orgánu,
• kvalita tkáně (do jaké míry došlo k nahrazení funkčního tkáně tukovou).

Analýzu prováděli pomocí moderních algoritmů hlubokého učení, jež umožnily automaticky zhodnotit tisíce snímků způsobem mimořádně konzistentním.

Závěry jsou alarmující: jedinci s lépe zachovaným brzlíkem vykazovali až 50 procent nižší celkovou mortalitu než osoby s více zanikajícím a tukově degenerovaným orgánem. Rozdíly se projevovaly u řady chorob, zejména:

Vazba mezi stavem brzlíku a smrtností se ukazuje všestranně: od nemocí srdce, přes onkologické onemocnění, až po narušené metabolické procesy.

Vědci soudí, že ztráta funkčnosti brzlíku v pokročilejším věku se výrazně projevuje na obranyschopnosti a může urychlit vývoj různých dlouhodobých zdravotních obtíží.

Brzlík a rakovina: dopad na účinnost moderní léčby

Druhý projekt se soustředil výhradně na onkologické pacienty. Zapojili do něj 3 476 pacientů s různými druhy karcinomů: rakovinou plic, rakovinou prsu, rakovinou ledviny a melanomem. Všichni dostávali léčbu zahrnující léky posilující imunitní systém – tzv. imunoterapii.

Imunoterapie funguje tak, že zmírňuje „brzdu" ovládající imunitní systém a pobízí T-lymfocyty k agresivnímu útoku na nádorové buňky. V realitě se však stává, že u některých pacientů přináší výsledky překvapivého rozsahu, zatímco u ostatních prakticky nefunguje, i přes podobné vlastnosti tumoru.

Tým z Harvardu se proto podíval na stav brzlíku nemocných před zahájením léčby. Zde opět využili technologie umělé inteligence k analýze CT snímků.

Zjistilo se následující:

• pacienti s lépe dochovaným brzlíkem měli o 37 procent nižší riziko zhoršení onemocnění během imunoterapie,
• smrtnost v této skupině byla nižší o 44 procent.

Kvalita brzlíku může naznačovat, zda u konkrétního pacienta moderna léčba zaměřená na imunitu bude účinná, nebo skončí zklamáním.

Doposud se onkologové rozhodovali o nasazení imunoterapie především podle vlastností samotného nádoru: existence proteinu PD-L1 či počet nových cílových antigenů. Tyto indikátory se však ne vždy osvědčují. Nové nálezy naznačují, že při léčebných rozhodnutích je rozumné zohlednit také „sílu" obranyschopnosti pacienta, tedy také kondici brzlíku.

Proč se brzlík oslabuje s přibývajícím věkem

Brzlík se přirozeně zmenšuje již od dospívání. Jeho funkční tkáň postupně regreduje a místo ní vzniká tukové pletivo. Navzdory tomu se organismus zcela nezastavuje – průběžně vyrábí nové T-lymfocyty, jen v menším počtu.

Novější studie naznačují, že rychlost tohoto procesu se mezi jedinci výrazně liší. Někteří si uchovávají více „mládeží" brzlík po delší dobu, což se může odrazit na lepší kontrole zánětlivých procesů a sledování nádorově změněných prvků.

Z dříve publikovaných průzkumů vychází také, že chirurgické vyjmutí brzlíku u dospělých osob je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku nádoru a vyšší mortalitou. Jedná se o další signál, že i u osob přes třicet nebo čtyřicet let hraje tento orgán podstatnou roli.

Rozdíly mezi ženami a muži

Kdo má „mladší" brzlík

Zajímavá část výzkumu se zabývá genderovými rozdíly. Vyšlo najevo, že v totožné věkové skupině mají ženy potřebněji zdravější, méně involuted brzlík než muži. Toto zjištění autory nepřekvapilo, jelikož dlouhodobě je známo, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku a mají robustnější imunitní odpověď.

Příčiny lze hledat v působení pohlavních hormonů i v odlišnostech životního stylu. Estrogeny do určité míry podporují lepší fungování imunitního systému, v případě mužů je naopak vyšší podíl kouřáků a jedinců s nadváhou, což – jak naznačují dostupná data – nezavdává brzlíku vůbec.

