Právě v tomto období je nejsnazší je nechtěně nalákat. Stačí jediný zapomenutý předmět ležící na zemi, aby vzniklo ideální úkrytové místo pro plazy probouzející se ze zimního spánku.
Mnoho lidí ho nechává ležet „jen na chvíli“ a pak úplně zapomene, že tam vůbec je. Přitom pro hady představuje neodolatelnou lákadlo, kterému se těžko odolává.
Plazy jsou proměnlivě teplokrevné. Nedokážou sama vytvářet teplo, proto vyhledávají místa, kde rychle zvýší teplotu těla na přibližně 25 až 30 stupňů Celsia. Odborníci z herpetologických ústavů dlouhodobě upozorňují, že člověk často nevědomky vytváří v zahradě podmínky, které jsou pro hady naprosto ideální.
Do toho přichází klid: pod plachtou nefouká vítr, nenahlížejí drapci a člověk tam obvykle zřídka kontroluje situaci. Z pohledu plaza jde o bezpečný hotel s kompletním balíčkem služeb.
Předmět, který funguje jako magnet na hady
Řeč je o běžné zahradní plachtě rozložené na trávníku, kompostu nebo u přístřešku na dřevo. Stejný efekt mají staré plechové desky, vlnité plechy, fragmenty plastu nebo zámkové dlažby ponechané v rohu pozemku. Pro člověka nepotřebný odpad, pro hada luxusní lázeň.
Tmavý materiál plachty pohlcuje sluneční paprsky, půda pod ním akumuluje teplo a celek vytváří jakousi mini skleníkovou konstrukci. Plachta ležící naplocho na jarním slunci se mění v přirozený radiátor s diskrétním úkrytem zespodu.
Výzkumníci zabývající se chováním plazů popisují tento jev jako termoregulační strategii. Had vyhledává mikroklima s optimální teplotou a vlhkostí, přičemž plachta nebo plech na zemi poskytuje přesně takovou kombinaci podmínek.
Dalším faktorem je ochrana před predátory. Pod plachtou je had chráněn před poštolkami, krkavci i před domácími kočkami, které by ho jinak mohly zaznamenat.
Typické chyby na zahradě, kvůli kterým zveme hady
Scénář je podobný v mnoha zahradách: po stavbě nebo rekonstrukci zůstane tmavá fólie. Místo aby ji někdo sroloval, přikryje se jí hromada větví nebo kompost. Vedle přistanou staré plechy nebo desky, které se „jednou budou hodit“. U přístřešku stojí palivové dřevo přímo na zemi.
Výsledkem je celá sada úkrytů, které každý had rád využije, jakmile se oteplí. Dá se tomu snadno zabránit, pokud budeš k zahradě přistupovat jako k místu jarního velkého úklidu.
- Odstraň zbytečné plachty nebo je řádně napni a upevni, aby volně neležely na zemi
- Postav dřevo minimálně 20 centimetrů nad zemí, nejlépe na paletách
- Odvez staré plechy, cementové desky a další dočasná skladiště ležící na půdě
- Pravidelně sekej trávu kolem domu, terasy, dětského hřiště a jezírka
- Zkontroluj rohy pozemku a odstraň nahromadění stavebního materiálu
- Ukliď zahradní nářadí a nenechávej je válet po trávníku
- Uzavři mezery ve zdivu u základů domu a zahradních domků
Čím méně zákoutí těsně při zemi a čím kratší tráva v klíčových místech, tím méně atraktivní zahrada pro hady. Biologové ze Zemědělské univerzity v Brně doporučují udržovat alespoň třímetrový pás kolem obytných budov bez hustého porostu.
Proč takový pořádek funguje
Had hledá mikroklima: teplo, vlhkost a kryt. Plachta nebo plech ležící naplocho na zemi vytváří právě takový balíček. Když ji odstraníš nebo přemístíš výše, odebíráš úkryt s ideální teplotou.
Plaz nebude riskovat přiblížení k rušným, hlučným místům, pokud v okolí najde klidnější zákoutí: hromady kamení na neobdělávaných plochách, okraje polí, křoviny u příkopů. Tvým cílem není vymýtit hady ze světa, ale zajistit, aby raději drželi odstup od domu a zón, kde si hrají děti.
Dobrým návykem je také jiné skladování plachet. Místo ponechání rozložených na trávníku po celé jaro je lepší čisté plachty srolovat a pověsit na háček v garáži nebo v uzavřeném skladišti. Na zemi by nemělo zůstávat nic, co vytváří tmavý, teplý stan.
