Mladí dospělí stále častěji dostávají diagnózu rakoviny tlustého střeva
Rakovina tlustého střeva už dávno není jen záležitostí starší generace. Vědci nyní ukazují prstem na překvapivého viníka – bakterii, kterou lidstvo zná už desítky let.
Výzkumy prováděné v řadě zemí naznačují, že část případů rakoviny tlustého střeva může mít počátek již v dětství. Tehdy se v trávicím traktu usadí konkrétní toxická varianta bakterie Escherichia coli. Na první pohled neškodný obyvatel střeva dokáže zanechat v DNA stopu, která se po letech promění v nádorové onemocnění.
Rakovina střeva u třicetiletých přestává lékaře překvapovat
V rozvinutých zemích se rakovina tlustého střeva dlouho spojovala především s lidmi nad padesát let. Statistiky posledních dvou dekád ale tento obrázek zcela mění. Ve Spojených státech se počet případů u osob mladších čtyřiceti let přibližně zdvojnásobuje každé desetiletí. Podobné trendy jsou patrné ve Velké Británii i v Austrálii.
Co je znepokojivé – u mnoha těchto pacientů chybí klasické rizikové faktory. Žádná rodinná zátěž, výrazná obezita ani kouření. Lékaři proto začali tušit, že za touto vlnou onemocnění stojí jiné, skrytější mechanismy.
Na mapě výskytu se navíc rýsuje výrazné geografické rozdělení. Země se „západním" životním stylem vykazují nejvíce časných nádorů střeva, zatímco v Indii nebo v mnoha státech Latinské Ameriky jsou podobné případy výrazně vzácnější. Pozornost se tak přesunula od samotných genů směrem k prostředí, stravě a složení střevní mikrobioty.
Onkologové také zaznamenávají, že nádory u mladších pacientů se chovají jinak. Častěji se objevují ve vzdálenějších částech tlustého střeva a mívají agresivnější průběh. Takový profil napovídá, že spouštěcí mechanismus onemocnění může být odlišný od typických nádorů vznikajících ve vyšším věku.
Rozsáhlá analýza nádorů odhaluje stopu konkrétního toxinu
Výzkumný tým z Kalifornské univerzity v San Diegu shromáždil genetický materiál z 981 nádorů tlustého střeva pocházejících z 11 zemí. Vědci porovnávali mutační profily u mladších dospělých s těmi u starších pacientů. Ve vzorcích od pacientů mladších čtyřiceti let se vynořil charakteristický vzorec poškození DNA.
Tento „podpis" zapsaný v genomu tkání odpovídá působení konkrétního toxinu – kolibaktinu, který produkují některé kmeny Escherichia coli. Samotná E. coli je běžným obyvatelem našeho střeva a většina jejích variant s námi žije poměrně v souladu. Problém nastává u kmenů nesoucích speciální sadu genů zvanou genomový ostrov pks. Ten umožňuje bakteriím vyrábět kolibaktin – látku přímo útočící na DNA buněk hostitele.
Kolibaktin dokáže „sepnout" dva řetězce DNA dohromady a způsobit zlomy chromozomů. Taková poškození se jen těžko opravují bez chyb, a proto se v buňkách začínají hromadit nebezpečné mutace.
Mutace typické pro působení kolibaktinu se v nádorech mladých dospělých vyskytovaly přibližně 3,3krát častěji než u starších pacientů. Toto rozložení lze jen velmi obtížně vysvětlit náhodou.
Navíc platí: čím vyšší je v dané zemi výskyt časných rakovin střeva, tím větší podíl nádorů nese „otisk prstu" kolibaktinu. Tato shoda mezi geografickým rozšířením bakterie a vlnou onemocnění dále posiluje podezření, že toxické kmeny E. coli se skutečně podílejí na vzniku nádoru.
Bakterie obsazují střevo již v dětství a zůstávají tam po léta
Podle analýz zmíněných kalifornskými výzkumníky má ve střevech přibližně 40 procent dětí ve Spojených státech a Velké Británii kmeny E. coli produkující kolibaktin. To znamená, že obrovská skupina lidí se s tímto toxinem setkává velmi brzy – ještě předtím, než se u nich objeví jakékoli potíže s trávicím traktem.
Kolibaktin nevyvolá okamžitou zdravotní krizi. Jeho působení spíše připomíná pomalé praskání trhlin ve zdi: vznikne poškození, tělo se ho pokusí opravit, ale část oprav je nedokonalá. Takto se hromadí mutace, které mohou po desítkách let proměnit obyčejnou buňku střevní sliznice v buňku nádorovou.
Dlouhodobá přítomnost toxických kmenů E. coli ve střevech dítěte funguje jako tichý program instalující chyby do DNA, které se aktivují teprve v dospělosti.
