Asijský sršeň – tichý zabiják včel
Asijští sršni devastují včelíny po celé Evropě a včelaři jsou vůči nim často zcela bezmocní. Jeden z nich se ale rozhodl sáhnout po technologii.
Místo dalších plastových pastí, plynů a jedů použil vybavení, které spíše připomíná vojenskou výpravu: vysílačky, směrovou anténu a termovizní dalekohled. Jeho cílem nebyl jediný hmyz, ale srdce celé invaze – první, hluboko v houštinách ukryté sršní hnízdo.
Jak asijský sršeň ničí včelí kolonie
Asijský sršeň je invazivní druh, který se do Evropy dostal na začátku 21. století. Ve Francii se zabydlel bleskově a postupně proniká do dalších zemí. Pro lidi obvykle nepředstavuje větší nebezpečí než naše domácí vosy, avšak pro medonosné včely je doslova smrtelným nepřítelem.
Dělnice těchto sršnů používají jednoduchou, ale děsivě účinnou taktiku. Nehybně se vznášejí před vchodem do úlu a čekají. Jakmile se včela pokusí vyletět nebo se vrátit s nektarem, dravec ji okamžitě zachytí, odkouskuje hlavu i zadeček a do hnízda odnese pouze hrudník bohatý na bílkoviny. Pro včelí kolonii to znamená trvalý stres a ohromnou zátěž.
Čím déle takové obléhání trvá, tím méně včel se odvažuje opouštět úl. Přestávají sbírat nektar a pyl, které nezbytně potřebují na zimu. Rodina chudne, slábne a bez dostatečných zásob se jednoduše nemusí dočkat jara. V oblastech silně zasažených asijským sršněm dokážou celé včelíny zmizet během jediné sezony.
Asijský sršeň nemusí vůbec vstoupit do úlu. Stačí, že hlídkuje před vchodem, a během několika týdnů přivede včelí rodinu na pokraj zhroucení.
Apidron, anténa, termální dalekohled – včelař přechází do protiútoku
Ve francouzském departementu Haut-Rhin se jeden včelař rozhodl přestat pouze bránit úly a začal aktivně pátrat po hnízdech útočníků. Když se sršni neustále vracejí, někde musí mít své „mateřské město". Jeho nápad je překvapivě prostý: proměnit jednoho sršně v živý rádiový vysílač.
Nejprve se hmyz chytí u úlu a krátkodobě uspí pomocí plynu. V tomto malém časovém okně včelař připevní na zadeček miniaturní vysílací destičku – tak lehkou, aby sršni nijak nepřekážela v letu. Poté sršeň nabyde vědomí a okamžitě odletí zpět ke svému hnízdu.
Včelař stojí opodál s telefonem a směrovou anténou typu „rake", která připomíná televizní anténu na střeše. Souprava zachytává signál z vysílače připevněného na hmyzu. Otáčením antény může krok za krokem zužovat směr letu.
Metoda připomíná miniaturní sledování GPS, jen v low-tech provedení: anténa, zvukový signál a jediný úkol – dovést k hnízdu.
Na konci trasy nastupuje další část soupravy – termovizní dalekohled. Sršni budují první hnízda často vysoko v hustých houštinách nebo na budovách, kde je pouhým okem téměř nemožné je zahlédnout. Termální kamera zachytí shluky tepla vyzařované stovkami hmyzů tísnících se na jednom místě. Díky tomu může včelař přesně lokalizovat hnízdo i za tmy nebo v hustém listí.
Proč má první sršní hnízdo tak zásadní význam
Celá tato operace nekončí pouhým nalezením hnízda. Klíčové je zneškodnění tzv. primárního hnízda. Tam sezonu zahajuje osamělá královna, která přečkala zimu v úkrytu. Zakládá malou kolonii, vybuduje první plástve a vychová první dělnice. Teprve z takové základny vylétnou nové královny a vzniknou mnohem větší konstrukce.
Pokud se takové hnízdo zničí na jaře nebo na začátku léta, přeruší se celá budoucí generace. Nevzniknou obrovská sekundární hnízda, v nichž ke konci sezony může žít i několik desítek tisíc jedinců. Omezí se tak počet predátorů u včelínů a sníží se tlak na divoké opylovače – čmeláky, divoké včely či motýly.
Zlikvidování jediného malého hnízda v květnu může zabránit vzniku desítek tisíc sršnů v srpnu.
Jak taková „akce v hnízdě" probíhá
- vybraný sršeň dostane miniaturní vysílač a vrátí se do hnízda,
- včelař se směrovou anténou provádí „hon na signál",
- termální kamera pomáhá odhalit hnízdo v korunách stromů nebo na budovách,
- tým odstraní hnízdo za použití vhodných prostředků a ochranného vybavení,
- včelíny v okolí okamžitě zaznamenají výrazný pokles počtu útoků.
Pro profesionální včelaře je zásadní také načasování. Pokud se hnízdo odstraní ještě před tím, než vzniknou nové královny, dosah účinku přesahuje daleko za okruh několika set metrů kolem včelína. Méně královen znamená méně nových kolonií v příští sezoně.
Technologie ve včelíně – přínosy i omezení
Používání antén, vysílačů a termovizních dalekohledů vyžaduje peníze i odborné znalosti. Není to řešení pro každý malý amatérský včelín, ale ukazuje směr, kterým se část oboru vydává. Místo pouhé obrany u úlů roste tlak na aktivní vyhledávání a likvidaci ohnisek invaze.
Tato metoda přináší několik důležitých výhod:
| Výhoda | Co přináší včelařům a přírodě |
|---|---|
| Přesnost zásahu | Odstraňují se konkrétní hnízda, nikoli veškerý hmyz v okolí, takže riziko pro prospěšné druhy je minimální. |
| Méně jedů | Není třeba masově rozmísťovat chemické pasti, což snižuje znečištění okolního prostředí. |
| Dlouhodobý efekt | Zastavení nových kolonií snižuje tlak na včely v dalších letech. |
| Záchrana včelínů | Silnější včelí rodiny, vyšší výnosy medu, méně zimních ztrát. |
Existují ovšem také výzvy. Sledovací technika a termovize nejsou levné, vyžadují proškolení a dodržování bezpečnostních pravidel při likvidaci hnízd. Ne každé hnízdo se podaří nalézt, zejména v náročném terénu. Přesto roste počet včelařů, kteří spojují síly s obcemi nebo hasiči, aby společně financovali podobné akce.
Co z toho plyne pro běžného obyvatele?
Pro průměrného člověka žijícího ve městě nebo na venkově bývá asijský sršeň prostě „další velkou osou". Málokdo si uvědomuje drama, které se odehrává před vchody do úlů. A přitom každá pomoc při lokalizaci podezřelých hnízd může mít reálný dopad na přežití včel v regionu.
Pokud se v zahradě, na půdě nebo v parku objeví velká skupina hnědo-černých sršnů, je rozumné nahlásit to na obecní úřad nebo místnímu spolku včelařů – namísto snahy hnízdo odstranit svépomocí. Odborníci stále častěji disponují přesnějšími metodami než běžný postřik.
Rostoucí tlak asijského sršně se stává jedním z mnoha faktorů zatěžujících včely vedle chemizace zemědělství, chorob a ztráty přirozených stanovišť. Tam, kde technologie pomáhá eliminovat alespoň jednu z těchto zátěží, roste naděje, že včelíny i divocí opylovači přečkají další náročné sezony. Pro včely může taková „špionážní mise" proti predátorům znamenat rozdíl mezi klidným zazimováním a úplným zánikem rodiny.
