Hydroizolace pro balkóny a terasy

Hydroizolace balkonů a teras je velice častou činností především u postarších nemovitostí a bytových domů, kde původní izolace dosloužila a zapříčiňuje nepříjemné pronikání vody do podkladového materiálu nebo směrem k objektu. Důvodem tomu ale není jen stráří budov, ale často nevhodně zvolená řešení. Vždyť dnes není vyjímka rekonstruovat balkón nebo terasu 5-10 let starou.

Technologie jde ale stále kupředu a dnes je tak skladba podlahy u balkónů a teras zásadně pozměněna.

Hydroizolace balkonu a terasy po staru

Někdo takovému řešení říká klasicky - ale co je klasika? Dělat to po pěti nebo deseti letech znovu? asi tak...

Hlavní nevýhodou tohoto starého principu izolování balkónu a teras bylo, že celá spádová betonová deska uložená na hydroizolačních asfaltových pasech je vystavena působení vody a mrazu.

Jako povrchá úprava se u baklonu a teras používá většinou dlažba a spárovací hmota v žádném případě nezadrží vodu před pronikáním pod dlažbu. A to ani dříve, kdy se ke spárování i lepení dlažby používal pouze klasický cement s vodou, tak ani dnes, kdy jsou cementové spárovací hmoty poměrně sofistikovanou směsí cementu, plniva a různých chemických příměsí (polymerů, apod.). Spárovací hmoty totiž mají přecejen i dnes určitou nasákavost a navíc časem dojde k jejich přinejmenším částečnému narušení - prasklinky, apod. Vody pod dlažbu tedy proniká výrazně více, než by si mnozí z nás mysleli - to je bohužel praxe a realita. A díky tomu se postupem času začne nějaká část balkonu nebo terasy pod dlažbou rozpadat.

Dříve to bohužel nešlo dělat jinak, protože jediná dostupná hydroizolace byly asfaltové pásy a ty mají dvě nevýhody:

• nedá se na ně lepit ničím jiným než asfaltem a jemu příbuznými materiály
• za tepla výrazně měknou - díky tomu potřebují silnou roznášecí vrstvu, která zabrání bodovému nebo lokálnímu zatížení a také odstíní hlavní nápor tepla v letním období

Ovšem i tak, díky šikovnosti a pečlivosti tehdejších řemeslníků, i takové balkóny v nejednom případě fungovaly dlouho, i desítky let. 

Hydroizolace balkonů a teras po novu

Hlavním a zásadním rozdílem je to, že byly vyvinuty materiály, které dokáží hydroizolovat, jsou pružné a zároveň se přímo na ně dá lepit dlažba. To je v porovnání s předchozím téměř revoluce pro hydroizolaci balkonů a teras. Díky novým technologiím totiž ochráníme celé souvrství balkonu i terasy, včetně spádové desky. Spodní izolaci pak můžeme buď zcela vynechat (typicky dnešní balkóny) a nebo bude sloužit "pouze" jako pojistná hydroizolace pro případ, že by přece jen došlo k porušení vrchní hydroizolační vrstvy - toto je vhodné zejména u teras, kde je celá skladba ještě více namáhána vlivem tepelné roztažnosti.

Spád, pokud není vytvořen na původním podkladu, se pak dá vytvořit pomocí tenké přikotvené vrstvy (umístěné samozřejmě také pod vrchní hydroizolací).

Vpravo můžete vidět typickou skladbu moderního balkónu či terasy, v tomto případě v podání firmy MAPEI.

Navíc mají tyto hydroizolace vysokou přilnavost i na méně savé a nesavé podklady, jako je stará dlažba. Takže když taková stará dlažba drží na podkladu, je možno aplikovat hydrostěrku přímo na ní. Tím šetříme čas, práci i peníze.

Hydroizolace pro balkony a terasy - možnosti:

1. cementová hydroizolační stěrka - asi nejtypičtější zástupce. Ty jsou buď jednosložkové - obecně spíše na méně namáhané aplikace typu lodžie a nebo dvousložkové, které dokáží zvládat i izolaci velmi namáhaných konstrukcí. Ceny se pohybují od méně než 250,- Kč/m2 až po řádově 500,- Kč/m2 vč. DPH. Příklady: Schönox 1K-DS (1-komp.), MAPEI Mapelastic (2-komp.), Schomburg Aquafin 1K (1-komp.) nebo 2K (2-komp.), a desítky dalších.
2. hydroizolační pásy - většinou na bázi polyetylenové folie, která je oboustranně kašírovaná textilií, která umožňuje dokonalé přilnutí cementových a jiných lepidel. Tyto pásy se nejdříve přilepí na podklad, samozřejmě včetně pečlivého slepení všech spojů a napojení a následně se přímo na ně lepí dlažba (cementovým lepidlem). Obecně by se dalo říci, že toto je o něco vyšší stupeň hydroizolace než cementová stěrka. I cena je o něco vyšší, řádově od 500,- Kč/m2 výše (pásy vč. příslušenství). Příklady: Schönox AB + Schönox iFix, Schomburg ADF Balkonfolie, Sopro AEB 640, apod.
3. speciální hydroizolační stěrky - nejsou na bázi cementu, ale disperze a přesto je možné přímo na ně lepit pomocí cementového lepidla na dlažbu. Příklad: MASTERsil TOP-ROOF, MAPEI Mapelastic AquaDefence.
4. speciální lepidla, která zároveň fungují jako hydroizolace. Navíc jsou vysoce a trvale pružná, prakticky jako guma. V prvním kroku se tímto materiálem vystěrkuje rovnoměrná a souvislá vrstva sloužící jako hydroizolace a v dalším kroku se tím stejným materiálem lepí dlažba. Typickým příkladem je Sikabond-T8 nebo MAPEI Keralastic. Výhodami jsou extrémně vysoká houževnatost a pružnost, přilnavost ke všem materiálům včetně kovu, nevýhodou pak o něco vyšší cena, vyšší náročnost na odbornost zpracování a hlavně dokonale vyrovnaný podklad, tak aby se nemusela zbytečně navyšovat vrstva, spotřeba a tedy cena tohoto dost drahého materiálu. Při skutečně rovném podkladu může být cena pod hranicí 600,- Kč/m2. 

Poropropustnost hydroizolace na balkónu nebo terase

Při volbě hydroizolace pro balkón nebo terasu je často také třeba brát v potaz další vlastnost, a to paropropustnost. Nejednou je totiž třeba zaizolovat podklad, ve kterém je určitá zbytková vlhkost a nebo se dá dokonce očekávat, že do podkladu bude vnikat vlhkost ze stran nebo zespodu. Pak je třeba zvolit hydroizolaci, která umožňuje prostup vodních par - typicky jsou to všechny cementové hydrostěrky. Naopak drtivá většina ostatních hydroizolací paropropusná není. Jejich použití by pak mohlo mít velmi brzy nemilé následky, a to i přesto, že by daný systém patřil sám o sobě mezi velmi kvalitní.

Nicméně i tak nelze od cementových hydroizolačních stěrek v tomto směru očekávat nějaké zázraky. Proto je třeba nechat podklady co nejvíce vyzrát a vyschnout a pokud jsou ve styku např. se zemí, co nejvíce omezit vstup okolní a spodní vlhkosti (drenáž, spodní izolace, apod.).