Ceny rostou rychleji než mzdy, takže výběr správného supermarketu začíná připomínat spíše strategické plánování než obyčejný nákup.
Francouzská spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir prošla tisíce obchodů a důkladně prozkoumala jejich ceníky. Výsledky tohoto srovnání jasně ukazují, kde lze v roce 2026 skutečně ušetřit – a kde vás naopak účet u pokladny může nepříjemně překvapit.
Rozsáhlá studie: více než 4 500 prodejen pod drobnohledem
V lednu 2026 vzala UFC-Que Choisir pod lupu přes 4 500 prodejních míst nabízejících nákupy ve formátu drive, tedy s vyzvednutím předem připravených objednávek. Šlo o skutečné ceny, se kterými se zákazníci potýkají každý den – nikoli o ojedinělé atraktivní akce z propagačních letáků.
Organizace přitom nesrovnávala jen jeden výrobek nebo několik populárních značek. Průzkum pokryl prakticky celé spektrum toho, co průměrná rodina vkládá do košíku:
- produkty známých značek dostupných po celé Francii,
- privátní značky obchodních řetězců,
- různé formáty prodejen – od hypermarketů po středně velké supermarkety.
Díky tomuto přístupu má srovnání zachytit nikoli jednorázový „cenový výstřel", ale skutečnou úroveň výdajů za potraviny v průběhu času.
Průzkum UFC-Que Choisir ukazuje, kolik v praxi stojí plný nákupní košík v různých řetězcích – ne jen hrstka lákavých produktů ve slevě.
E.Leclerc opět na vrcholu žebříčku cen
Lídrem v lednu 2026 se stal stejný řetězec jako v předchozích letech: E.Leclerc. Síť si udržuje pověst místa, kde lze účet stlačit dolů nejvíce, a tentokrát to potvrdila tvrdá čísla.
Organizace popisuje náskok E.Leclerc jako výrazný – nejde o symbolické rozdíly v řádu několika centů na jediném výrobku. Obchod kombinuje nízké ceny značkového zboží s agresivní politikou v oblasti privátních značek. Z pohledu zákazníka to přináší dvojí efekt: lze snížit celkové náklady košíku, aniž byste se museli vzdát oblíbených značek, a tam, kde to dává smysl, sáhnout po levnějších vlastních alternativách řetězce.
Hyper U na druhém místě díky velkým formátům
Druhé místo obsadil Hyper U, tedy hypermarkety patřící do skupiny U. Jde o silného hráče právě díky velmi rozsáhlým prodejním plochám. Velká plocha znamená vyšší obrat, a vysoký obrat zpravidla otevírá prostor pro tvrdší vyjednávání s dodavateli i agresivnější cenovou politiku.
Hyper U sice E.Leclerc nepředehnal, ale dokázal se jasně odtrhnout od zbytku průměru. Pro mnoho rodin je to signál, že nákupy v „hyper" formátu mohou být stále reálně levnější než v menších supermarketech – i když dojezd nemusí být vždy nejpohodlnější.
Intermarché a Super U: rozumná cena, ne však rekordně nízká
Na třetím místě žebříčku se umístily hypermarkety Intermarché, těsně za nimi pak supermarkety stejné skupiny a prodejny Super U. Tyto sítě hrají v jiné lize než giganti jako E.Leclerc, protože působí spíše na středně velkých plochách blíže obytné zástavbě.
To jim znesnadňuje vyjednávání stejných podmínek u dodavatelů a stlačení marží na srovnatelnou úroveň. Přesto dokáží nabídnout atraktivní ceny – a to zejména díky rozsáhlým portfoliím vlastních značek, které v mnoha kategoriích nahrazují dražší značkové zboží.
Intermarché a Super U nevyhrávají závod o nejnižší ceny, ale drží se blízko čela díky silným privátním značkám a rozumným cenám.
Carrefour ztrácí, Auchan nejdražší z velkých řetězců
Níže v tabulce začínají výsledky, které mohou překvapit zákazníky pamatující si agresivní cenové kampaně z dřívějších let. Skupina Carrefour dopadá ve srovnání s lídry špatně – rozdíl v účtu je citelný především u velkého „rodinného" košíku.
