Stárnutí populace se zrychluje a problémy s pamětí postihují stále větší počet seniorů po celém světě. Nová data z Japonska naznačují, že drobná změna v jídelníčku může mít význam pro mozek v pozdějším věku.
Jde o pravidelné zařazování sýra do jídelníčku – a to i v malých množstvích. Výzkumníci z několika japonských vědeckých center analyzovali údaje téměř osmi tisíc seniorů a zjistili, že osoby pravidelně konzumující sýr onemocněly demencí výrazně méně často.
Demence včetně Alzheimerovy choroby se stává jednou z nejzávažnějších zdravotních výzev naší doby. Podle odhadů žije na světě s touto diagnózou více než 50 milionů lidí a do poloviny století se toto číslo může ztrojnásobit. Zdravotnické systémy již dnes mají problém s tímto trendem držet krok.
Japonsko, jeden z nejrychleji stárnoucích států, představuje jakési laboratorium budoucnosti. Až 12,3 procenta osob starších 65 let se tam potýká s demencí. Při absenci účinné léčby se vědci stále více zaměřují na životní styl – pohyb, spánek a právě výživu. Proto se tým japonských badatelů rozhodl prozkoumat, zda může pravidelná konzumace sýra hrát v prevenci demence určitou roli.
Jak vypadala studie o konzumaci sýra a paměti?
Analýza zahrnula 7 914 lidí ve věku 65 a více let žijících ve vlastních domácnostech, bez předchozího posouzení potřeby dlouhodobé péče. Data pocházela z programu JAGES, který sleduje zdraví a fungování starších Japonců v běžném životě.
Účastníky rozdělili do dvou skupin. První skupinu tvořili senioři, kteří jedli sýr minimálně jednou týdně. Druhou skupinu představovali senioři, kteří uvedli, že sýr nejedí vůbec. Aby mělo srovnání smysl, vědci dbali na to, aby obě skupiny byly co nejvíce podobné z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, příjmů, celkového zdravotního stavu či soběstačnosti v každodenních činnostech.
K vyrovnání rozdílů mezi sledovanými osobami využili pokročilou statistickou metodu zvanou propensity score matching. Tato technika umožňuje eliminovat vliv vedlejších faktorů a zaměřit se na samotný efekt konzumace sýra. Výzkumníci sledovali celkem 112 proměnných, od socioekonomického postavení přes zdravotní rizika až po strukturu domácnosti.
Rozdíl sice není velký, ale statisticky významný
Přibližně po dobu tří let sledovali vědci, kdo z účastníků obdržel administrativní potvrzení diagnózy demence v rámci systému pečovatelského pojištění. Ten se v Japonsku běžně používá jako indikátor kognitivního poklesu vyžadujícího formální péči.
V absolutních číslech šlo o rozdíl 2,5 procenta oproti 3,3 procenta. Rozdíl může působit skromně, ale v přepočtu na relativní riziko to představuje 24procentní snížení pravděpodobnosti vzniku demence u osob konzumujících sýr. Když vědci do analýz přidali i celkový model stravování, například konzumaci zeleniny, ovoce nebo ryb, efekt mírně zeslábl, ale stále zůstal patrný – asi 21 procent.
Badatelé zdůrazňují, že studie ukazuje souvislost, nikoliv prokázanou příčinu. Přesto je rozdíl natolik výrazný, že vybízí k dalším analýzám. Vzhledem k tomu, že jde o observační studii, nelze s jistotou říct, zda za ochranným efektem stojí právě sýr, nebo celkový zdravější životní styl lidí, kteří ho konzumují.
Co může být v sýru, že z toho má mozek prospěch?
Autoři práce uvádějí několik mechanismů, které by mohly vysvětlovat ochranný efekt sýra na nervový systém. Jde převážně o hypotézy, ale dobře zapadají do toho, co už o výživě a fungování mozku víme.
Vitamin K2, zejména v zrajících sýrech, patří mezi důležité látky rozpustné v tucích a ovlivňuje hospodaření s vápníkem i pružnost cév. Problémy s cévami, jako je vysoký krvní tlak nebo ateroskleróza, zvyšují riziko demence, zejména vaskulární. Vitamin K2 pomáhá omezovat ukládání vápníku ve stěnách cév, což podporuje lepší průtok krve v mozku.
Sýrové výrobky poskytují solidní dávku bílkovin a klíčových aminokyselin. Nervové buňky je potřebují k řádnému fungování, tvorbě neurotransmiterů a opravě poškození. Při zrání sýra vznikají také takzvané bioaktivní peptidy, které mohou působit protizánětlivě a antioxidačně. Chronický zánět a oxidační stres jsou dva procesy silně spojené se stárnutím mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění.