Odborníci z přírodovědných muzeí zdůrazňují, že prevence je mnohem účinnější než následné řešení situace, kdy se had již v zahradě usadil. Investice několika hodin do jarního úklidu dokáže předejít měsícům nepříjemných setkání.
Co absolutně nedělat při plachtě a hadovi
Nejhorší nápad je chytit roh plachty holýma rukama a prudce ji zvednout. Pokud pod ním skutečně leží had, bude se cítit obklíčený. V situaci náhlého ohrožení může kousnout, i když normálně kontaktu s lidmi vyhýbá.
V Česku je mnoho druhů hadů chráněno zákonem. Jejich úmyslné zabíjení hrozí pokutou a v extrémních případech soudním řízením podle zákona o ochraně přírody. K tomu přistupuje běžná otázka bezpečnosti – čím blíže přistupuješ, tím větší šance, že se had bude cítit nucen k obraně.
Veterináři a toxikologové z Fakultní nemocnice v Praze pravidelně upozorňují, že většina případů pokousání nastává právě při pokusech o manipulaci s hadem. Укус užovky stromové sice není jedovatý, ale může způsobit nepříjemnou infekci.
Co dělat, když se had v zahradě už objevil
Pokud po odsunutí plachty uvidíš plaza, především zachovej odstup. Postav se o několik kroků dál, dýchej klidně, nedělej prudké pohyby. Hadi velmi zřídka útočí z vlastní iniciativy – nejčastěji se prostě snaží zmizet.
Nejbezpečnější reakce při setkání s hadem je klidný krok vzad, bez mávání rukama a bez pokusů zvíře zaplašit. Nepokoušej se ho chytit, přenášet ani zahánět klackem.
Pokud had sám odejde, problém se vyřeší sám. Kdyby zůstal blízko domu, můžeš zavolat na obecní úřad, městskou policii nebo středisko zabývající se volně žijícími zvířaty. V mnoha regionech existují pohotovostní služby, které pomáhají v takových situacích.
Zoologové doporučují mít v telefonu uložené kontakty na místní záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Profesionální ošetřovatelé dokáží hada bezpečně odchytit a přemístit na vhodné místo.
Jak odlišit skutečnou hrozbu od neškodného hosta
V českých zahradách se mnohem častěji objevujíужovky než jedovaté druhy. Užovka obojková má charakteristické světlé skvrny za hlavou a obvykle uteče při nejmenším hluku. Zmije obecná, jediný běžně známý jedovatý druh v naší zemi, má výrazný tmavý cikcak na hřbetě a spíše trojúhelníkovou hlavu.
Pokud si nejsi jistý rozpoznáváním druhů, prostě se neblíž a nedělej fotografie zblízka. Bezpečnější je telefonický rozhovor se specialistou než hrdinství končící na pohotovosti.
Biologové z Univerzity Palackého v Olomouci vytvořili mobilní aplikaci pro identifikaci plazů, která pomáhá laikům rozlišit jednotlivé druhy podle fotografie. Stačí vyfotit hada z bezpečné vzdálenosti minimálně tři metry.
Hadi v zahradě – hrozba nebo spojenec
Ačkoliv přítomnost plaza může budit strach, hadi plní důležitou funkci: omezují početnost hlodavců, kteří ničí úrodu a roznášejí nemoci. Pro mnoho zahradníků to tichý spojenec, zejména na velkých pozemcích mimo město.
Klíčem tedy není úplné vypuzení hadů z okolí, ale rozumné naplánování prostoru. Husté křoviny a hromady kamení mohou v klidu zůstat ve vzdálenější části pozemku, daleko od domu a dětského hřiště. Místa, kde se denně pohybují lidé, stojí za to udržovat v pořádku, bez tmavých, vyhřátých stanů z plachet nebo plechů.
Dobře funguje kombinace několika jednoduchých opatření: úprava terénu u domu, jiné skladování plachet a desek, pravidelné sekání a zachování klidu, když se na obzoru objeví plaz. Taková sada odsune hady od domu a zároveň neničí místní přírodu.
Na jaře, když připravuješ zahradu na sezónu, stojí za to podívat se na pozemek očima zvířete: kde je nejteplejší, kde nejklidněji, kam nikdo nenahlíží? Pokud právě tam leží zapomenutá plachta, lepší ji sundat dnes, než prožít nepříjemné překvapení při prvním horkém dni.