Ještě hůře se daří Auchan. Poté, co z trhu zmizely sítě Casino a Cora, se Auchan stal podle dat UFC-Que Choisir nejdražším velkým hráčem na trhu. To se týká zejména supermarketů této značky, jejichž ceny výrazně přesahují celostátní průměr.
Pro zákazníka to znamená jediné: v prodejnách nesoucích toto logo bude účet za podobný výběr zboží zpravidla nejvyšší. Rozdíl není vždy patrný po jediné návštěvě, ale za měsíc či čtvrtletí se nasčítá do reálných částek.
Kde v tom všem stojí diskontní řetězce?
Samostatnou kapitolou je segment, který zákazníci dobře znají – diskontní prodejny jako Lidl nebo Aldi. V průzkumu UFC-Que Choisir chyběly v hlavním žebříčku z velmi prostého důvodu: Lidl a Aldi neprovozují drive služby ve srovnatelném rozsahu jako velké hypermarkety.
Bez jednotného systému a každodenních online ceníků je obtížné shromáždit data se stejnou přesností jako u klasických řetězců provozujících rozsáhlé drive platformy. Organizace proto rozhodla, že je do jednoho srovnání s hypermarkety a supermarkety nezahrne.
Samostatná studie diskontů: Lidl před E.Leclerc
UFC-Que Choisir má ale čerstvá data i o diskontních řetězcích – z oddělené analýzy provedené o rok dříve. V tomto testu byl sledován košík, ve kterém dominovaly privátní značky, tedy scénář velmi typický pro zákazníky diskontů.
| Řetězec | Cenová úroveň košíku s privátními značkami |
|---|---|
| Lidl | levně – předstihuje E.Leclerc |
| E.Leclerc | druhé místo, výrazně konkurenceschopný |
| Aldi | dražší než E.Leclerc, méně atraktivní než lídři |
Výsledek může překvapit: při košíku ovládaném privátními značkami se Lidl ukázal jako ještě levnější než E.Leclerc. To znamená, že při správně zvoleném sortimentu dokáže diskont překonat i ty nejagresivnější hráče z tradičního velkého maloobchodu.
Aldi naopak dopadl slaběji a lídrům cenového žebříčku se nevyrovnal. Samotná nálepka „diskont" tedy nezaručuje automaticky nejnižší náklady.
Data ze samostatného průzkumu ukazují, že diskont může být levnější než největší hypermarket – ale ne každá síť s tímto image skutečně splňuje tento slib.
Co tyto výsledky znamenají pro běžného zákazníka?
Francouzský příběh dobře ilustruje mechanismus známý i z jiných trhů. Čím větší síť a čím širší sortiment, tím větší tlak na nízké ceny v celé nabídce. Odtud pramení vysoké postavení hráčů jako E.Leclerc nebo Hyper U a naopak obtížnější situace menších formátů, které takovou škálou nedisponují.
Z hlediska peněženky nezáleží na jediné senzační akci, ale na celkových nákladech opakujícího se nákupního košíku. Nakupujete-li každý den podobné produkty, i rozdíl několika procent mezi řetězci se za rok promítne do nezanedbatelné částky.
Jak tyto závěry prakticky využít
Poznatky z francouzského průzkumu lze klidně přenést do každodenních nákupních rozhodnutí. Vyplatí se zaměřit na několik jednoduchých pravidel:
- sledujte celkový účet za košík, ne jen ceny „hvězdných" produktů z reklamy,
- vědomě kombinujte privátní značky se značkovým zbožím tam, kde nevidíte rozdíl v kvalitě,
- porovnávejte konkrétní účtenky z různých řetězců místo slepé důvěry v reklamní slogany,
- využívejte aplikace a online ceníky k ověření cenové hladiny ještě před cestou do obchodu.
Pro mnoho domácností se nejlépe osvědčuje hybridní model: část zboží nakoupit ve velkém hypermarketu proslulém nízkými cenami, zbytek pak v blízkém diskontu, kde privátní značky dokáží účet opravdu výrazně snížit.
Warto też pamiętać, że žebříček pro rok 2026 je snímkem z konkrétního okamžiku. Řetězce na taková srovnání reagují a dokáží rychle upravit své strategie. Pro zákazníky to znamená jediné: pozorné sledování účtenek a ochota měnit své zvyky mohou přinést větší úspory než leckterý slevový kód.
