Hydroizolace do koupelny

Ať už děláte rekonstrukci koupelny nebo stavíte koupelnu novou, hydroizolace je dnes již její nedílnou systémovou součástí. Dlouhodobě zatékající voda může způsobit nejen plíseň, ale i řadu dalších nepříjemností.  Hydroizolacemi ve vnitřních prostorách s mokrým provozem se zabývá řada norem např. evropská norma ETAG 022.

Hydroizolace v koupelnách na podlaze i stěně je ve skladbě těsně pod dlažbou / obkladem, resp. pod lepidlem na dlažbu nebo obklad. 

V koupelnách se typicky používají hydroizolace jednosložkové, disperzní, snadno aplikovatelné ve dvou vrstvách válečkem, stěrkou nebo štětcem, v rozích mezi podlahou a stěnou vyztužené těsnícími (bandážními) páskami.

Příklady materiálů pro hydroizolaci v koupelně:

je podlaha s vytažením přes zmíněné těsnící pásky na zeď, tj. min 10cm od podlahy. Hydroizolace celých stěn se může jevit jako zbytečná, přestože se s tím můžete v některých projektech nebo požadavcích investorů setkat. Celoplošnou hydroizolaci stěn v koupelnách je vhodné posoudit individuálně, přesto se provedením hydroizolace na stěnách nic nezkazí. V případě většího množství vody,  tj. že pokud Vám přeteče vana nebo vyteče pračka, voda z koupelny vyteče ven dveřmi, dříve než by vytvořila z koupelny bazén. Smyslem hydroizolace v koupelně je tedy zejména přímá ochrana samotného podkladu, který může být často v kontaktu s vodou a zamezení průniku vlhkosti do něho. Ten by pak mohl fungovat jako určitý zásobník vody, která by jen velmi pomalu odcházela přes okolní zdi a přes spárovací hmotu. To by vedlo ke stálejšímu zadržování vody a vlhkosti, plísním a po čase i možné degradaci podkladových vrstev – např. krystalizaci a rozkladu pojiva těžké plovoucí podlahy nebo úbytku izolací pod ní.

Nejvíce zatížené vodou jsou tedy logicky podlaha a některé exponované části stěn.

Pokud se týká hydroizolace stěn, v souladu s výše uvedeným je rozhodně velmi vhodné nanést hydroizolaci do míst, která jsou často zatížena vodou – sprchový kout, prostor nad vanou, případně i jiné části. Všechny prostupy (např. vodovodní trubky) by měly být opatřeny speciální manžetou.

Hydroizolace sprchového koutu

Budete-li mít sprchový kout bez vaničky, tj. „pouze“ obložený dlažbou, pak je obzvláště důležité na tuto část použít velmi kvalitní hydroizolaci a velmi pečlivě vytvořit detaily (dle výše), aby byla dosažena kvalitní nepropustnost – zatížení vodou a vlhkostí je zde i u privátní sprchy enormní.

Ideální je použít „vyšší“ kategorii hydroizolace – takovou, která se používá do vyšší zátěže – balkóny, terasy, bazény. Tyto izolace jsou typicky dvousložkové, cementové. Např. MAPEI Mapelastic, Schönox 1K-DS nebo i 2K-DS Rapid, SikaTop Seal-107, Sikalastic-152, Schomburg Aquafin-2K, atd. Nicméně někteří výrobci profesionální stavební chemie (jmenovitě MAPEI a Schönox) již dnes tvrdí, že jejich poslední verze koupelnové hydroizolace (MAPEI Mapegum WPS, resp. Schönox HA) zvládnou v rámci soukromých sprchových koutů i tento úkol. Pak tedy záleží na okolnostech, míře zátěže a v neposlední řadě Vašem rozhodnutí jako prováděcí stavební firmy či investora.

Časté související mýty s hydroizolací koupelen

1. „Když použiji kvalitní spárovací hmotu, je to jako hydroizolace – žádná voda se nikam nedostane“ 
   Omyl! Cementové spárovací hmoty, i ty nejkvalitnější, mají určitou nasákavost, tzn., že voda postupně proniká (vzlíná) dovnitř a skrz. Navíc, časem se ve spárovačce mohou objevit vlasové praskliny, které průnik vody ještě urychlují. Další kritické místo může být ve spáře mezi podlahou a stěnou a v koutě mezi stěnami, kam mimochodem patří trvale pružný tmel, ne cementová nebo epoxidová spárovačka, což je další častá chyba. Určitou výjimkou jsou epoxidové spárovací hmoty, nicméně i tam jsou určitá jiná specifika, kvůli kterým je i v kombinaci s nimi vhodné použít koupelnovou hydroizolaci.
2. „Penetrace funguje také jako hydroizolace“ 
   Další omyl. Na první pohled se to tak může jevit, ale penetrace nezvládá delší zatížení vodou, nevytváří kompaktní nepropustnou vrstvu a naprosto nepřeklenuje jakékoliv trhliny nebo nedokonalosti podkladu. Rozhodně nenahrazujte koupelnovou hydroizolaci pouhou penetrací!
3. „Mám v koupelně betonovou podlahu, ta hydroizolaci nepotřebuje“
   Také častý omyl. Betonové podlahy se provádějí z potěrových betonů. Tento druh betonu není žádný vodotěsný beton. Velmi často se dnes používají podlahy anhydritové, které jsou známé svou choulostivostí na vodu, avšak dlouhodobé působení vody a vodních par nedělá dobře ani cementových podlahám. Ať je v koupelně podlaha z cementového nebo anhydritového potěru, vždy je na místě používat v koupelně hydroizolační vrstvu