Tato dlouhodobá perspektiva vysvětluje, proč může třicetiletý člověk s relativně zdravým životním stylem náhle uslyšet diagnózu spojovanou obvykle s mnohem vyšším věkem. Z pohledu jeho buněk měla nemoc čas zrát od raného dětství.
Nový přístup k prevenci: vyšetření stolice a „úprava" mikrobioty
Protože toxické kmeny E. coli tak silně souvisejí s časnou rakovinou tlustého střeva, vědci začali přemýšlet, jak tyto poznatky převést do praxe. Jedním z nejslibnějších směrů jsou testy stolice, které by u dětí a mladých dospělých odhalovaly přítomnost kmenů produkujících kolibaktin.
Na rozdíl od klasických screeningových vyšetření rakoviny střeva, jako je kolonoskopie po padesátce, by taková vyšetření bylo možné provádět mnohem dříve – ještě u zcela bezpříznakových osob. Šlo by o zachycení těch, jejichž střevní mikrobiota jim potenciálně nejvíce škodí.
Co by mohla zahrnovat taková časná prevence
- pravidelné testy stolice u dětí z rodin, kde se rakovina střeva vyskytla v mladém věku,
- sledování osob s potvrzenou přítomností kmenů produkujících kolibaktin,
- pokusy o úpravu složení mikrobioty pomocí vhodně zvolených probiotik,
- vývoj cílených terapií odstraňujících škodlivé kmeny bez vyhlazení celého střevního osídlení,
- vědomá práce na stravě omezující zánět a podporující prospěšné bakterie.
Vědci zdůrazňují, že bakterie ve střevě tvoří velmi složitý ekosystém. Nejde o to „vybít vše", ale spíše o jemné posunutí rovnováhy ve prospěch neutrálních a prospěšných kmenů. Opačný přístup by mohl snadno napáchat více škody než užitku.
Strava, antibiotika a životní styl – jak vstupují do hry
Ačkoli kolibaktin stojí dnes v centru pozornosti, výzkumníci ho nepovažují za jediného viníka. Vlna nádorů střeva u mladých lidí se jeví jako výsledek překrývání několika jevů: změn ve stravování, rozšířeného užívání antibiotik, sedavého způsobu života a rozdílů v expozici bakteriím v prvních letech života.
Vysoce zpracované potraviny, velké množství červeného masa a nízký příjem vlákniny podporují záněty ve střevě. Antibiotika sice zachraňují životy, ale mohou hluboce změnit složení mikrobioty. Po takových kúrách si škodlivé kmeny někdy snáze získají převahu, pokud se poté nepostaráme o obnovu „dobrých" bakterií.
| Faktor | Možný vliv na riziko rakoviny střeva |
|---|---|
| Kmeny E. coli s kolibaktinem | Přímé poškození DNA, hromadění mutací od dětství |
| Strava chudá na vlákninu | Ochuzená mikrobiota, větší zánět ve střevě |
| Časté užívání antibiotik | Narušení bakteriálního ekosystému, prostor pro agresivnější kmeny |
| Sedavý způsob života | Pomalejší peristaltika, delší kontakt střevní stěny s toxiny |
V praxi to znamená, že samotné odhalení „špatné" bakterie nestačí. Lékař by měl přihlížet k širšímu obrazu: způsobu stravování, tělesné hmotnosti, míře pohybu, historii antibiotické léčby i příznakům jako krev ve stolici, náhlé změny rytmu vyprazdňování nebo nevysvětlitelné hubnutí – a to i u osob mladších čtyřiceti let.
Co z toho plyne pro rodiče a mladé dospělé
Příběh kolibaktinu je příkladem toho, jak silně závisí zdraví v dospělosti na tom, co se děje v prvních letech života. Rodiče mají omezený vliv na to, které konkrétní bakteriální kmeny osídlí střeva jejich dítěte, ale na stravu nebo nadměrné užívání antibiotik vliv mají.
Pro mladé dospělé je nejdůležitější závěr poměrně jednoduchý: nepodceňovat signály přicházející ze střev jen proto, že „na rakovinu jsem přece ještě příliš mladý". Stále více dat ukazuje, že hranice věku, od které je onkologická ostražitost namístě, se výrazně posunula dolů.
V nadcházejících letech lze očekávat nová doporučení pro screeningová vyšetření a možná se objeví i první komerční testy stolice zaměřené na toxické kmeny E. coli. Než k tomu dojde, stojí za to začít se zajímat o vlastní střevo již nyní: dbát na pestrou stravu, dostatek pohybu a rozumný přístup k antibiotikům. A pokud se v rodině rakovina střeva v mladém věku vyskytla, promluvit s lékařem nejen o genech, ale také o mikrobiotě.
