Starou pánskou košili přeměníte na odolnou nákupní tašku za jednu hodinu

Proč vyhazovat něco, co může ještě skvěle posloužit?

Místo cesty do popelnice může stará košile získat zcela nový, velmi praktický účel. Rostoucí náklady na život, poplatky za igelitové tašky a společenský tlak na menší plýtvání vrací domácí šicí triky zpět do módy.

Jedním z nejzajímavějších nápadů je proměna obyčejné pánské košile v pevnou nákupní tašku. Taková taška bez problémů unese těžké zavařeniny i lahve s vodou.

Čím je pánská košile tak vhodná pro tašku?

Klasická pánská košile vzniká s důrazem na odolnost. Disponuje pevnými švy, hustě tkanou látkou a dostatkem materiálu na zpracování. To z ní dělá ideální základ pro nákupní tašku, která se neroztrhne po třetím použití.

Nejběžnějším materiálem bývá popelín nebo jiná hustá bavlněná vazba. Tyto látky působí na omak lehce, přesto vykazují mimořádnou pevnost. Snesou zatížení, tření i časté praní. Přesně to od nákupní tašky očekáváme.

Jedna košile určená k vyhození dokáže nahradit drahou textilní tašku z obchodu – a to klidně na celé roky.

V praxi to znamená, že i košile s ošoupanými manžetami nebo vybledlým límečkem má stále spoustu potenciálu. Stačí ji jinak nastříhat a přešít, a problém s drahými nákupními taškami se vyřeší sám.

Kolik skutečně ušetříte v domácím rozpočtu?

Kvalitní textilní nákupní tašky stojí běžně patnáct až padesát korun. Často tento výdaj odkládáme na později a místo toho opět saháme po tenké igelitce.

Přešitím košile využijete materiál, za který jste už jednou zaplatili. Získáte tak:

• náklady na materiál – prakticky nulové,
• úsporu za hotovou tašku – přibližně 15 až 50 korun za kus,
• méně jednorázových sáčků, za které obchody účtují drobné poplatky.

Tři košile ze spodní části skříně znamenají tři tašky. To představuje úsporu v řádu desítek korun, plus méně nepořádku v šatníku.

Návod: Jak z košile ušít tašku typu tote bag

Příprava košile

Nejlépe se hodí velikost XL nebo větší, případně volnější oversize střih. Materiál by měl být hustě tkaný a příliš se netáhnout.

• Zapnutou košili položte naplocho na stůl, knoflíky nahoru.
• Odstřihněte rukávy přímo u ramenních švů – vzniknou otvory jako u klasické tašky.
• Odstřihněte horní část pod límečkem, aby vznikl široký vstup do tašky.

V této fázi už vidíte přibližný tvar budoucí tašky. Spodní část košile se stane dnem, horní část vstupním otvorem.

Šití dna a zpevnění konstrukce

Nyní přichází na řadu šicí stroj, nebo ruční šití pro ty trpělivější.

• Otočte košili na rubovou stranu.
• Spodní okraje srovnejte a připněte špendlíky.
• Prošijte celou šířku rovným stehem.
• Pro jistotu přidejte klikatý steh podél samého okraje, aby se látka netřepila.

Dodatečné prošití u dna tašky zabere pár minut, ale může rozhodnout, zda plné nákupy skončí na chodníku, nebo bezpečně dorazí domů.

Pokud chcete tašku s plochým dnem, můžete ještě jemně zašít rohy do malých trojúhelníků. Taška pak lépe stojí a snáze do ní postavíte zavařeniny nebo krabice.

Ucha z rukávů – chytré využití zbytků

Odříznuté rukávy rozhodně nevyhazujte. Představují ideální materiál na pevná ucha.

• Z každého rukávu vyřízněte pruh látky široký přibližně 10 centimetrů.
• Pruh přeložte po délce, lícem dovnitř, a prošijte. Jeden konec nechte otevřený.
• Otočte na lícovou stranu – vznikne silnější, odolný popruh.

Máte dvě spolehlivá ucha. Přišijte je na obou stranách vstupního otvoru tašky. Proveďte několik přešití do tvaru obdélníku nebo písmene X, aby držela pevně. Umístěte je mírně blíže ke středu, nákupy se pak lépe rozloží.

Drobnosti, které udělají velký rozdíl

Stará košile nabízí něco, co běžná plátěná taška z obchodu nemá – náprsní kapsu. Nechte ji na vnější straně. Skvěle poslouží pro:

• nákupní seznam,
• klíče,
• minci do vozíku,
• jízdenku na MHD.

Díky tomu nemusíte neustále prohrabávat celou tašku kvůli drobnostem. Knoflíky na přední straně košile se také mohou hodit – část z nich můžete nechat nahoře. Po zapnutí se taška částečně uzavře a chrání obsah.

Ekologické přínosy viditelné během jednoho roku

Statistiky ukazují, že průměrný Evropan ročně vyhodí několik kilogramů oblečení. Každý kus, který neskončí v koši, znamená konkrétní přínos pro životní prostředí. Namísto nové tašky z řetězce – druhá šance pro materiál, který už vznikl.

Tašky ušité z košil bez problémů snesou časté praní. Klidně je přidejte k běžnému bavlněnému prádlu. Po uschnutí se okamžitě vrací do služby – jedna taška na zeleninu, druhá na zavařeniny, třetí na pečivo.

Jak vybrat nejvhodnější košili k přešití?

Ne každá košile se hodí stejně dobře. Vyplatí se všímat si několika vlastností materiálu a střihu:

• velikost – čím větší, tím prostornější taška,
• látka – hustě tkaná bavlna bez velké příměsi elastanu,
• stav – ošoupané manžety nevadí, pozor však na četné díry u švů,
• kapsa – lépe když má jednu nebo dvě, na straně která zůstane venku.

Barva a vzor jsou už otázkou vkusu. Z proužků nebo kostky vznikají velmi efektní tašky, které se hodí nejen na potraviny, ale třeba i na univerzitu nebo do práce jako taška na svačinu a poznámky.

Na co myslet, aby taška sloužila co nejdéle?

Především nešetřete nití. Čím pevnější švy, tím déle taška vydrží těžké nákupy. Osvědčují se nitě určené na džíny nebo silnější bavlnu. Při ručním šití se snažte o drobnější, husté stehy.

Před prvním použitím tašku otestujte doma – vložte několik lahví vody nebo zavařenin a jemně s ní pohybujte. Pokud něco praská, vybouluje se nebo vypadá nespolehlivě, raději ihned zpevněte kritické místo. Nejčastěji se to týká právě uchycení uší.

Zajímavým nápadem je vytvoření celé „nákupní sady" z různých košil. Jedna taška na těžké produkty, druhá na lehké, třetí výhradně na pečivo, aby se nezmačkalo. Snadněji tak naplánujete nákupy a rovnoměrně rozložíte váhu.

Pro ty, kdo rádi šijí, mohou podobné přeměny představovat první krok k náročnějším upcyklingovým projektům. Ze zbytků látky po košilích se dají ušít sáčky na pečivo, povlaky na zavařeniny nebo malé váčky na koření do spíže. Všechno z jednoho kusu oblečení, které ještě včera mělo skončit v kontejneru na textil.