Stále více studií spojuje složení střevní mikroflóry s fungováním mozku. Narušený mikrobiom se objevuje mimo jiné u osob s Alzheimerovou chorobou. Fermentovaný sýr, jako jsou klasické plísňové druhy, může být zdrojem probiotických bakterií regulujících takzvanou osu střevo–mozek. V analyzované studii přitom celých 82,7 procenta účastníků jedlo hlavně tavený sýr, chudší na přirozené bakteriální kultury a část bioaktivních složek.
Sýr jako součást životního stylu, ne zázračný produkt
Osoby konzumující sýr podle dat z Japonska častěji vybíraly i další potraviny spojené s lepší kondycí ve vyšším věku. Patřilo k nim ovoce, zelenina, maso a ryby. Celkový obraz připomínal spíše pestřejší jídelníček s větším množstvím složek nezbytných pro mozek.
Ve studii také vyšlo najevo, že tato skupina seniorů lépe zvládala takzvané složené každodenní činnosti. Šlo například o nakupování potravin, plánování jídel nebo správu financí. Méně často si stěžovala na problémy s pamětí. Je tedy možné, že už na začátku studie vstupovala do pozorování v o něco lepším zdravotním stavu, což statistika nedokázala plně zachytit.
Z dotazníků vyplývá, že 71,2 procenta osob jedících sýr tak činilo jednou nebo dvakrát týdně. V praxi tedy mluvíme o mírném množství, nikoliv o každodenním cpání se sendviči s tlustou vrstvou žlutého sýra. Pouze 7,8 procenta sahalo po sýrech s bílou plísní. Přesto se ochranný efekt objevil, což může znamenat, že zde působí více drobných faktorů, ne nutně jen probiotický aspekt fermentace.
I sýrové produkty nižší jakosti z hlediska mikrobiologického složení mohou přinášet určitý užitek pro mozek, pokud jsou součástí širší, poměrně vyvážené stravy. Důležité je vnímat sýr jako jeden z mnoha prvků zdravého stravování, nikoliv jako samostatný lék na demenci.
Co s omezeními tohoto typu studií?
Autoři jasně popisují slabé stránky své analýzy, což umožňuje chladnější pohled na výsledky. Sýr se v dotazníku objevil pouze jednou, na začátku studie, takže nevíme, zda účastníci později změnili své návyky. Nesebrali přesná data o množství snězených porcí, proto je obtížné mluvit o optimální dávce.
Údaje o demenci pocházely z administrativních dokumentů, nikoliv z kompletních neurologických vyšetření, což ztěžuje rozlišení typů onemocnění. Nezahrnuli genetické faktory, například přítomnost varianty APOE spojené s vysokým rizikem Alzheimera. Japonský kontext je specifický – průměrná roční spotřeba sýra je tam několikanásobně nižší než v mnoha evropských zemích.
Těžko lze tato data přenést jedna ku jedné do České republiky, kde se sýr, zejména žlutý a tvaroh, objevuje na stolech podstatně častěji. Musíme také počítat s rozdíly ve stravovacích vzorcích, genetice a dalších faktorech ovlivňujících zdraví mozku. Proto by bylo užitečné provést podobné studie i v našem kulturním prostředí.
Stojí za to jíst více sýra s ohledem na mozek?
Závěry z japonské studie nepobízejí k bezmyšlenkovitému zvyšování porcí sýra do nekonečna. Sýrové výrobky obsahují poměrně hodně nasycených tuků a soli, takže dietologové už léta doporučují rozumnost. Na druhou stranu úplné vylučování sýra z obavy před cholesterolem také ne vždy dává smysl, zvláště když je porce malá a zbytek stravy se opírá o zeleninu, ovoce a celozrnné obiloviny.
V praxi můžeš zvážit jednoduchou strategii. Malé množství kvalitního sýra několikrát týdně, zapracované do jídel místo vysoce zpracovaných uzenin nebo slaných pochutin. V kombinaci s pohybem, kontrolou krevního tlaku, omezením cigaret a alkoholu to může vytvořit docela smysluplný balíček opatření pro paměť po šedesátce.
Stojí také za připomenutí, že mozek má rád pestrost. Z výzkumů vyplývá, že pro kognitivní funkce jsou přínosné diety podobné středomořské a takzvanému modelu MIND. Patří k nim spousta zelené zeleniny, bobulového ovoce, ořechů, olivového oleje, ryb, luštěnin a k tomu mírné množství mléčných výrobků včetně sýra. Sýr může být jedním z prvků této skládačky, ale nenahradí pohyb, spánek ani sociální kontakty. Možná se budoucí studie v zemích s větší sýrovou tradicí, jako je Česká republika, zaměří i na konkrétní typy sýra a velikosti porcí, což přinese jasnější doporučení.