Pohyb pomáhá, kouření a obezita škodí

Vědci dále analyzovali, jak životní zvyklosti ovlivňují brzlík. Výsledky jsou spíše intuitivní, avšak díky rozsáhlému vzorku jsou podpořeny dostatečnými čísly:

• osoby s pravidelnou tělesnou aktivitou měly výrazně lepší stav brzlíku,
• u kuráků se prokázalo větší zmenšení a degenerace orgánu, přičemž škody se zvyšovaly proporcionálně počtu vykouřených balíčků za dobu kouření,
• nadváha souvisela s horší stavbou brzlíku a nižší funkčností.

Zajímavé je, že analýza neprokázala zřetelný vztah mezi mírným požíváním alkoholu a stavem tohoto orgánu. Kouření a přebytečná kilogramů se ukazují jako značně silnější rizikoví faktoré.

Pro brzlík platí totéž co pro srdce: pohyb prospívá, kouř a nadbytečné kila zrychlují jeho degradaci.

Budou lékaři začínat břlík rutinně vyšetřovat

V běžné medicínské praxi se stav brzlíku velmi zřídka posuzuje jednotlivě. Na CT skenech se pozornost soustředí na plíce, srdce, hlavní cévní struktury nebo lymfatické uzliny. Brzlík bývá považován za okrajovou strukturu a u dospělých dokonce za prakti nezbytný prvek.

Autoři studií předpokládají, že by se to mohlo změnit. Hodnocení brzlíku s využitím umělointeligenčních nástrojů v situaci, kdy se pacient stejně podrobuje CT vyšetření hrudníku, nevyžaduje dodatečnou radiační zátěž. Vyžaduje však přípravu příslušných softwarových řešení a jejich implementaci v nemocničních sítích.

V nadcházejícím období je možné, že:

• posouzení brzlíku se stane součástí přezkumu celkového stavu imunity,
• kvalita tohoto orgánu bude uvažována při plánování onkologických léčeb, zvláště imunoterapie,
• u osob s výrazně degenerovaným brzlíkem se budou častěji doporučovat opatření posilující obranné mechanismy.

Zatím taková zjišťování nejsou součástí standardní praxe ordinací a zdravotnických zařízení. Rovněž nebyl vytvořen jednoduchý, levný test umožňující rychle „změřit" funkčnost brzlíku podobně, jak se měří například cholesterol či glukóza v krvi.

Co mohou dělat běžní pacienti v praxi

Informace o brzlíku zatím zůstávají převážně v rukou lékařských specialistů, nicméně část závěrů lze implementovat do běžných zvyklostí. Všechno naznačuje, že tento orgán reaguje na totožné faktory, jež utvářejí obecnou obranyschopnost těla.

Nejrozumnější kroky jsou:

• zvýšení běžné tělesné aktivity – dokonce rychlé procházky několikrát týdně mohou být prospěšné,
• zanechání kouření, pokud je přítomno, nebo minimalizace pasivního kouření,
• udržování zdravé tělesné váhy skrze vyvážené stravování a fyzickou aktivitu,
• kontrola dlouhodobých onemocnění, například diabetu či zvýšeného krevního tlaku, která zatěžují imunitní aparát.

Je podstatné, neposuzovat brzlík v izolaci od zbytku organismu. Jde o součást větší skládanky, v níž se prolínají genetické vlastnosti, životní styl, okolí a přidružená onemocnění.

Pro řadu lidí může být překvapením fakt, že prakticky neviditelný orgán uložený hluboko za hrudní kostí je tak těsně svázán s rizikem rakoviny, srdečních chorob či délkou života. V příštích letech lze očekávat další výzkumy – mezi jinými o tom, zda lze zpomalit involusi brzlíku nebo částečně obnovit jeho schopnosti. Pokud by se to ukázalo jako realizovatelné, prevence onkologických onemocnění a nemocí spojených s věkem by mohla získat zcela nový prostředek.